Paleontolog jde na mříže, propašoval do USA tyranosaura

Prokopi (39) řadu let pátral po pozůstatcích koster pravěkých ještěrů v oblasti mongolské pouště Gobi. V letech 2010 až 2012 však řada z kostí v rámci několika nákladů zamířila ilegálně do USA. Když z nich sestavil kompletní kostru 70 milionů let starého dinosaura, prodala se v aukci v Dallasu za zmíněný milion dolarů.

Úřadům se nejprve snažil tvrdit, že jde o fosílie ještěrů legálně získané z Británie. Když však vyšla najevo pravda a kostra byla poslána zpátky do Mongolska, přiznal se ke svému činu. 

Jeho obhájce se sice snažil odvrátit hrozbu vězení a přesvědčit soud, že Prokopi byl potrestán již ztrátou důvěry splupracovníků či tím, že jej po skandálu opustila manželka, neuspěl však. Podle soudce Alvin Hellerstein musel být jeho "špatný čin" potrestán, a tak mu kromě vězení vyměřil i 100 hodin komunitní práce. Vedle pašování byl odsouzen i za lhaní úřadům o původu fosilií.

Snad vůbec největším dravým dinosaurem byl v období jury Ceratosaurus Ingens. Dosahoval průměrné délky přes 17 metrů a jistí si před ním nemohli být ani větší sauropodi. Jednalo se o druh poměrně vzácný (dosud známe pouze jediný exemplář, z čehož mj. vyplývá i to, že řada jedinců mohla být ještě podstatně větší), k jeho zvláštnostem patřily například pohyblivě spojené čelisti – díky se od sebe obě čelisti mohly roztáhnout a ceratosaurus dokázal ze své oběti vytrhnout jediným škubnutím obrovský kus masa. Podobného principu využívají hadi a umožňuje jim polykat kořist vcelku.

V období jury byl zřejmě nejhojnějším predátorem allosaurus, zvíře smečkové, obvykle nepřesahující 8 metrů délky. Z allosaura se zřejmě na konci jury odštěpil až 14metrový epanterias, který vzápětí začal kromě býložravců lovit i svého staršího příbuzného.

Největší exempláře známého druhu Tyranosaurus rex z období křídy jsou dlouhé 16 metrů. Průměrná velikost zvířete je však menší, okolo 13 metrů. Tyranosaurus tedy nebyl největším žijícím predátorem, nicméně pravděpodobně nejnebezpečnějším. Jeho vznik (snad z allosaurů, byť toto není jisté) byl důsledkem závodů ve zbrojení, kdy býložraví dinosauři neustále zvyšovali své rozměry i obrnění. V křídě stáli proti tyranosaurovi především býložraví triceraptové, vybavení obrovskými rohy, informuje scienceworld.cz s odvoláním na knihu Jaroslava Mareše "Záhada dinosaurů".

Triceraptové ve stádu zřejmě vytvářeli obranný kruh s rohy směřujícími ven; tyranosaurus je musel nějak překvapit a zabránit jim shluknout se do obranné formace. Osamělé tricerapty zřejmě dokázal udolat. Předpokládá se, že je mohl nejprve zranit na nohou útokem zezadu a dorazit až ve chvíli, kdy již byli oslabení ztrátou krve. Do blízkosti jejich rohů se raději nepouštěl.