Zemřel nejstarší muž světa, ještě pamatoval ruského cara

Imich se narodil tři roky po začátku minulého století v té části Polska, která byla tehdy součástí carského Ruska. Svou rodnou zemi opustil v roce 1939 po vpádu vojsk nacistického Německa. V roce 1951 pak tehdy 48letý muž zamířil do USA, kde získal občanství a žil tam dalších více než 63 let.O jeho smrti informovala média neteř Karen Bogenová, která o něj pečovala. Podle ní se jeho stav výrazně zhoršil zhruba před dvěma týdny, kdy ji přestal poznávat.

Nejstarším mužem světa se tak podle ověřené databáze organizace GRG, která se zabývá mapováním osudů dlouhověkých lidí ve světě, stal Japonec Sakari Momoi, jenž je pouze o den mladší než Imich; narodil se 5. února 1903.

Průměrný věk člověka v době 200 000 let před naším letopočtem byl patnáct let, přičemž na celé planetě bylo pouze deset tisíc lidí. S tím souvisí i rozmnožování a omezený čas na vývoj mozku, učení a podobně.

V době 20 000 let před naším letopočtem už průměrná délka života vzrostla na dvacet let a celkový počet obyvatel na Zemi stoupl na tři miliony. Zastavíme se ještě v nedávném 18. století, kdy byl průměrný věk úmrtí 35 let a počet lidí, kteří kdy žili na této planetě, překročil jednu miliardu. Dnešní situaci asi znáte: na Zemi je sedm miliard lidí a průměrná délka života je už kolem 67 let, píše vtm.e15.cz.

Zatímco mladý mozek, který ještě má obrovský prostor k učení a objevování, zkouší nové věci a jejich řešení novým způsobem, starší už ve většině případů postupně rezignuje. Nepřijímá nové cesty, má obrovské množství vzpomínek, zážitků, předsudků, názorů. Zkrátka je naplněn.

Celý tento problém lze ukázat na jednom z nejchytřejších lidí – Albertu Einsteinovi. Ve svých mladých letech objevil zcela nový pohled na vesmír, ale postupem času stále více odmítal nové teorie včetně kvantové fyziky. Celý život už zůstal tam, kde byl v mladém věku.

Abychom se tedy dostali dále, musí probíhat smrt i zrození stále dokola. Nebýt tohoto procesu, organismus by měl mnohem horší pravděpodobnost přežití, o které jde nejvíce.