NÁZOR: Afghánský budíček. Americká politika si žádá zásadní změnu, míní profesor

Úspěšné státnictví spočívá ve sloučení cílů a podmínek, konstatuje historik Andrew Bacevich v komentáři pro server Washington Post. Emeritní profesor z Bostonské univerzity připomíná, že bezprostředně po druhé světové válce provedla generace amerických státníků na základně této základní poučky radikální přeorientování základů politiky Spojených států, které vedlo k půlstoletí amerického světového primátu.

Problém již nelze obcházet

"Nyní ale éra amerického primátu skončila," míní historik. Soudí, že aktuálním požadavkem je přizpůsobit politiku Spojených států rapidně se měnícím podmínkám, jelikož dvě dekády po útocích z 11. září se americký zahraničněpolitický establishment snažil tento problém zlehčovat či obcházet a krach dvacetileté americké války v Afghánistánu naznačuje, že takový přístup již není možný.

Stoupenci amerického světového primátu často používají eufemismy jako "americká globální vůdčí role", upozorňuje Bacevich. Dodává, že kritici naopak používají eufemismy jako "hegemonie" nebo "imperialismus". Sám preferuje pojem "privilegovanost".

Americký diplomat a politik George Kennan v roce 1948 dospěl k zásadnímu poznatku, že Spojené státy tvoří 6,3 % světové populace, ale produkují více než polovinu světového bohatství, připomíná historik. Vysvětluje, že Kennan proto doporučoval nastavit takové vzorce mezinárodních vztahů, které by Spojeným státům umožnily tuto pozici udržet.

Na základě tohoto cíle podnikli Kennanovi kolegové jako George Marshall, Dean Acheson, James Forrestal a Paul Nitze sérii kroků, které měly mimořádnou pozici Spojených států udržet, nastiňuje profesor. Vysvětluje, že v jádru jejich přístupu bylo nastavení mechanismů, které by umožňovaly globální uplatňování americké síly.

Mezi nejznámější z těchto kroků patří Trumanova doktrína, Marshallův plán a založení NATO, konstatuje Bacevich. Za podobně důležitý ale označuje i zákon o národní bezpečnosti z roku 1947, který mimo jiné založil CIA, či tajný dokument NSC-68 z roku 1950, který označil za cíl Spojených států snahu o trvalou vojenskou převahu a změnil velitelství strategického letectva v nástroj vyhlazovacích jaderných úderů.

"Ne všechno šlo podle plánu," přiznává historik. Následovalo podle něj mnoho chybných odhadů a pošetilosti, například horečné závody ve zbrojení, nástup zkorumpovaného vojensko-průmyslového komplexu, oťukávání soudného dne během karibské raketové krize nebo děsivý neúspěch války ve Vietnamu.

Celkově si však Američané během několika desetiletí studené války užívali život, který jim zbytek světa záviděl - svobodnu, demokracii a prosperitu -, jak si alespoň většina z nich pevně myslela, shrnuje odborník. Doplňuje, že konec studené války tyto představy dále utvrdil a kolaps Sovětského svazu a pád komunismu přinesly jen malé přehodnocení silně zakořeněného mocenského paradigmatu.

Poválečný recept již nefunguje

Výraznější změnu nevyvolalo v tomto směru ani 11. září 2001, míní autor komentáře. Podotýká, že prezident George W. Bush v reakci na tehdejší teroristické útoky ve skutečnosti jen přitvrdil, označil nového nepřítele Spojených států za "dědice všech vražedných ideologií" z 20. století a slíbil, že země se k němu postaví stejně jako dříve k fašismu, nacismu a totalitarismu.

Budoucnost Spojených států tedy dle Bushe měla formovat nedávná minulost, konstatuje profesor. Rekapituluje, že na prezidentův pokyn země vytáhla do globální války s terorismem, která se soustředila na "osu zla" zahrnující tři státy, jež s 11. zářím neměly nic společného, Irák, Írán a Severní Koreu.

Afghánistán na rozdíl od těchto zemí v teroristických útocích na New York a Washington figuroval, ale v praxi zajal při vedení války proti terorismu druhořadé postavení a americké priority se zaměřily jinam, upozorňuje Bacevich. Vyzdvihuje, že v této době je navíc začal projevovat nesoulad mezi Kennanem deklarovaným cílem udržování výlučné pozice a americkou politikou.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jestliže v roce 2000 vytvářely Spojené státy 32,6 % světového bohatství, o dvě desetiletí později to bylo jen 30 %, vyčísluje historik. Dodává, že spolu s tím se razantně zvětšovala propast mezi bohatými a chudými Američany, což přispívalo k výraznému neklidu na domácí scéně.

"Svoboda, demokracie a prosperita již nestačí k popisu současné Ameriky, a to ani v očích mnoha Američanů," pokračuje expert. Soudí, že poválečný recept na udržení světového primátů přestal fungovat a stal se v lepším případě neefektivním, v horším případě kontraproduktivním, což by zatvrzelý realista Kennan neváhal přiznat a zajisté by podpořil rozhodnutí současného prezidenta Joe Bidena ukončit válku v Afghánistánu.

Stratég Kennan by ovšem šel dál a viděl by, že nejpalčivější hrozby pro americkou bezpečnost a prosperitu již neleží ve střední Asii či jiných vzdálených regionech, nýbrž doma, domnívá se Bacevich. Označuje za ně koronavirus, změny klimatu, zhoršování životního prostředí, propustné hranice, úpadek soukromí a především rozklad americké sounáležitosti.

Paradigma uplatňování moci, které klade důraz na vojenské zahraniční intervence, již nepředstavuje relevantní odpověď, deklaruje profesor. Genialita Kennana a jeho souputníků podle historika spočívala v pochopení nutnosti zásadně proměnit přístup Spojených států ke zbytku světa a lekce z Afghánistánu podtržená ukázkou nekompetence, která provázela americký odchod, velí, že nastal čas, aby současná generace učinila to samé.

"Americká válka v Afghánistánu končí hořkým ponížením. Ale měla by také sloužit jako budíček," míní Bacevich. Konstatuje, že věk americké privilegovanosti nadobro skončil a nejnaléhavějším úkolem v nadcházející době bude přijít s modelem vztahů, který obnoví vládu koncepce americké svobody. A tento úkol dle autora komentáře začíná zajištěním bezpečí a prosperity Američanů v jejich domově.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Afghanistán Terorismus

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 52 minutami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila

V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy