Ani 20 let po 11. září úřady neznají totožnost všech obětí

Dorothy Morganová téměř před 20 lety zmizela v troskách Světového obchodního centra, tak jako většina z 2753 obětí teroristických útoků z 11. září 2001. Minulý měsíc její dceři zaklepala na dveře dvojice detektivů: Přišli jí oznámit, že newyorský úřad soudního lékaře spojil její matku s místem činu díky pokročilé analýze DNA. U dalších stovek obětí stále takové potvrzení nepřišlo, uvádí ve svém článku deník The New York Times (NYT).

Paní Morganová pracovala v severnějším ze dvou mrakodrapů na Manhattanu, kterým se přezdívalo dvojčata. Živila se jako pojišťovací makléřka. Její dcera jí nikdy nemohla uspořádat plnohodnotný pohřeb, protože neměla žádné ostatky. "Nevěděla jsem, že se o to po všech těch letech pořád snaží, že ta záležitost není uzavřená," řekla o potvrzování totožnosti obětí 44letá Nikyah Morganová, když obdržela zprávu o své matce.

Úřad soudního lékaře nicméně i po 20 letech pokračuje ve vyšetřování, které představuje největší pátrání po pohřešovaných osobách v dějinách Spojených států. Dál analyzuje 22.000 tělesných pozůstatků nalezených v troskách ve snaze odhalit genetické pojítko s některou z 1106 obětí, u nichž stále chybí fyzický důkaz, tak aby pozůstalí mohli převzít ostatky a pohřbít je.

Tak jako blízcí většiny dalších mrtvých, i Morganová po smrti své matky poskytla vyšetřovatelům vzorek DNA. Bylo to tak dávno, že si nepamatuje, jakého byl druhu. Experti ale díky nové technologii její vzorek spojili s drobným úlomkem kosti zajištěným na místě zničeného Světového obchodního centra. Její matka se stala 1646. obětí teroristického útoku identifikovanou na základě testu DNA.

Pozoruhodné je, že potvrzení s pořadovým číslem 1647 přišlo jen o několik dní později. Šlo o první identifikace od roku 2019. Takové průlomy v poslední době přicházely méně než jednou za rok, zatímco v prvních letech po 11. září 2001 byly identifikací stovky ročně. Není divu, neboť pád dvojčat nebyl jako menší případy zřícení budov. Při červnovém pádu bytového komplexu ve floridském Surfside, který zabil 98 lidí, například úřady mohly k identifikaci obětí využít rychlotesty DNA a jiné metody. Mnohé ostatky odebrané na "ground zero" ovšem v troskách degradovaly celé týdny, nebo i déle, tudíž obsahovaly velmi malá množství DNA.

Úřad, který má na starosti jejich analýzu, v roce 2005 pozůstalým oznámil, že tuto práci pozastavuje, protože existující nástroje zkrátka nepřinášely další úspěch. Ještě v témže roce se ale operace opět rozběhla, přičemž se už testované vzorky začaly analyzovat znovu, ale sofistikovanějšími metodami. Vrchní soudní lékařka Barbara Sampsonová teď říká, že projekt zůstává "posvátnou povinností" jejího úřadu.

Jedním z lídrů pokračujícího vyšetřování je Carl Gajewski. V jeho laboratoři pracovníci zahalení od hlavy až k patě ochrannými pomůckami připravují k analýze úlomky kostí, z nichž mnohé nejsou větší než bonbon Tic Tac.

Fragmenty se nejdříve oškrabávají břitvou a následně drhnou kartáčkem na zuby a různými čistícími prostředky. Z neporušené kosti je těžké odebrat genetickou informaci, a tak se úlomky drtí na co nejjemnější prášek. To lidé v laboratoři na začátku projektu ještě dělali ručně za pomoci hmoždíře a misky, řekl Gajewski, teď už je ale proces automatizovaný. Fragmenty se ukládají do skleněných trubiček a za použití tekutého dusíku se zmrazí a rozmělní v přístroji nazývaném "mlýnek na kosti". Gajewski uvedl, že i po 13 letech práce na daném projektu mu běhá mráz po zádech, kdykoli se podaří spárovat vzorky genetické informace další oběti.

Navzdory technologickému pokroku není realistické si myslet, že budou takto uzavřeny všechny případy, míní další představitel úřadu soudního lékaře Mark Desire. Těla některých obětí totiž před dvaceti lety kompletně shořela a rodiny téměř 100 zemřelých odmítly předat vzorek, případně poskytly takový, který neobsahoval dostatečné množství DNA.

Čekání na potvrzení od úřadů je pro rodiny obětí mučivé, řekla Rosemary Cainová, která obdržela identifikované pozůstatky svého syna v roce 2002. Město by podle ní mělo zvážit, zda by nebylo lepší, se souhlasem pozůstalých, od pátrání po DNA obětí ustoupit. "Myslím, že to hodně lidem dává falešnou naději," řekla matka hasiče, který zahynul ve věku 35 let.

Nikyah Morganová nyní čelí jinému problému. Po identifikaci DNA své matky nemá jasno v tom, zda ještě chce tělesné pozůstatky převzít a jak s nimi případně naložit. "Najednou se musíte rozhodnout, co udělat s milovaným člověkem, který zemřel před 20 lety," řekla. "Je to skoro jako byste znovu otvírali staré rány," posteskla si.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001 USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy