Ani 20 let po 11. září úřady neznají totožnost všech obětí

Dorothy Morganová téměř před 20 lety zmizela v troskách Světového obchodního centra, tak jako většina z 2753 obětí teroristických útoků z 11. září 2001. Minulý měsíc její dceři zaklepala na dveře dvojice detektivů: Přišli jí oznámit, že newyorský úřad soudního lékaře spojil její matku s místem činu díky pokročilé analýze DNA. U dalších stovek obětí stále takové potvrzení nepřišlo, uvádí ve svém článku deník The New York Times (NYT).

Paní Morganová pracovala v severnějším ze dvou mrakodrapů na Manhattanu, kterým se přezdívalo dvojčata. Živila se jako pojišťovací makléřka. Její dcera jí nikdy nemohla uspořádat plnohodnotný pohřeb, protože neměla žádné ostatky. "Nevěděla jsem, že se o to po všech těch letech pořád snaží, že ta záležitost není uzavřená," řekla o potvrzování totožnosti obětí 44letá Nikyah Morganová, když obdržela zprávu o své matce.

Úřad soudního lékaře nicméně i po 20 letech pokračuje ve vyšetřování, které představuje největší pátrání po pohřešovaných osobách v dějinách Spojených států. Dál analyzuje 22.000 tělesných pozůstatků nalezených v troskách ve snaze odhalit genetické pojítko s některou z 1106 obětí, u nichž stále chybí fyzický důkaz, tak aby pozůstalí mohli převzít ostatky a pohřbít je.

Tak jako blízcí většiny dalších mrtvých, i Morganová po smrti své matky poskytla vyšetřovatelům vzorek DNA. Bylo to tak dávno, že si nepamatuje, jakého byl druhu. Experti ale díky nové technologii její vzorek spojili s drobným úlomkem kosti zajištěným na místě zničeného Světového obchodního centra. Její matka se stala 1646. obětí teroristického útoku identifikovanou na základě testu DNA.

Pozoruhodné je, že potvrzení s pořadovým číslem 1647 přišlo jen o několik dní později. Šlo o první identifikace od roku 2019. Takové průlomy v poslední době přicházely méně než jednou za rok, zatímco v prvních letech po 11. září 2001 byly identifikací stovky ročně. Není divu, neboť pád dvojčat nebyl jako menší případy zřícení budov. Při červnovém pádu bytového komplexu ve floridském Surfside, který zabil 98 lidí, například úřady mohly k identifikaci obětí využít rychlotesty DNA a jiné metody. Mnohé ostatky odebrané na "ground zero" ovšem v troskách degradovaly celé týdny, nebo i déle, tudíž obsahovaly velmi malá množství DNA.

Úřad, který má na starosti jejich analýzu, v roce 2005 pozůstalým oznámil, že tuto práci pozastavuje, protože existující nástroje zkrátka nepřinášely další úspěch. Ještě v témže roce se ale operace opět rozběhla, přičemž se už testované vzorky začaly analyzovat znovu, ale sofistikovanějšími metodami. Vrchní soudní lékařka Barbara Sampsonová teď říká, že projekt zůstává "posvátnou povinností" jejího úřadu.

Jedním z lídrů pokračujícího vyšetřování je Carl Gajewski. V jeho laboratoři pracovníci zahalení od hlavy až k patě ochrannými pomůckami připravují k analýze úlomky kostí, z nichž mnohé nejsou větší než bonbon Tic Tac.

Fragmenty se nejdříve oškrabávají břitvou a následně drhnou kartáčkem na zuby a různými čistícími prostředky. Z neporušené kosti je těžké odebrat genetickou informaci, a tak se úlomky drtí na co nejjemnější prášek. To lidé v laboratoři na začátku projektu ještě dělali ručně za pomoci hmoždíře a misky, řekl Gajewski, teď už je ale proces automatizovaný. Fragmenty se ukládají do skleněných trubiček a za použití tekutého dusíku se zmrazí a rozmělní v přístroji nazývaném "mlýnek na kosti". Gajewski uvedl, že i po 13 letech práce na daném projektu mu běhá mráz po zádech, kdykoli se podaří spárovat vzorky genetické informace další oběti.

Navzdory technologickému pokroku není realistické si myslet, že budou takto uzavřeny všechny případy, míní další představitel úřadu soudního lékaře Mark Desire. Těla některých obětí totiž před dvaceti lety kompletně shořela a rodiny téměř 100 zemřelých odmítly předat vzorek, případně poskytly takový, který neobsahoval dostatečné množství DNA.

Čekání na potvrzení od úřadů je pro rodiny obětí mučivé, řekla Rosemary Cainová, která obdržela identifikované pozůstatky svého syna v roce 2002. Město by podle ní mělo zvážit, zda by nebylo lepší, se souhlasem pozůstalých, od pátrání po DNA obětí ustoupit. "Myslím, že to hodně lidem dává falešnou naději," řekla matka hasiče, který zahynul ve věku 35 let.

Nikyah Morganová nyní čelí jinému problému. Po identifikaci DNA své matky nemá jasno v tom, zda ještě chce tělesné pozůstatky převzít a jak s nimi případně naložit. "Najednou se musíte rozhodnout, co udělat s milovaným člověkem, který zemřel před 20 lety," řekla. "Je to skoro jako byste znovu otvírali staré rány," posteskla si.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001 USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 50 minutami

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

před 10 hodinami

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

před 11 hodinami

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

před 12 hodinami

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

včera

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

včera

Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy