Demokrat Joe Biden bude politicky předvídatelnější než jeho předchůdce, republikánský prezident Donald Trump, píší americké listy The Washington Post (WP) a The Wall Street Journal (WSJ).
Mezi nejnaléhavější body své agendy řadí návrat k pařížské klimatické dohodě, Světové zdravotnické organizaci (WHO), zvýšení daní korporacím a nejbohatším, snížení cen léků, změny v systému zdravotního pojištění a především cílená opatření na boj s pandemií covidu-19, která si už vyžádala životy 237.000 Američanů a poškodila americkou ekonomiku. Média se však shodují, že jej čeká nelehký úkol a pravděpodobně i kompromisy, pokud si v Senátu zachovají většinu republikáni.
"Slibuji, že budu prezident, který se nesnaží rozdělovat, ale spojovat, který nevidí modré a červené státy, nýbrž Spojené státy," řekl Biden v projevu poté, co jej média na základě získaných hlasů označila za zvoleného prezidenta USA. Doplnil, že chápe zklamání Trumpových stoupenců, ale zároveň je vyzval "dát si navzájem šanci". List The New York Times (NYT) poznamenal, že Biden v celém 17minutovém projevu Trumpovo jméno zmínil jen jednou a zcela ignoroval fakt, že Trump prohru odmítá uznat a zpochybňuje regulérnost voleb.
Podle The Washington Post bude přechod od Trumpa k Bidenovi patřit k nejpřekotnějším v dějinách USA. Zatímco Trump se "snažil podkopat zavedené normy a instituce", Biden se zavázal obnovit "nastolený řád".
Po nástupu do úřadu Biden podle svých vyjádření a zdrojů WP plánuje podepsat sérii exekutivních příkazů, navrátit Spojené státy k pařížské dohodě o ochraně klimatu z roku 2015, zvrátit Trumpovo rozhodnutí vystoupit z WHO, zrušit zákaz občanům z řady většinově muslimských zemí cestovat do USA či obnovit imigrační program umožňující zůstat v zemi lidem, kteří do USA přišli jako děti. Zároveň má v plánu založit krizový štáb pro boj s koronavirem sestavený z předních vědců a lékařů.
Podle WSJ hodlá na federálních pozemcích a zařízeních zavést povinnost nosit roušky a vyzve ke stejným opatřením i lokální úřady v jednotlivých státech. V úmyslu má také vypracovat detailní pokyny pro zavádění protikoronavirových opatření v závislosti na lokálních epidemických situacích a chce investovat do zlepšení systému testování a trasování. Za cenu krátkodobých lokálních uzávěr by tato opatření podle WSJ potenciálně mohla pandemii dostat pod kontrolu rychleji. Zda se mu to podaří, bude však záviset i na spolupráci republikánských guvernérů v řadě států, která není jistá. Otázkou je také výše další pomoci ekonomice zasažené pandemií, to však bude podle WSJ záviset na rozhodnutích, které přijme stávající Kongres, než nastoupí nový v lednu.
Dále chce Biden zvýšit sazbu korporátní daně z 21 na 28 procent, což je stále méně než za Baracka Obamy, zdvojnásobit minimální daň ze zahraničních příjmů či zvýšit daně nejbohatším lidem. Podle listu se také očekává, že na rozdíl od Trumpa nebude vytvářet napjatou obchodní atmosféru agresivními taktikami, jako jsou pohrůžky obchodními cly či útoky na určité společnosti. Zda zruší cla vůči Číně, podle WSJ není jisté, ale pravděpodobně neuvalí nová.
Zákony, které Biden potřebuje k uvedení své agendy do praxe, však mohou narazit v Senátu, pokud si tam republikáni udrží většinu, což se v tuto chvíli jeví jako pravděpodobné, připomíná WSJ. Vliv na prosazování plánů zároveň mohou mít i konzervativní hlasy v justici včetně šesti konzervativních soudců v devítičlenném nejvyšším soudu, z nichž tři jmenoval Trump. Závěrem WSJ uvádí, že pro podnikání bude Bidenovo prezidentství nejspíše "méně pohostinné" než za Trumpa, ale také předvídatelnější a jak mnozí lídři v oblasti byznysu doufají, "nudné".
Bidenovou hlavní prioritou však v tuto chvíli bude podle NYT dostat pod kontrolu pandemii. To ostatně zopakoval i v nočním projevu, když řekl: "Nemůžeme napravit ekonomiku, obnovit naši životaschopnost nebo si užívat nejcennější okamžiky života - objímání vnoučat, narozeniny, svatby, promoce, všechny momenty, na kterých nám nejvíce - dokud nedostaneme tento virus pod kontrolu".
Související
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena
Joe Biden , USA (Spojené státy americké) , Noviny / tisk
Aktuálně se děje
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
včera
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
včera
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
včera
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
včera
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
včera
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
včera
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
včera
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
včera
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
včera
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
včera
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
včera
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
včera
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
včera
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
3. března 2026 22:00
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
3. března 2026 20:49
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.
Zdroj: Libor Novák