Biden oznámil sankce proti firmě, která budovala Nord Stream 2

Vláda Spojených států uvalí sankce na společnost, která má na starosti budování rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, oznámil dnes americký prezident Joe Biden.

Opatření označil za součást úvodní odpovědi na kroky Moskvy spojené s Ukrajinou. Bidenova vláda také naznačila, že v další fázi by mohl přijít zákaz vývozu amerických technologií do Ruska, píše deník The New York Times.

Krok mířící proti společnosti Nord Stream 2 AG přichází poté, co Německo v úterý pozastavilo proces zprovoznění plynovodu vedoucího přes Baltské moře. USA s jeho stavbou od počátku nesouhlasily, loni ale nakonec Bidenova vláda od uvalení sankcí na vedení projektu upustila. Společnost Nord Stream 2 AG je registrovaná ve Švýcarsku, patří ovšem pod ruského energetického giganta Gazprom, uvádí televize CNN.

"Pověřil jsem dnes svoji administrativu, aby uvalila sankce na Nord Stream 2 AG a její řídící pracovníky," uvádí Biden ve stručném prohlášení. Děkuje v něm německému kancléři Olafu Scholzovi, s nímž prý "úzce koordinoval" snahy zastavit projekt daného plynovodu v případě vpádu ruských vojáků na Ukrajinu.

Bílý dům následně specifikoval, že sankce se netýkají bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který působí v ruských energetických společnostech a je mimo jiné předsedou představenstva firmy řídící stavbu Nord Streamu 2. Naopak terčem amerických opatření je výkonný ředitel firmy Matthias Warnig, uvádí agentura Reuters s odvoláním na web amerického ministerstva financí.

Dnešní oznámení je podle amerického prezidenta součástí stejného sankčního balíku jako kroky oznámené v úterý, které míří proti malému počtu ruských bank a "elitám" a proti obchodování s ruským státním dluhem. Tato "prvotní dávka" sankcí přišla poté, co se Rusko rozhodlo uznat nezávislost dvou separatistických "lidových republik" vyhlášených před několika lety na východě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil do oblasti vyslat vojáky, a USA či Británie proto hovoří o začátku ruské invaze na Ukrajinu.

"Jak jsem jasně řekl, nebudeme váhat s dalšími kroky, bude-li Rusko pokračovat v eskalaci," uvádí Biden. V této souvislosti se spekuluje i o zákazu exportu amerických technologických výrobků.

"Rozhodne-li se (Putin) pro invazi... tak jej od toho odstřihneme," řekl dnes náměstek z amerického ministerstva financí Wally Adeyemo. "Odstřihneme jej od západních technologií, které jsou klíčové pro rozvoj jeho armády," pokračoval v rozhovoru na televizi CNBC.

Biden a jeho vláda čelí výzvám republikánských politiků, ale i některých demokratů, aby postupovali vůči Rusku ostřeji, píše agentura AP. Vláda USA sice od úterka v kontextu dění na východě Ukrajiny hovoří o ruské invazi, slibované ničivé sankce ale ihned nepřišly. Nástroje na oslabení ruské ekonomiky nyní připravuje i skupina v americkém Senátu složená ze členů obou hlavních politických stran.

Přístup Bidena dnes hájila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která řekla, že vláda má v záloze připravená další opatření. "Prezident plně rozumí tomu, jaké dopady tyto sankce budou mít, a je naprosto připraven jít až do konce," řekla. Vyjádřila přesvědčení, že Biden vyhlašuje "rychlá" a "závažná" opatření.

Související

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.

Více souvisejících

Joe Biden plynovod Nord Stream 2

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 6 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy