Biden podpořil úpravu pravidel v zájmu uzákonění práva na potrat

Američtí zákonodárci by měli uzákonit právo na potrat anulované Nejvyšším soudem USA a v případě potřeby za tímto účelem vytvořit výjimku v procedurálních pravidlech Senátu. Při tiskové konferenci na konci summitu NATO v Madridu to dnes řekl americký prezident Joe Biden.

Podle listu The New York Times (NYT) tak vystupňoval svou pozici v návaznosti na verdikt, který poslední týden otřásá americkou politikou.

Bidenova Demokratická strana by teoreticky mohla bez pomoci republikánů Kongresem protlačit návrh, který by federální právo na potrat obnovil. K tomu by však byla zapotřebí naprostá jednota jejích zákonodárců a kromě toho ještě změna fungování senátních obstrukcí označovaných termínem "filibuster". V jejich důsledku je ve 100členném Senátu k prosazení většiny legislativních návrhů potřeba 60 hlasů, což mnozí demokraté kritizují, dva demokratičtí senátoři ovšem oslabení obstrukcí dlouhodobě odmítají.

Biden se k tématu znovu vyjádřil poté, co nejvyšší soud eliminoval ústavní právo na potrat zvrácením téměř 50 let starého precedenčního verdiktu z kauzy Roeová vs. Wade.

"Mám za to, že musíme kodifikovat Roeovou vs. Wade v zákoně," řekl prezident k polemikám ohledně ochrany práva na potrat prostřednictvím Kongresu. "A jestliže by tomu stál v cestě filibuster... pak by tomu měla být poskytnuta výjimka," pokračoval prezident.

Agentura AP podotýká, že Biden se coby bývalý senátor k otázce úpravy pravidel Senátu staví opatrně, letos už nicméně podpořil myšlenku výjimky v souvislosti s diskutovanou volební reformou. Dnes to bylo poprvé, co stejný postoj zaujal v otázce práva na potrat.

Možnost ukončit těhotenství v těchto dnech napříč USA mizí, neboť státy mohou v důsledku pátečního verdiktu nejvyššího soudu provádění interrupcí volně regulovat. Tuto situaci využívají státy kontrolované politiky z Republikánské strany, která proti potratům dlouhodobě vystupuje, přičemž se čeká, že procedury budou brzy zakázané či výrazně omezené v asi dvacítce částí USA. Podle NYT aktuálně zákazy potratů platí v šesti státech a omezení v dalších pěti.

Biden dnes konzervativní většinu nejvyššího soudu znovu kritizoval a mluvil o "destabilizujícím" chování, které podle něj jde proti právu Američanů na soukromí. Rovněž využil kontroverzní páteční verdikt k apelu na voliče před listopadovými volbami do Kongresu i státních úřadů. "Nejdůležitější je toto: Pokud... si myslíte, že tohle rozhodnutí soudu je nehorázné a je to velká chyba, pak volte. Přijďte a volte," řekl před novináři ve španělské metropoli.

U amerických soudů mezitím pokračovala vlna soudních sporů ohledně restrikcí, které jednotlivé státy zavádějí v návaznosti na změnu ústavního pořádku. Soudce v Kentucky dočasně zablokoval místní takřka úplný zákaz potratů, který byl navržen tak, aby vstoupil v platnost se zrušením precedentu z roku 1973.

Podobné normy se uplatňují v řadě dalších států, ne všechny tyto "zákony se spouští" ale začaly platit okamžitě a Kentucky není jediným státem, kde se v této věci vedou soudní spory. V pondělí přišlo podobné dočasné zablokování ze strany soudkyně v Louisianě, zatímco na Floridě dnes jistý soudce ohlásil, že v následujících dnech vydá příkaz pozastavující místní zákon zakazující potraty od 15. týdne těhotenství. Toto opatření má vstoupit v platnost v pátek, podle soudce Johna Coopera ale porušuje státní ústavu.

Překotný vývoj u soudů vyvolává napříč USA zmatek, s nímž se musí vypořádat zejména pacientky a kliniky poskytující péči těhotným ženám, píše AP. K nejasnostem přispívá i to, že státy mohou mít kromě "zákonů se spouští" také starší právní úpravy, které až do minulého týdne "dřímaly" a nevymáhaly se. Platí to například o Arizoně, kde existuje přísný zákaz interrupcí z doby před kauzou Roeová vs. Wade, jakož i nový, mírnější zákon. Nyní není jasné, která norma bude vymáhána, nicméně potratové kliniky okamžitě své služby zastavily kvůli obavám z trestního stíhání, uvádí AP.

Související

Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.
Prezident Trump

Trump ruší všechny dokumenty a milosti podepsané automatickým perem. Právně to není možné, reagují experti

Donald Trump v úterý oznámil, že ruší veškeré dokumenty, včetně milostí, které podle něj jeho předchůdce Joe Biden podepsal pomocí autopenů. Jde o bezprecedentní pokus zvrátit činy předchozího prezidenta na základě záminky, kterou právní experti považují za velmi slabou. Autopen neboli automatické pero je zařízení používané k přesné replikaci podpisu osoby, obvykle pro velké objemy nebo ceremoniální dokumenty. Používají ho prezidenti obou hlavních stran k podepisování dopisů a prohlášení.

Více souvisejících

Joe Biden potraty

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy