Biden podpořil úpravu pravidel v zájmu uzákonění práva na potrat

Američtí zákonodárci by měli uzákonit právo na potrat anulované Nejvyšším soudem USA a v případě potřeby za tímto účelem vytvořit výjimku v procedurálních pravidlech Senátu. Při tiskové konferenci na konci summitu NATO v Madridu to dnes řekl americký prezident Joe Biden.

Podle listu The New York Times (NYT) tak vystupňoval svou pozici v návaznosti na verdikt, který poslední týden otřásá americkou politikou.

Bidenova Demokratická strana by teoreticky mohla bez pomoci republikánů Kongresem protlačit návrh, který by federální právo na potrat obnovil. K tomu by však byla zapotřebí naprostá jednota jejích zákonodárců a kromě toho ještě změna fungování senátních obstrukcí označovaných termínem "filibuster". V jejich důsledku je ve 100členném Senátu k prosazení většiny legislativních návrhů potřeba 60 hlasů, což mnozí demokraté kritizují, dva demokratičtí senátoři ovšem oslabení obstrukcí dlouhodobě odmítají.

Biden se k tématu znovu vyjádřil poté, co nejvyšší soud eliminoval ústavní právo na potrat zvrácením téměř 50 let starého precedenčního verdiktu z kauzy Roeová vs. Wade.

"Mám za to, že musíme kodifikovat Roeovou vs. Wade v zákoně," řekl prezident k polemikám ohledně ochrany práva na potrat prostřednictvím Kongresu. "A jestliže by tomu stál v cestě filibuster... pak by tomu měla být poskytnuta výjimka," pokračoval prezident.

Agentura AP podotýká, že Biden se coby bývalý senátor k otázce úpravy pravidel Senátu staví opatrně, letos už nicméně podpořil myšlenku výjimky v souvislosti s diskutovanou volební reformou. Dnes to bylo poprvé, co stejný postoj zaujal v otázce práva na potrat.

Možnost ukončit těhotenství v těchto dnech napříč USA mizí, neboť státy mohou v důsledku pátečního verdiktu nejvyššího soudu provádění interrupcí volně regulovat. Tuto situaci využívají státy kontrolované politiky z Republikánské strany, která proti potratům dlouhodobě vystupuje, přičemž se čeká, že procedury budou brzy zakázané či výrazně omezené v asi dvacítce částí USA. Podle NYT aktuálně zákazy potratů platí v šesti státech a omezení v dalších pěti.

Biden dnes konzervativní většinu nejvyššího soudu znovu kritizoval a mluvil o "destabilizujícím" chování, které podle něj jde proti právu Američanů na soukromí. Rovněž využil kontroverzní páteční verdikt k apelu na voliče před listopadovými volbami do Kongresu i státních úřadů. "Nejdůležitější je toto: Pokud... si myslíte, že tohle rozhodnutí soudu je nehorázné a je to velká chyba, pak volte. Přijďte a volte," řekl před novináři ve španělské metropoli.

U amerických soudů mezitím pokračovala vlna soudních sporů ohledně restrikcí, které jednotlivé státy zavádějí v návaznosti na změnu ústavního pořádku. Soudce v Kentucky dočasně zablokoval místní takřka úplný zákaz potratů, který byl navržen tak, aby vstoupil v platnost se zrušením precedentu z roku 1973.

Podobné normy se uplatňují v řadě dalších států, ne všechny tyto "zákony se spouští" ale začaly platit okamžitě a Kentucky není jediným státem, kde se v této věci vedou soudní spory. V pondělí přišlo podobné dočasné zablokování ze strany soudkyně v Louisianě, zatímco na Floridě dnes jistý soudce ohlásil, že v následujících dnech vydá příkaz pozastavující místní zákon zakazující potraty od 15. týdne těhotenství. Toto opatření má vstoupit v platnost v pátek, podle soudce Johna Coopera ale porušuje státní ústavu.

Překotný vývoj u soudů vyvolává napříč USA zmatek, s nímž se musí vypořádat zejména pacientky a kliniky poskytující péči těhotným ženám, píše AP. K nejasnostem přispívá i to, že státy mohou mít kromě "zákonů se spouští" také starší právní úpravy, které až do minulého týdne "dřímaly" a nevymáhaly se. Platí to například o Arizoně, kde existuje přísný zákaz interrupcí z doby před kauzou Roeová vs. Wade, jakož i nový, mírnější zákon. Nyní není jasné, která norma bude vymáhána, nicméně potratové kliniky okamžitě své služby zastavily kvůli obavám z trestního stíhání, uvádí AP.

Související

Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.
Prezident Trump

Trump ruší všechny dokumenty a milosti podepsané automatickým perem. Právně to není možné, reagují experti

Donald Trump v úterý oznámil, že ruší veškeré dokumenty, včetně milostí, které podle něj jeho předchůdce Joe Biden podepsal pomocí autopenů. Jde o bezprecedentní pokus zvrátit činy předchozího prezidenta na základě záminky, kterou právní experti považují za velmi slabou. Autopen neboli automatické pero je zařízení používané k přesné replikaci podpisu osoby, obvykle pro velké objemy nebo ceremoniální dokumenty. Používají ho prezidenti obou hlavních stran k podepisování dopisů a prohlášení.

Více souvisejících

Joe Biden potraty

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 44 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 4 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy