Bolsonaro má rekordně vysoký počet odpůrců. Nezvládá pandemii, čelí i politické aféře

Počet Brazilců, kteří vnímají negativně vládnutí svého prezidenta Jaira Bolsonara, se od dubna zvýšil ze 38 procent na současných 43 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Datafolha, o němž ve čtvrtek informovala agentura EFE.

Podle ní jde o nejhorší vnímání brazilského prezidenta během jeho mandátu za tři dekády. Dosud měl největší procento odpůrců (41 procent) po zhruba roce a půl ve funkci Fernando Collor začátkem 90. let minulého století.

Řady Bolsonarových kritiků rostou v posledních týdnech mimo jiné kvůli prezidentovu postoji vůči nynější pandemii nemoci covid-19. Brazílie se stala druhou nejhůře postiženou zemí světa s téměř 440.000 potvrzenými případy nákazy. Úmrtí s covidem-19 eviduje Brazílie téměř 27.000. Reálná čísla jsou ale podle expertů mnohem vyšší, protože země málo testuje.

I přesto, že počet nakažených v Brazílii výrazně roste, Bolsonaro covid-19 stále zlehčuje s tím, že důležité je zejména zachovat chod ekonomiky. Prezident největší země Latinské Ameriky mimo jiné chodí dál bez roušky na mítinky svých příznivců a kritizuje guvernéry za opatření, která přijali v předchozích měsících ve snaze šíření nákazy zmírnit.

Příznivců má Bolsonaro stále zhruba stejně. Podle posledního průzkumu společnosti Datafolha, který byl proveden v pondělí a v úterý mezi dvěma tisíci Brazilců z různých regionů a má statistickou odchylku dva procentní body, podporuje Bolsonara 33 procent Brazilců. To je stejně jako v letošním i loňském dubnu.

Z nového průzkumu vyplynulo, že nejvíce odpůrců má Bolsonaro v chudých regionech na severovýchodě země. V posledních měsících ztrácí podle průzkumu společnosti Datafolha ale brazilský prezident i podporu bohatších vrstev, které mu svými hlasy pomohly vyhrát volby na podzim 2018. Mezi Brazilci s vyššími příjmy má jeho vláda nyní podporu asi 42 procent, zatímco 49 procent dotazovaných s příjmy vyššími než desetinásobek minimální mzdy nyní Bolsonara odmítá.

Brazilský prezident ztrácí podporu kvůli postoji k nemoci covid-19, kvůli němuž odstoupili už dva ministři zdravotnictví, ale také kvůli aféře s výměnou šéfa federální policie. Toho Bolsonaro odvolal v dubnu a vyvolal tím odchod ministra spravedlnosti Sérgia Mora, který Bolsonara obvinil, že policejního šéfa vyměnil kvůli vyšetřování svých dvou synů. Morovo obvinění prezidenta nyní vyšetřuje nejvyšší soud, který přitom povolil zveřejnění videozáznamu z dubnové schůze vlády. Z něho je patrné, že se Bolsonarovi nelíbilo, že není informován o vyšetřování synů. Prezident i další ministři na dubnové schůzi též ostře i vulgárně kritizovali guvernéry za opatření proti koronaviru.

Bolsonaro é aprovado por 33%, e 45% apoiam processo de impeachmenthttps://t.co/P8sA4QSWzB pic.twitter.com/bwoqIWyZcL

— Datafolha - OFICIAL (@Data_Folha) April 29, 2020

Omezení volného pohybu se projevila na ekonomické situaci, řada lidí kvůli nim přišla o zdroj příjmů. I proto tento týden guvernér brazilského státu Sao Paulo, který je nejhůře postiženým v zemi, oznámil od 1. června postupné obnovování ekonomické činnosti po jednotlivých sektorech i regionech. Uvolnění se zatím nebude mimo jiné týkat nejhůře postižené metropolitní oblasti Sao Paulo.

Související

Jair Bolsonaro

Bolsonaro nastupuje do vězení. 27 let bude žít na 12 metrech čtverečních

Bývalému brazilskému prezidentovi, Jairovi Bolsonarovi, bylo nařízeno zahájit výkon trestu odnětí svobody v délce 27 let. Sedmdesátiletý krajně pravicový populista, který stál v čele největší latinskoamerické demokracie v letech 2019 až 2022, byl odsouzen v září. Nejvyšší soud ho shledal vinným z vedení zločinného spiknutí, jehož cílem bylo zabránit levicovému rivalovi Luizi Ináciovi Lula da Silvovi převzít moc po prohraných volbách v roce 2022.
Jair Bolsonaro

Do domu brazilského exprezidenta vtrhla policie, Bolsonara zatkla

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl v sobotu zadržen ve své rezidenci v hlavním městě Brazílie, a to jen několik dní předtím, než měl nastoupit výkon trestu za vedení pokusu o převrat. Informaci potvrdil server CNN. Federální policie ve svém prohlášení uvedla, že vykonala příkaz k preventivnímu zatčení, o který sama požádala a který byl schválen Nejvyšším soudem.

Více souvisejících

Jair Bolsonaro ,  Brazílie ,  průzkumy ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 3 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 4 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 10 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy