Budoucí prezident USA? Demokraté zahajují výběr Trumpova soupeře

Stranickými shromážděními v Iowě začne v pondělí ve Spojených státech proces výběru demokratického kandidáta, který se v listopadových prezidentských volbách postaví Donaldu Trumpovi. Původně víc než dvacetičlenná skupina uchazečů se zúžila na dvanáct kandidátů, z nichž šanci na nominaci má podle politologů zhruba třetina. Kampaň uvnitř demokratického tábora, a nepochybně i nominační výběr, poznamenává urputný boj proti Trumpovi, který vyvrcholil ústavní žalobou.

Výběr uchazečů do souboje o Bílý dům má v USA po složitém historickém vývoji dvojí podobu. Jednou z nich jsou takzvané primárky, druhou stranická volební shromáždění (caucus), což je právě případ Iowy. Volební shromáždění jsou starší formou výběru a obvykle v nich mohou hlasovat pouze členové, nebo dokonce jen aktivisté dané strany.

Primárky mohou být otevřenější a voliči v nich mají významnější vliv na závěrečnou nominaci. O té se rozhodne na nominačním sjezdu v polovině července v Milwaukee.

Hlavním politickým programem demokratů je nyní snaha svrhnout šéfa Bílého domu, což poznamenalo i jejich předvolební taktiku. K ústředním tématům patřila zdravotní péče, sociální programy, vzdělávání a boj se změnami klimatu. Ústavní žaloba proti Trumpovi, kterou demokraté podali nedlouho před zahájením primárek a volebních shromáždění, výběr prezidentova protikandidáta nejspíš příliš neovlivní. Všichni kandidáti se shodují v názoru, že Trump by měl odejít, stejně jako v tichém předpokladu, že se to nepovede.

Nominační souboj rozdělil sbor demokratických kandidátů do dvou skupin: levicově orientované politiky, označované za socialisty a radikály, a umírněné kandidáty. První skupinu reprezentují vermontský senátor Bernie Sanders a senátorka ze státu Massachusetts Elizabeth Warrenová.

Svůj útok proti Trumpovi, ale i proti demokratickým nominačním soupeřům, vedou s použitím hesel o omezení vlivu velkého kapitálu a posílení státních regulací a zasazují se i za všeobecně dostupné vzdělávání a zdravotní péči.

Pod tlakem Trumpovy politiky se postupně posouvala doleva i rétorika umírněného křídla, včetně jeho hlavních prezidentských kandidátů Joea Bidena, bývalého viceprezidenta za vlády Baracka Obamy, a miliardáře Michaela Bloomberga.

Černým koněm nominačního souboje může být bývalý starosta malého města South Bend v Indianě Pete Buttigieg. Voliče a aktivisty Demokratické strany zaujal zejména svou výmluvností v debatách a schopností přilákat movité sponzory.

One way or another, this presidency will come to an end.I am running to be the president who will help us pick up the pieces of our divided nation, turn the page on the corruption and the political warfare, and chart a bold new path forward.

— Pete Buttigieg (@PeteButtigieg) January 31, 2020

Iowské volební shromáždění zahajuje čtyřměsíční proces kandidátského výběru, během něhož se obvykle počet uchazečů postupně zmenšuje. Nebývá výjimkou, že už po úvodním hlasování v Iowě zůstanou jen tři. Poslední primárky a volební shromáždění se budou konat v červnu.

Možnost vybrat svého kandidáta mají formálně i republikáni. Oponenty Trumpa chtějí být bývalý poslanec za stát Illinois Joe Walsh a někdejší guvernér státu Massachusetts Wiliam Weld. Jejich kandidatura je ryze symbolická a šance uspět v souboji s Trumpem nulové, shodují se politologové.

O demokratickou nominaci se kromě Bidena, Sanderse, Warrenové, Bloomberga a Buttigiega ucházejí senátorka Amy Klobucharová z Minnesoty, podnikatelé Tom Steyer a Andrew Young, havajská kongresmanka Tulsi Gabbardová, coloradský senátor Michael Bennet, bývalý člen Sněmovny reprezentantů z Marylandu John Delaney a někdejší massachusettský guvernér Deval Patrick.

Související

Více souvisejících

Prezident USA Donald Trump USA (Spojené státy americké) Bernie Sanders (kandidát na post prezidenta USA) Joe Biden Elizabeth Warren Pete Buttigieg

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy