ROZHOVOR | Česku ohledně bezpečnosti vyhovuje Trump. Pokud se Biden obklopí extrémní levicí, hrozí riziko, říká diplomat

ROZHOVOR – Bývalý diplomat Martin Svárovský tvrdí, že pro Českou republiku by bylo lepší, aby v Bílém domě i po prezidentských amerických volbách setrval Donald Trump. „Pokud se výhradně zaměřím na aspekty týkající se globálně-politického uspořádání a českých bezpečnostních zájmů, pak bych preferoval vítězství Donalda Trumpa,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Martin Svárovský.

Vedoucí Programu bezpečnostních strategií a bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský konstatuje, že pro Českou republiku je výhodnější, aby pokračovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která realisticky hodnotí stav globální politické scény jako prostoru soupeřících mocností. „Z tohoto úhlu pohledu je lepší mít na americké straně Trumpovu administrativu, která zmíněnému nebezpečí přikládá patřičnou váhu a k nepřátelským mocnostem je odhodlána přistupovat z pozice síly.“

Místopředseda zahraniční komise v KDU-ČSL si netroufne stoprocentně odhadnout, koho by si na další čtyři roky v Bílém domě přáli nejvyšší čeští ústavní činitelé. Máme vládu orientovanou na byznys. V oblasti hospodářsko-ekonomické ale nejde říci, zda bude pro liberalizaci trans-atlantického obchodu výhodnější Trumpův či Bidenův triumf.“

Svárovský se nicméně přiklání k variantě, že vrcholná politická scéna více přeje vítězství Joeovi Bidenovi. „ Protože jsou čeští politici, stejně jako většina tuzemské veřejnosti, ovlivněni rozhodujícími americkými či evropskými médii, pak si myslím, že větší sympatie budou u nich na straně Bidena,“ míní bývalý volební pozorovatel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti připomíná, že za Donalda Trumpa a jeho administrativy   ztroskotala jednání ohledně liberalizace obchodu mezi Amerikou a Evropou. „Když vše zjednoduším, pak by Česká republika potřebovala, aby se nový americký prezident mohl věnovat ekonomice i obchodu a pokračovala nějakým způsobem liberalizační jednání, která by pokusila oživit předešlé ztroskotané pokusy. Ale v této chvíli nelze kvalifikovaně říci, jestli by na restart zkrachovalých jednání byla větší šance za Trumpa či Bidena.“

Před čím expert na zahraniční politiku varuje je, že Česká republika z hrubého domácího produktu neodvádí potřebná dvě procenta na svou obranu. Přitom na summitu NATO ve Walesu se zavázala a slíbila, že tak bude činit. „Jedná se o náš velký problém, který se ve vnímání České republiky může negativně odrazit u obou prezidentských kandidátů. A kriticky jej bude vnímat jak Trumpova, tak Bidenova administrativa.

Bývalého zástupce ředitele Odboru střední Evropy na ministerstvu zahraničních věcí děsí postoj premiéra Andreje Babiše, ministra obrany Lubomíra Metnara i ministra vnitra Jana Hamáčka, kteří opakovaně tvrdí, že zmíněný závazek ohledně dvou procent z HDP už neplatí. „Ano, nejsme jediní, kteří svůj závazek neplní, protože navýšit HDP na dvě procenta opravdu není jednoduché, ale od žádných jiných evropských politických představitelů jsem otevřeně neslyšel, že podepsaný závazek už není relevantní, jak tvrdí Babiš, Metnar a Hamáček. V Americe totiž platí, že co je psané, to je dané,“ má jasno Svárovský.

Bývalý zástupce šéfa Odboru analyticko-plánovacího ministerstva zahraničí nerazí automaticky názor, jako někteří čeští emigranti, že Biden by v případě vítězství uvrhnul USA do socialismu. „U Bidena z hlediska bezpečnostní otázky, kterou sledují emigranti, velmi záleží na tom, jaká část demokratické strany přijde do administrativy. Musíme zmínit, že u Demokratické strany existuje výrazné levicové křídlo, a to zejména kolem neúspěšného prezidentského kandidáta Bernie Sanderse. Pokud by se takovými členy obklopil, mohlo by to pro naše bezpečnostní zájmy být nevýhodné,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy Martin Svárovský, bývalý zástupce velvyslance v Budapešti a Varšavě.

TVRZENÍ, ŽE ZÁVAZEK UŽ NEPLATÍ JE PROBLÉMEM PRO OBA

Pane Svárovský, vítězství kterého prezidentského kandidáta by bylo lepší z pohledu České republiky?

Nemohu říci, jak bych se zachoval jako americký volič. Výhrady proti Trumpově osobnosti plně chápu. Pokud se v amerických volbách výhradně zaměřím na aspekty týkající se globálně – politického uspořádání a českých bezpečnostních zájmů, pak bych z uvedených dvou úhlů pohledu preferoval vítězství Donalda Trumpa.

Můžete říci, proč?

Musíme si uvědomit, že nejde jen o Trumpovu osobu, ale mnohem důležitější je jeho celá administrativa. V globálně – politickém uspořádání totiž naprosto správně definuje stávající svět jako planetu soupeřících mocností. A nejenom, že o současném stavu hovoří, ale převedla jej na základě schválení Kongresu přímo do americké doktríny, tedy americké bezpečnostní i obranné strategie. A Trumpova administrativa říká, že nyní svět už neovlivňuje žádná bipolární soupeření či jedna unipolární mocnost ani multilaterární organizace. Ale že lidstvo se řídí podle několika vzájemně soupeřícími mocnostmi. A zmíněné aspekty jsou naprosto realistickým hodnocením stavu světa, a přesně tak je k tomu nutné přistupovat. Pokud by Trumpova administrativa vyhrála, je zárukou, že by ve své vizi pokračovala. Pro Českou republiku je zmíněné hodnocení nesmírně klíčové, protože otevřeně říká, jak je pro Západ je nebezpečné Rusko a Čína. Zatímco ještě před deseti lety jsme mohli diskutovat o tom, jestli Rusko a Čína budou nepřátelskými mocnostmi, pak všechny realistické analýzy týkající se vojenských schopností i armádní strategie, uvažování jejich politických elit, svědčí o tom, že v příštích deseti až patnácti letech budou obě mocnosti pro nás představovat nebezpečí. A proto je zapotřebí mít na americké straně Trumpovu administrativu, která zmíněnému nebezpečí přikládá patřičnou váhu a je připravena přistupovat k soupeřům i z pozice síly.

Koho by čeští ústavní činitelé podle vás rádi viděli v Bílém domě na následující čtyři roky?

Jelikož premiér Andrej Babiš je byznysman a vládu prioritně orientuje na hospodářsko-ekonomické zájmy, pak v této oblasti nyní nejde říci, zda bude pro trh výhodnější Trumpův či Bidenův triumf. My jako otevřená proexportní ekonomika máme zájem na tom, aby se prosadila další liberalizace obchodu mezi Amerikou a Evropou. Je nutné ale říci, že zmíněná jednání za Trumpovy administrativy ztroskotala. Ale nejde říci, že se zasekla jen díky odporu Trumpa, neboť tuto otázku zablokovaly i některé evropské země, a to z důvodů enviromentálních či právních výhrad, které se týkaly ochrany investic a arbitrážního řízení. A tak, když vše zjednoduším, pak by Česká republika potřebovala, aby se nový americký prezident mohl věnovat ekonomice i obchodu a pokračovala nějakým způsobem liberalizační jednání, která by pokusila oživit předešlé ztroskotané pokusy. Ale v této chvíli nelze kvalifikovaně říci, jestli by na restart zkrachovalých jednání byla větší šance za Trumpa či Bidena. Jedná se totiž o komplexní záležitost. Protože jsou ale čeští politici, stejně jako většina tuzemské veřejnosti ovlivněni rozhodujícími americkými či evropskými médii, pak si myslím, že větší sympatie budou u nich na straně Bidena.

Jak velkým problémem, ať už pro Trumpa či Bidena může být fakt, že Česká republika z hrubého domácího produktu neodvádí potřebná dvě procenta na svou obranu? Přitom při vstupu do NATO se zavázala a slíbila, že tak bude činit.

Jedná se o náš velký problém, který se ve vnímání České republiky může negativně odrazit u obou prezidentských kandidátů. A kriticky jej bude vnímat jak Trumpova, tak Bidenova administrativa. V celé záležitosti se jedná o jednu podstatnou věc, kterou si současná vláda Andreje Babiše vůbec neuvědomuje. A to že zmíněná dvě procenta jsou závazkem, k němuž se státy zavázaly v září 2014 na summitu ve Walesu. A pokud v Americe jakýkoli slib porušujete, tak se dostáváte do vážných obtíží. Jedna z charakteristik Spojených států amerických je, že jsou právním státem, a tak, co je napsáno a podepsáno, tak to je pevně dané. A čemu se u nás málo věnuje pozornost, je skutečnost, že kromě neodvádění dvou procent zaznívá z úst představitelů české vlády tvrzení, že podepsaný závazek už neplatí. A to je alarmující. Opakovaně to řekl, jak premiér Babiš, tak ministr obrany Metnar i šéf vnitra Hamáček. A tímto postojem se stáváme černou ovcí Evropy. Ano, nejsme jediní, kteří svůj závazek neplní, protože navýšit HDP na dvě procenta opravdu není jednoduché, ale od žádných jiných evropských politických představitelů jsem otevřeně neslyšel, že podepsaný závazek už není relevantní, jak tvrdí Babiš, Metnar a Hamáček. Pokud nezměníme náš postoj, pak budeme mít problém s úplně každou americkou administrativou, ať už republikánskou či demokratickou.

Když jsme dotkli tématu ohledně NATO, chci se zeptat, co je v souvislosti s výsledkem prezidentských voleb z hlediska bezpečnosti pro Českou republiku klíčové?

Za velmi klíčové považuji, aby bylo realizováno plánované navýšení americké vojenské přítomnosti v Polsku. Má to zásadní dopad na bezpečnost našeho regionu. Je zřejmé, že větší jistota pokračování tohoto navyšování je s Trumpem, protože za něj bylo uvedené navýšení dojednané. Když globální supervelmoc někde realizuje významné vojenské instalace, nejedná se o posílení jen dané země, ale o navýšení bezpečnosti pro celý region. V Polsku je nyní zhruba 4,5 tisíce amerických vojáků. Nyní dochází k navýšení počtu o tisíc vojáků a bude zde rozmístěna obrněná brigáda, velitelství sboru i vybudování výcvikové kapacity pro tréninky amerických a polských speciálních sil. Právě poslední zmíněná komponenta je relevantní pro nás a měli bychom ji využít. Polsko a USA jsou totiž otevřeny tomu, že by naše speciální jednotky trénovaly v Drawsko Pomorskiem po jejich boku.

POVOLEBNÍ NÁSILÍ NENÍ PRO AMERIKU CHARAKTERISTICKÉ

Dokážete odhadnout, jaký vztah chová k České republice Donald Trump i jeho protějšek Joe Biden?

Donald Trump má k České republice určité rodinné vazby, když jeho první ženou byla Ivana Zelníčková, bývalá reprezentantka ve sjezdovém lyžování. Prezidentovy děti rovněž rodnou zemi své matky úplně neignorují. U Bidena netuším, zda má k nám nějaký vztah. Ale obecně je o něm známé, že inklinuje k Evropě, konkrétně k Německu, které by se mělo, pokud vyhraje, stát pro USA hlavním evropským partnerem. Obě země by tak měly zlepšit vzájemné vztahy. Trump si zase vybudoval velice upřímné a pevné přátelství k Polsku, což je pro nás zásadní z hlediska české bezpečnosti. Podstatné je, že ani u Trampa ani Bidena nehrozí odklon od Evropy, jaký předvedl Barack Obama, který se po svém zvolení soustředil hlavně na Asii.

Podle části českých emigrantů je Biden komunista a směřoval by USA do socialismu, jak například tvrdí odbojář Josef Mašín i hudebník a malíř Laco Deczi anebo zpěvačka Olga Matušková, vdova po Waldemaru Matuškovi. Je bývalý viceprezident USA skutečně takovou hrozbou? Je ale nutné připomenout, že v roce 1998, kdy byl v Senátu členem zahraničního výboru, se v něm  jako nejvýše postavený demokrat zasloužil o to, že demokraté podpořili rozšíření NATO o Českou republiku, Polsko a Maďarsko.

Vždy záleží na tom, o jakou příjmovou skupinu se jedná. Nelze totiž paušalizovat, že všichni čeští a slovenští emigranti volí Trumpa. Všeobecně v Americe, kde vládne systém dvou stran, platí klasické rozdělení, že republikáni chtějí nižší daně, zatímco demokraté žádají vyšší. A tak lidé, kterým se nelíbí zvyšování daní, berou Bidena jako nebezpečí. U Bidena z hlediska bezpečnostní otázky, kterou sledují i čeští emigranti, velmi záleží na tom, jaká část demokratické strany přijde do administrativy, pokud by Biden vyhrál. A to bychom věděli až někdy v lednu anebo v únoru. Musíme však zmínit, že část demokratů je výrazně levicová, a to zejména kolem neúspěšného prezidentského kandidáta Bernie Sanderse. Demokraté mají sice více proudů, ale nebezpečí, že by do administrativy přišli zastánci levice, skutečně existuje a potom by hrozilo českým bezpečnostním zájmům velké nebezpečí. Protože u této části jsou tendence k izolacismu a možná k prosazení větší vstřícnosti na Rusko a Čínu. Ale zda by k těmto predikcím došlo, pokud by Biden vyhrál, bychom věděli až s dvouměsíčním zpožděním. Pokud by se levicové křídlo do administrativy skutečně dostalo, znamenalo by to asi velké riziko.

Nebudeme zastírat, že Trump obrovsky polarizuje společnost. Mnozí voliči jsou na něj doslova alergičtí. Považují jej za primitiva, jehož rétorika je pro ně nepřijatelná. Kdybyste měl stručně říci, co se mu za čtyři roky, kdy je v úřadu, nejvíce povedlo a co mu ani jeho největší kritik nemůže upřít?

Co se Trumpovi rozhodně povedlo, je, že se jeho administrativě podařilo obnovit množství pracovních míst. Republikáni donutili některé americké firmy jako například automobilky, které vyráběly v Mexiku, aby se vrátily a daly pracovní příležitost vlastním lidem. To mu nelze upřít.

Kvůli koronavirové pandemii je v USA nyní velmi populární korespondenční hlasování. Nebojíte se, že při něm může docházet k řadě podvodům?

Myslím si, že ve standardních demokracií, kam Amerika jako právní stát samozřejmě patří, bych se něčeho takového neobával. Vše je právně přezkoumatelné. Určitě dojde k obvinění z administrativních zanedbání či pochybení, což se dá očekávat, zvláště když výsledek bude těsný. Podobných dohadů můžeme být svědky. Ale domnívám se, že v zemích jako jsou USA anebo i Česká republika se při volebním procesu zásadně nepodvádí. Něco jiného je ovlivňování voličů lživou kampaní, čehož jsme svědky všude, ale nemyslím si, že americké volby rozhodne podvod.

Neobáváte se násilností, které by mohly po volbách v Americe vypuknout? Lidé podle zpráv totiž začali rapidně více nakupovat zbraně. Mezi příznivci obou kandidátů je velice patrná nenávist.

Situace bude napjatější podle toho, jak moc bude těsný vítězný výsledek jednoho či druhého kandidáta. Přesto si nemyslím, že by se v ulicích měst po zvolení Trumpa či Bidena rozlila vlna násilí. Jeho spouštěčem byly vždy v minulosti rasové či sociální otázky. Nedomnívám se proto, že povolební násilí je charakteristické pro Spojené státy. Jinak všeobecný přístup ke zbraním má v Americe samozřejmě své pro a proti. Zásada americké ústavy je, že za všech okolností musí být každý sobě rovný. Pokud máte přístup ke zbraním, pak jste proti gangsterovi, který vás ohrožuje pistolí, v rovné situaci a on nemá proti vám žádnou výhodu. Pokud byste k nim přístup neměl, zločinec má okamžitě nad vámi převahu, a tak přesně uvažuje americká ústava.

Související

Snímek z filmu Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk Down), který vyobrazuje poslední bojovou akci americké operace Gothic Serpent, ikonickou bitvu v ulicích Mogadišu. Rozhovor

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.
Vladimír Baar Rozhovor

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.

Více souvisejících

rozhovor Martin Svárovský Volby USA USA Donald Trump Joe Biden diplomacie NATO

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Úřad práce

Příbuzní zastřelené úřednice chtějí po státu miliony korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). 

před 9 minutami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Převrat v Německu připravoval i i známý šéfkuchař, je mezi zadrženými

Mezi podezřelými z přípravy převratu, který v Německu podle policie chystali příznivci krajní pravice, je i známý šéfkuchař Frank Heppner, jehož dcera je přítelkyní rakouského fotbalisty Davida Alaby z klubu Real Madrid, uvedl britský deník The Guardain. Další podezřelou osobou je bývalý policista, který kdysi chránil židovskou komunitu před teroristickými útoky. Vyšetřování pokračuje, takže zadržených nejspíš bude přibývat.

před 42 minutami

Senát ČR

Senát zřejmě označí hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu

Senát zřejmě po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označí hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora by v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině měla vyjádřit odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat. Vyplývá to z návrhu usnesení, které připravil senátní výbor pro lidská práva.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie. Photo by Kira auf der Heide

Češi šetří kvůli inflaci. Dotkne se to i nadílky pod stromečkem

Kvůli vysoké inflaci plánuje letos na vánočních dárcích šetřit 30 procent dospělých Čechů, průměrně alespoň 2000 korun v porovnání s loňským rokem. Naopak devět procent lidí hodlá utratit za dárky více, aby udrželi standard, na který byli jejich blízcí zvyklí. Vyplývá to z listopadového průzkumu UniCredit Bank za účasti 1015 respondentů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Eva Kailisová

Korupce v Evropském parlamentu: V Belgii zadrželi místopředsedkyni Kailisovou

Policie v Bruselu dnes provedla 16 razií v rámci vyšetřování podezření z praní špinavých peněz a korupce, do kterého je zapojen Evropský parlament a nejmenovaná země Perského zálivu. Agentuře AP to dnes sdělila federální prokuratura, podle které byli zatčeni čtyři lidé. Večer belgický list Le Soir napsal, že další zadrženou v tomto případě je místopředsedkyně EP, Řekyně Eva Kailisová. Policie ji nyní vyslýchá.

včera

Emmanuel Macron

Paříž: Macronovy výroky o Rusku jsou vytržené z kontextu. Popisuje jen to, co chtějí Ukrajinci

Nedávné výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o bezpečnostních garancích Rusku byly vytržené z kontextu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP. Macron minulý týden v rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Macronovy výroky kritizovalo několik ukrajinských a východoevropských politiků a osobností, píše agentura AFP.

včera

Kyjev

Ukrajina bez proudu? Lidé musí počítat s odstávkami během celé zimy, varoval premiér

Obyvatelé Ukrajiny se musejí připravit, že stabilizační odstávky proudu potrvají celou zimu, upozornil dnes podle agentury Unian premiér země Denys Šmyhal. Kvůli rozsáhlým škodám, které na ukrajinském energetickém systému způsobily ruské nálety, se řízené odstávky proudu staly pro Ukrajince denním chlebem. Šmyhal uvedl, že poškozeny jsou všechny ukrajinské tepelné a vodní elektrárny.

včera

Aktualizováno včera

Očkování, ilustrační foto

EU nakupuje vakcíny proti covidu, které se nikdy nevyužijí. Chce jednat o přerušení dodávek

Evropská unie nakupuje vakcíny proti covidu-19, které se nikdy nevyužijí, a musí jednat s jejich výrobci o přerušení nasmlouvaných dodávek a snížení poptávky. Shodli se na tom dnes v diskusi unijní ministři zdravotnictví, z nichž někteří volali po zásahu během následujícího měsíce. Český ministr Vlastimil Válek vyjádřil přesvědčení, že vyjednávání s dodavateli budou úspěšná.

Aktualizováno včera

Danuše Nerudová

Prezidentské volby 2023: Nerudová poprvé ve vedení. Pavel se propadl na třetí místo

Ekonomka Danuše Nerudová se v aktuálním volebním modelu agentury Median poprvé dostala na první místo mezi prezidentskými kandidáty. Získala by 28 procent hlasů a proti říjnu si polepšila o 13 procentních bodů. Na druhém místě se umístil předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, kterému model přisoudil 26,5 procenta hlasů. Třetí by podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince skončil někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel se ziskem 23,5 procenta. 

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching se v Rijádu zúčastnil summitu arabských zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Rijádu zúčastnil summitu arabských zemí, které označil za přirozené partnery Pekingu pro spolupráci a setkání označil za "milník" a začátek nové éry ve vztazích s těmito státy. Čínský prezident dnes končí návštěvu Saúdské Arábie, kterou zahájil ve středu a během níž podepsal řadu dohod s Rijádem.

Aktualizováno včera

Vladimír Putin

Putin: Po jaderném útoku vymažeme agresora ze světa. Diktátor opakuje hrozbu, kterou si namlouvá

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady podle agentury Reuters řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva. 

včera

Aktualizováno včera

Jurečka slibuje zlepšení situace na úřadech práce v prvním čtvrtletí

Situace v úřadech práce se vyřeší a zlepší v prvním čtvrtletí příštího roku. Na dnešní konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr práce a životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Úřady práce sklízejí kritiku za opožďování výplaty dávek. Někteří zástupci radnic si dnes stěžovali na to, že obyvatelé v jejich obcích a městech na příspěvek na bydlení čekají i několik měsíců.

Zdroj: ČTK

Další zprávy