Chile kvůli protestům radikálně změní ústavu? Lidé rozhodnou v referendu

"Jde o historický den, který přinese stoprocentně demokratickou ústavu," uvedl v noci na dnešek Quintana na tiskové konferenci obklopen zástupci různých politických stran. Vládní strany s hlavními opozičními stranami uzavřely "dohodu o míru a nové ústavě", řekl Quintana.

V referendu voliči odpoví na dvě otázky - zaprvé, zda si přejí novou ústavu, a zadruhé, jaký orgán ji má vytvořit. Deník El País dnes napsal, že je téměř jisté, že Chilané se vysloví pro novou ústavu. Podle průzkumů si ji přeje asi 80 procent obyvatel. Bude-li nová ústava sepsána, budou ji voliči schvalovat v lidovém hlasování.

Ústavu může připravit zcela nový orgán, takzvané Ústavodárné shromáždění, jehož jedinou pravomocí bude právě vznik nové podoby základního zákona a který bude ustaven na maximálně devět měsíců, s možností požádat o prodloužení o tři měsíce. Jeho členové by byli zvoleni ve volbách, které by se uskutečnily spolu s regionálními a místními volbami v říjnu 2020. Druhou možností je, že ústavu vypracuje "smíšené shromáždění", tvořené z poloviny ze současných zákonodárců a z poloviny z delegátů, kteří budou zvoleni v říjnu 2020.

Nynější chilská ústava je z roku 1980, tedy z doby Pinochetovy diktatury (1973-1990). Od té doby doznala přes čtyři desítky úprav, ale žádné demokratické vládě se nepodařilo změnit její podstatu. Velké části Chilanů vadí zejména to, že podle ústavy má stát sekundární roli v otázkách, jako je zdravotnictví, školství či penze.

"Hluboké změny v ústavě" slíbil minulý týden prezident Piňera pod tlakem masových protestů, neuvedl ale tehdy žádný termín, ani způsob, jak by se ústava měla změnit. Zřejmě i proto protesty tento týden opět zintenzinily a provázel je někde znovu i vandalismus radikálů.

Protivládní demonstrace, které jsou největší od konce Pinochetovy vlády, zažehlo v polovině října další zdražení cen jízdného v metru v metropoli Santiagu de Chile. Masové manifestace, při nichž radikálové zapalovali autobusy či obchody, se rozšířily do dalších měst a nepřestaly ani po zrušení dražších jízdenek. To bylo totiž jen poslední kapkou dlouhodobé nespokojenosti Chilanů. Vláda kvůli protestům do ulic povolala armádu, poprvé od dob Pinocheta, a několik dní platil i výjimečný stav.

Velké části Chilanů vadí, že ač má země prosperující tržní hospodářství, zvyšují se jim životní náklady, včetně výdajů na školství a zdravotnictví. Široce je kritizován hlavně penzijní systém. K uklidnění protestů nepomohlo ani oznámení balíčku sociálních opatření, které kritici vlády označili za kosmetické.