Chile a severozápad Antarktidy zasáhla dvě silná zemětřesení

Území jihoamerického státu Chile a severozápad Antarktidy v sobotu večer (dnes nad ránem SEČ) zasáhla dvě silná zemětřesení. První, jehož sílu chilské úřady stanovily na 7,1 stupně, udeřilo nedaleko chilské vědecké základny v Antarktidě; druhé následovalo v blízkosti chilské metropole Santiago de Chile. Žádné škody ani zranění nebyly hlášeny, informovala agentura Reuters.

Chilské úřady se nicméně omluvily občanům, že jim poslaly mylnou výzvu k evakuaci pobřeží, čímž vyvolaly paniku.

První a silnější zemětřesení udeřilo ve 20:36 místního času (00:36 SEČ) přibližně 216 kilometrů severovýchodně od chilské vědecké základny generála Bernarda O'Higginse Riquelmeho, nedaleko britského antarktického souostroví Jižní Shetlandy. Americká geologická služba USGS sílu otřesů stanovila na 6,9 stupně, ohnisko podle ní leželo v hloubce asi 9,6 kilometru.

Chilské úřady varovaly v oblasti před rizikem cunami, výstražná zpráva nařizující evakuaci bez určení místa však kvůli chybě systému přišla Chilanům po celé zemi. Místní média odvysílala záběry, na nichž jsou vidět stovky lidí, kteří se začínají evakuovat z oblasti měst La Serena severně od chilské metropole Santiago a pobřežního města Valparaíso.

Krizový úřad ONEMI se za vzniklou paniku později omluvil. "Chceme obyvatele uklidnit, říci jim, že není nutné evakuovat celé území státu, pouze antarktickou základnu," uvedl zástupce ONEMI. Úřad podle něj lituje nepříjemností, které poplašná zpráva lidem způsobila.

Varování před cunami v Antarktidě bylo mezitím zrušeno, kvůli nebezpečí však bylo z chilských základen evakuováno kolem 160 lidí.

Ve 21:07 místního času (01:07 SEČ) rozhoupalo budovy v chilském hlavním městě další zemětřesení o síle 5,6 stupně s ohniskem v hloubce 133 kilometrů. Uvedlo to německé geofyzikální centrum GFZ, podle kterého epicentrum druhého otřesu leželo zhruba 30 kilometrů východně od Santiaga de Chile, na hranicích s Argentinou.

Související

August Pinochet Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Více souvisejících

Chile Zemětřesení

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy