Co odhaluje Boltonova kniha? Politolog rozebral ostře sledované dílo

NÁZOR - Nová kniha Johna Boltona, bývalého poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost, odhaluje jen málo věcí o zahraniční politice současného amerického prezidenta, které nejsou známy, konstatuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý politolog a komentátor uvádí, že dílo Trumpa líčí jako zcela neznalého muže, který netuší, že Británie je jaderná mocnost a Finsko není součástí Ruska.

Osobní zájmy nade vše

Trump zastává jen málo fixních zahraničněpolitických názorů - jednu chvíli se kloní k invazi do Venezuely, jindy o tuto zemi vůbec nejeví zájem, poukazuje politolog. Vyzdvihuje, že Boltonova kniha podle zatím dostupných ukázek odhaluje, že Trumpovým problémem není jeho neznalost či politika, ale charakter.

Šéf Bílého domu ve většině oblastí zapadl do standardního republikánského proudu, konstatuje Zakaria. Připomíná, že snižuje daně bohatým, ruší regulace, jmenuje konzervativní soudce a navyšuje rozpočet ministerstva obrany, přičemž od receptů Ronalda Reagana se odchyluje pouze ve dvou výraznějších otázkách - přistěhovalectví a obchodu -, kde se mu ale podařilo změnit názory spolustraníků, kteří nyní příliš nebrojí proti clům, dotacím a merkantilismu nebo zásadnímu omezení přistěhovalectví.  

"S mnoha těmito opatřeními nesouhlasím. Ale vždy mě více znepokojoval Trumpův charakter," píše politolog. Deklaruje, že Trump je člověk, pro kterého jsou hlavní jeho osobní a politické zájmy, které upřednostňuje před aspekty jako služnost, morálnost a zákon.

Bolton přitom není prvním Trumpovým spolupracovníkem, který se postavil na odpor, vyzdvihuje Zakaria. Připomíná, že jasný názor na současného šéfa Bílého domu dali najevo například Rex Tillerson, Jim Mattis a John Kelly, ale Bolton je první, kdo zveřejnil bližší podrobnosti, které jsou velmi vypovídající.

Trump přitom tvrdí, že Bolton porušil zákon a zveřejňuje tajné informace, protože dle jeho interpretace je "každý rozhovor s americkým prezidentem přísně tajný", upozorňuje politolog. Tím podle něj šéf Bílého domu zjevně přiznává, že Boltonova tvrzení se zakládají na pravdě.

Kniha mimo jiné uvádí, že Trump slíbil odvolat žalobce, kteří vyšetřovali jistou tureckou banku, protože jej o to požádal jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdoğan, poukazuje Zakaria. Dodává, že prezident měl trvat na tom, aby ukrajinská vláda dodala kompromitující materiál na Hillary Clintonovou a Joe Bidena, čímž podmiňoval uvolnění přislíbené americké pomoci Kyjevu, přičemž Bolton tvrdí, že se spolu s ministry obrany a zahraničí snažil Trumpa nejméně desetkrát neúspěšně přimět k uvolnění těchto prostředků.

Ukrajinská kauza sice Trumpovi přinesla impeachment, za ještě znepokojivější ale označuje politolog jeho postup vůči Číně, který se stává nejdůležitější otázkou pro jakéhokoliv budoucího amerického prezidenta. "Nastaví rámec pro mír či válku, zachování amerických zájmů i bezpečnosti Spojených států a jejich spojenců v následujících dekádách," píše Zakaria. Podotýká, že Trump tento vztah téměř zcela proměnil, tak aby sloužil jeho osobním zájmům, konkrétně aby posílil jeho šanci na znovuzvolení.

Dechberoucí závěry

Boltonova kniha poukazuje na Trumpovu údajnou ochotu zastavit stíhání a anulovat tresty čínských firem v rámci gesta osobní laskavosti vůči čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, vyzdvihuje politolog. Vysvětluje, že Trump měl také ležérně nabídnout snížení cel na čínské zboží výměnou za americko-čínskou obchodní dohodu, která by jej v předvolební kampani ukazovala v dobrém světle, a tlačil na Siho, aby Čína nakupovala americké zemědělské produkty, což by zvýšilo Trumpovu podporu v amerických středozápadních státech.

Šéf Bílého domu podle Boltona chválil čínského prezidenta za koncentrační tábory v provincii Sin-ťiang a prosil jej, aby mu zajistil znovuzvolení, uvádí Zakaria. Za znepokojivé považuje tvrzení knihy, že Číňané chápou, s kým mají tu čest a otevřeně hrají na Trumpovy osobní politické zájmy.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Si měl tak tvrdit, že by chtěl, aby Trump zůstal v úřadu, na což šéf Bílého domu údajně odvětil, že "lidé říkají" - což je jeho oblíbený eufemismus pro vlastní názory -, že omezení dvou prezidentských období by v jeho případě nemělo platit, parafrázuje politolog z Boltonovy knihy.  

"Boltonovy závěry ohledně dohody s Čínou - a Trumpovy obecnější zahraniční politiky - jsou dechberoucí," hodnotí Zakaria. Podotýká, že prezident údajně směšuje osobní a státní zájmy nejen v obchodních otázkách, ale i v oblasti národní bezpečností a Bolton si nedokáže vybavit jediné Trumpovo rozhodnutí z doby, kdy působil v Bílém domě, které by nemotivovala kalkulace se znovuzvolením.

Těm Američanům, kteří Trumpa podporovali kvůli konkrétním opatřením, například daňovým škrtům či jmenování konzervativních soudců, Boltonova kniha jasně ukazuje, že cena je vysoká, deklaruje politolog. Soudí, že současný prezident je ochoten zaplatit jakoukoliv cenu, uzavřít jakoukoliv dohodu a ohnout jakýkoliv zákon, aby si zajistil pokračování v úřadu a vlastní úspěch.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) John Bolton Donald Trump Čína

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy