NÁZOR – „Když jsem poprvé potkal Baracka Obamu, působil na mě jako zcela odlišně než jakýkoliv jiný politik, se kterým jsem se setkal,“ vzpomíná Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog z think tanku Berggruen Institute konstatuje, že Obama coby nestandardní politik jasně vystupuje i skrze svou novou knihu Zaslíbená země.
Jádro výjimečnosti
Obama působil chytře, sečtěle, přívětivě a energicky, ale díky tomu nevyčníval, uvádí Zakaria. Tvrdí, že jeho výjimečnost spočívala ve způsobu, jak kladl otázky, protože většina politiků otázku položí tak, aby na ni mohli odpovědět sami, druhému dají pouze krátkou chvíli na reakci, načež jej přeruší větou typu „No, já si myslím, že…“ a pokračují v přednesu sešněrovaných mouder, které bezmyšlenkovitě přednášeli již v desítkách případů.
„Ale Obama bude klást otázku, na kterou chce skutečně odpověď,“ tvrdí politolog. Dodává, že bývalý prezident Spojených států naslouchá a klade další otázky, protože chce upřímně vědět, jak se na problém dívají jiní.
Obamova kniha je podle autora komentáře dobře napsaná a jde o nejlepší prezidentské paměti, které četl. Exprezident má lehké pero a dobrou stylistiku - „Zde jsem každé ráno cítil první náraz zimního větru či dotek letního tepla. […] Hleděl jsem ven na ubíhající marylandskou krajinu a malé vesnice pode mnou. A pak (řeka) Potomac, třpytící se pod zapadajícím sluncem,“ cituje Zakaria Obamův popis procházek po západním křídle Bílého domu a let vrtulníkem.
Nejpozoruhodnějším rysem knihy je ale Obamova schopnost vidět obě strany každého problému a vcítit se do protistrany, která mu zarputile odporuje, tvrdí Zakaria. Poukazuje, že Obama například chápe frustraci Hillary Clintonové, která dlouho stoupala po mocenském žebříčku a náhle byla v prezidentských primárkách Demokratické strany konfrontována zcela novým vyzyvatelem – Obamou.
Stejně tak Obama chápe motivaci zarputilých republikánů jako John Boehner a Mitch McConnell, protože přiznává, že američtí voliči historicky neoceňují opozici za spolupráci s vládnoucí stranou, uvádí politolog. Dodává, že stejně tak si Obamův respekt vysloužilo radikálně pravicové hnutí Tea party za způsob, jakým si získalo zapálenou podporu a širokou mediální pozornost.
„Taková míra objektivity je obdivuhodná u kohokoliv, především u toho, kdo se dostal na vrchol tak nemilosrdné profese, jako je politika,“ pokračuje autor komentáře. Domnívá se, že právě to poskytlo Obamovi velkou výhodu v domácí i zahraniční politice, jelikož se na svět dokázal podívat očima druhého, rozšiřoval si obzory a díky tomu se stával lepším vyjednavačem.
Pomstychtivá reakce
Obamovy paměti ovšem mají jednu velkou mezeru, kterou nepochytil jako prezident, ani jako autobiograf, upozorňuje politolog. Označuje za ní malou pozornost věnovanou ústřední politické dynamice, která se projevovala během jeho vlády, tedy vzestupu zuřivé, tvrdě obstrukční, doslova náboženské opozice vůči jeho prezidentství a jeho osobě, která nakonec vyústila ve zvolení Donalda Trumpa.
Zakaria připomíná, že Obama byl umírněný demokrat, jak sám přiznává „konzervativní povahy“, a podle toho vládl. Za klíčové ekonomické poradce si zvolil centristické, vůči trhu nejvstřícnější experty Demokratické strany, Lawrence Summerse a Timothyho Geithnera, poukazuje politolog. Doplňuje, že Obama si ponechal také předchozího ministra obrany, post ministra obchodu nabídl republikánovi Juddu Greggovi, do Afghánistánu poslal tisíce dalších vojáků, rozšířil používání útočných dronů a svou zdravotnickou politiku odvíjel dle staršího konzervativního návrhu think tanku Heritage Foundation, který využil i jeho republikánský prezidentský protikandidát Mitt Romney, když byl guvernérem státu Massachusetts.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.„Tato vláda umírněnosti a kompromisu však vyvolala reakci Republikánské strany, která byla zuřivá a pomstychtivá,“ píše politolog. Připomíná, že například Gregg, který původně Obamovu nabídku přijal, musel postoj přehodnotit kvůli hněvu aktivistů, podle kterých sloužil nepříteli.
Stejně tak exprezident vzpomíná na Charlieho Crista, republikánského guvernéra státu Florida, který podpořil Obamovy stimulační opatření, jelikož floridská ekonomika se nacházela ve volném pádu, uvádí Zakaria. Dodává, že potřesení rukou s Obamou a jejich vzájemné objetí Crista diskvalifikovalo v Republikánské straně natolik, že v roce 2010 musel z partaje vystoupit, nějakou dobu působit jako nezávislý a následně přejít k demokratům.
Navzdory mnoha kompromisům Obama nezískal v dolní komoře Kongresu jediný republikánský hlas pro své ekonomické stimuly či zdravotnické zákony, navíc byl odpor vůči jeho politice často veden otevřeně rasisticky, například když jej letáky proti jeho zdravotní reformě zobrazovaly jako Afričana vedle šamana s kostí v nose, vyzdvihuje politolog. Podotýká, že i Obamův nástupce, Trump, se dostal do politického popředí díky zpochybňování Obamova amerického původu.
„Obama hovoří o těchto hysterických reakcí vůči sobě rozumně, ale stručně, nikdy nenabízí hlubokou analýzu či zapálené rozhořčení,“ upozorňuje Zakaria. Podotýká, že exprezident pouze připouští, že se příliš nesoustředil na zlověstné spodní proudy, které nabývaly na síle, jelikož byl spolu se svým týmem příliš zaměstnán.
Vysvětlení ale může také znít, že se Obama nechtěl ponořit do hlubokých a temných vod, které se tolik lišily od slibné, optimistické země, ve kterou chtěl tak horlivě věřit, naznačuje politolog. Konstatuje, že pro Obamu totiž Spojené státy zůstávají zemí zaslíbenou.
EA SPORTS FC 25
Potisk krabic na míru
Související
Carter ztělesňoval základní hodnoty a sloužil ostatním, vzpomínají prezidenti
Harrisová se dočkala masivní podpory. Do její kampaně se zapojil bývalý prezident
Barack Obama , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Donald Trump složil přísahu a stal se 47. prezidentem USA. Vyhlásí nouzový stav a přejmenuje Mexický záliv
včera
Smích Clintonové a Bidena během Trumpova projevu vystřídala zasmušilost. Musk promluvil o „rozcestí civilizace“
včera
"Od tohoto okamžiku je úpadek Ameriky u konce." EZ pro vás připravily přepis Trumpova inauguračního proslovu
včera
Co přinese první den Trumpa ve funkci? Přehled nařízení, která chce podepsat
včera
Trump může učinit Ameriku velkou, ale samotnou. Namísto sjednocení zvolil další polarizaci
včera
Panamu si bereme zpět, pošlu lidstvo na Mars. Co zaznělo během Trumpova inauguračního projevu?
včera
Donald Trump je zpátky u moci. A už začal měnit celý svět
včera
Biden v posledních minutách prezidenství rozdal další milosti. Bojí se rodinu
včera
Biden bojoval až do konce, teď předává Bílý dům Trumpovi. Ten získává obrovské pravomoci
včera
Trump couvá. Nová cla zatím neoznámí
včera
Princi Harrymu začne soud s bulvárem. Bude to začátek konce, píše BBC
včera
Putin poblahopřál Trumpovi k inauguraci. Budeme hájit zájmy Ruska, dodal
včera
Charakter počasí v Česku se po dnešku změní. ČHMÚ popsal, jak se to projeví
včera
Policie zasahovala na škole i v Praze. Panovaly obavy, že žák přijde se zbraní
včera
The Guardian: Trump je hrozbou. Evropa musí rázně reagovat
včera
Ukrajina otevřela proti Rusku další frontu. Trumpa
Aktualizováno včera
Drama na ZŠ u Českých Budějovic. Učitelce vyhrožoval žák se zbraní, zakročila policie
včera
Zahraniční partneři USA se připravují na první Trumpovy kroky. Čína i Kanada hodlají reagovat tvrdě
včera
Joe Biden v úřadu končí. Má za sebou poslední den v roli prezidenta
včera
PŘEHLED: Trump složí prezidentskou přísahu uvnitř. Historie inaugurací je potřísněna krví
Zvolený prezident Spojených států Donald Trump se ujme úřadu v pondělí 20. ledna. Inaugurace se kvůli mrazivému počasí přesune dovnitř Kapitolu, kde Trump přísahá do rukou předsedy Nejvyššího soudu USA.
Zdroj: Jakub Jurek