Proč všude panuje takový strach? Proč jsou vyhlášené karantény? Proč se k této pandemii chováme, jako by byla první v dějinách lidstva, ptá se v listu El Espectador kolumbojský básník, esejista a romanopisec William Ospina.
Skutečností je, že stimulem k této panice byl pokrok. Dříve viry putovaly na koních nebo lodí. Nyní létají letadlem. Předtím doputovaly do komunit, pro které byla smrt realitou. Nyní se dostávají do společnosti, která smrt vykázala - nejprve z domovů, a pak z mysli.
Lidstvo už přežilo Justiniánský mor, černou smrt, epidemie cholery, neštovic a španělské chřipky. Přesto existuje důvod, proč se nynější pandemie zdá být bezprecedentní a ochromuje svět jako invaze mimozemšťanů.
Lidé prožívali předchozí pandemie s pocitem fatalismu a rezignace, s jakými se stavěli i k dalším "ranám morovým" v podobě válek, křížových výprav, dobyvatelů a zničujících "objevů" kontinentů. Vnímali je jako trest, a také jako něco nevyhnutelného, čemu se nedá uniknout.
My ovšem nyní cítíme paprsek naděje a víme, že ne každý, kdo umírá, musel nutně zemřít. Věříme, že mnozí umírají ne na nákazu virem nebo řízením osudu, ale kvůli nedostatku odpovídající péče. Jinak řečeno: Poslední velká pandemie v podobě španělské chřipky, která zabila zhruba 40 miliónů lidí, se odehrála před vynálezem plicních ventilátorů.
I když jsme se snažili najít umělé dýchací systémy už od dob antického Galéna a renesančního Paracelsa a Andrease Vesalia, naše nynější "ocelové plíce" byly vynalezeny až v roce 1929 a zdokonaleny v roce 1951. A je to jen 70 let od doby, co se po celém světě v nemocnicích běžně rozšířily jednotky intenzivní péče s ventilátory a monitory pomáhajícími s dýcháním, dokud se pacient nezotaví.
Takže tohle je první pandemie, kdy mnozí, kdo by dříve rychle zemřeli, mohou být nyní zachráněni. Tak proč je na světě 1,5 miliardy automobilů, které otravují vzduch potřebný pro naše plíce, ale jen 150 miliónů plicních ventilátorů, které by mohly zachránit všechny ty životy, jež jsou náhle tak křehké v době pandemie? Tedy v době, kdy přírodní fenomén zhoršuje až na úroveň noční můry společenský systém, který se stará více o podnikání než o životy.
Ve Spojených státech má často strach z nákazy více společného se zničujícími lékařskými účty než s obavou ze smrti. Neexistují zdravotní systémy, které by byly připravené postavit se pandemii - dokonce ani takové, jež má střední rozsah, jako ta nynější - protože v běžných časech je vlády považují za extravaganci.
Ovšem jakmile propukne zdravotní krize, vlády ji využijí ke své politice. Státy zakrývají nedostatek nemocnic a JIP pro všechny. Paniku lidí, že se jim nedostane odpovídající péče, nespojují s vlastním zanedbáním povinností, ale se společenskou nedisciplinovaností. A v důsledku toho se množí zákazy.
Koneckonců státy nikdy nepromeškají příležitost k prosazení svévolné a autoritářské vlády. Jaká je to pastva pro oči, vidět vylidněné ulice, zbavené nejen kriminálníků, ale také flamendrů a především protestujících obyvatel! Pro představivost toho, kdo chce ovládat, není nařízení nikdy tak dokonalé, jako když ho doprovází strach.
Říkají: Ano, zbavujeme vás vašich svobod - ale děláme to proto, abychom zachránili váš život. A tak mají venkované zakázáno procházet se po venkovské krajině, protože karanténa se stala přehnaným mocenským nástrojem. Tvrdí, že chtějí zachránit naše životy, ale kdyby jim na nich tolik záleželo, pak by tolik lidí neumíralo hlady a počet obětí dopravních nehod by už dávno vedl k zákazu jízdy v autech.
Související
36 hodin po ničivém zemětřesení v Kolumbii záchranáři stále nachází živé
Počet mrtvých v Kolumbii překročil 200. Pohřešují se tisíce lidí
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
před 1 hodinou
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
před 2 hodinami
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
před 3 hodinami
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
před 3 hodinami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 4 hodinami
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 5 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 6 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 6 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 7 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 8 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 9 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 10 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 11 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 11 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 12 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 13 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
Civilní rozvědku povede od října Miroslav Toman, diplomat se zkušenostmi ze zpravodajských služeb. V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) vystřídá Vladimíra Posoldu, jehož rezignaci již schválila vláda.
Zdroj: Jan Hrabě