Covid-19 zamořuje Latinskou Ameriku. Chile překonalo v počtu nakažených Itálii

V Chile přibylo za poslední den 5607 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, čímž se celkový počet nakažených evidovaných dosud v této zemi zvýšil na 242.355. Tento jihoamerický stát s 19 miliony obyvatel se tak stal osmou nejhůře postiženou zemí, když nově předstihl Itálii. Informovala o tom dnes agentura EFE. Aktuálně je v Chile 37.307 nakažených koronavirem.

Chile je třetí nejhůře postiženou zemí v Latinské Americe co do počtu odhalených případů nákazy koronavirem po Brazílii (1,08 milionu) a Peru (na 255.000), které stejně jako Chile provádí ale relativně mnohem více testů než většina zemí regionu, včetně Brazílie.

Celá Latinská Amerika zaregistrovala od začátku pandemie už přes dva miliony nakažených koronavirem (2,04 milionu), z toho 1,13 milionu nemocných se už uzdravilo a na 95.000 zemřelo.

Chilský ministr zdravotnictví Enrique Paris v neděli také oznámil, že v zemi za den zemřelo dalších 184 pacientů s covidem-19. Celkem tak Chile eviduje 7548 takových úmrtí, z toho 4479 s potvrzeným testem PCR. Místní úřady dříve uváděly pouze úmrtí s potvrzeným testem na koronavirus, před několika dny do celkového počtu začaly zařazovat i pacienty, u nichž nebyl virus potvrzen laboratorními testy, ale bylo u nich podezření na covid-19.

Kvůli rozpornému informování o statistikách a kritice ze strany opozice za nedostatečná opatření proti šíření koronaviru odstoupil tento měsíc chilský ministr zdravotnictví Jaime Maňalich. Demisi podal krátce poté, co místní média zjistila, že ministerstvo ve zprávě Světové zdravotnické organizaci (WHO) uvedlo zhruba dvojnásobný počet úmrtí s covidem-19, než sdělilo doma novinářům. WHO dostala údaj i s těmi případy, u nichž bylo jen podezření na koronavirus.

Také počet nakažených potvrzených od prvního odhaleného případu v Chile začátkem března se minulý týden skokově zvýšil, když ministerstvo zdravotnictví připočetlo 31.412 zpětně "odhalených" případů. Šlo o případy nákazy, které nebyly započteny do celkového údaje mimo jiné kvůli zpožděným údajům z regionů, vysvětlilo minulý týden ministerstvo.

Chilská vláda vyhlásila 19. března v zemi "stav katastrofy", který před týdnem prodloužila o 90 dnů. Díky tomu může vláda mimo jiné omezit volný pohyb osob. Ten ale od začátku pandemie omezuje jen v určitých regionech podle epidemické situace, která je nejhorší v metropoli Santiagu de Chile. V tomto šestimilionovém městě platí omezení už mnoho týdnů, zprvu se týkalo jen částí, posléze bylo rozšířeno na celou metropolitní oblast.

V neděli vláda oznámila omezení volného pohybu pro další tři města na severu země - Antofagasta, Tocopilla a Mejillones. Omezení platí i v dalších obcích na severu země či v několika městech v regionu Valparaíso, včetně jeho stejnojmenné metropole.

Související

August Pinochet Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Více souvisejících

Chile Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy