Když se před vámi řekne americký styl výchovy, nepochybně se vám okamžitě vybaví ukřičené malé děcko, které tluče rukama o podlahu, a dožaduje se svých "práv"? O to víc vás možná překvapí, že v 19 státech USA platí staré dobré přísloví "škoda rány, která padne vedle" nejen doma, nýbrž i ve škole. Novodobému Igoru Hnízdovi by pšenka paradoxně kvetla na západě. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud jde o tělesné tresty, tak ty jsou tabu nejen v justici, nýbrž i ve vojenských výcvikových centrech, jakož i diagnostických ústavech a jiných detenčních zařízeních pro mladistvé. Přitom zrovna tam by se dalo polemizovat o jejich potenciálním osvědčení. Každopádně jediným místem, kde je možné dát dítěti nebo dospívajícímu na zadek, je veřejná škola. Alespoň tak to je v některých státech, zejména na jihu.
Podle odhadů bylo během školního roku 2013/2014 podrobeno fyzickému trestu více než 106 tisíc dětí a mladistvých. Ačkoliv rok s rokem toto číslo trestá, americké organizace za občanská práva dlouhodobě kritizují, že na zadek nejčastěji dostávají afroameričtí studenti, chlapci a zdravotně postižení, což považují za nepřímou diskriminaci. Přestože se zatím nepodařilo docílit přímého zákazu, americké státy Tennessee a Lousiana alespoň přijaly určitá omezení.
Jak tělesné tresty probíhají? A jak se k nim staví soudy?Fyzickým trestem jakožto disciplinárním opatřením vedoucím k udržení školní kázně se obecně myslí bití provinilého takzvaným pádlem (paddling), a to výhradně přes hýždě. Tato praxe je legální ve veřejných školách v 19 státech. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA z roku 1977 v případu Ingraham proti Wrightovi je tělesné trestání žáků a studentů kompatibilní s americkou ústavou a je pouze v kompetenci jednotlivých států, zda je povolí, či nikoliv. Žádný další podnět pak už nebyl dán.
Nicméně je třeba poznamenat, že navzdory platné legislativě, většina škol od výprasků vzhledem k moderní době a globalizaci spíše upouští, popřípadě po nich sahá až jako po krajním řešení, a to po předešlé dohodě s rodiči. Pro mnohé už přežitá výchovná metoda mívá zpravidla podporu zejména ve venkovských oblastech. Podle Elizabeth T. Gershoffové, profesorky z University of Texas, která se specializuje na ontogenezi a psychologii rodiny, nebylo dosud prokázáno, že by tělesné tresty dokázaly pozitivně usměrnit chování studentů.
Diskriminace na základě pohlaví, rasy a zdravotního stavu?Jak už bylo uvedeno, vládní statistiky jednoznačně potvrzují, že mezi žáky a studenty, kteří dostali ve škole výprask, nejčastěji figurují barevní, chlapci a handicapovaní. Buď se tedy jedná o jasnou diskriminaci na základě rasy, pohlaví a zdravotního stavu, anebo o potvrzení, že tyto skupiny obecně vykazují vyšší sklony k porušování školního řádu. I kdyby se na tuto tezi přistoupilo, jak vysvětlit, že je tento trend nejvíc znát právě v amerických státech Alabama a Mississippi.
Tennessee a Lousiana proto v reakci na to okamžitě přijaly zákony, které jasně vymezují okruh dětí a mládeže, jimž lze dát beztrestně na zadek. Vyloučení jsou například tělesně nebo zdravotně postižení. Pokud o úplný zákaz se nicméně setkal s odporem. Podle Anny Caudillové z Post Adoption Learning Services se jedná o citlivé téma, které se většině politiků nechce otevírat. I tak ale uvítala určitý pokrok v tomto směru.
Nemalý počet amerických rodičů přeci jenom považuje tělesné tresty za běžnou součást výchovy a jakékoliv státní zásahy v tomto směru vnímá jako zásah do své svobody. I z tohoto důvodu například Tennessee zakazuje výprasky handicapovaných žáků a studentů pouze pokud s nimi rodiče nevysloví souhlas. Dalo by se tedy říci, že se stále jedná o jakýsi dialog mezi školou a rodinou. Jinak tomu zřejmě nebylo ani před rokem 1989, kdy bylo bití ve školách zakázané, ale žádné dítě by si doma nestěžovalo, aby nedostalo přídavek.
Související
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
USA (Spojené státy americké) , Školství , trest , mládež , děti
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 2 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 3 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 4 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 4 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 4 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 6 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.
Zdroj: Libor Novák