Když se před vámi řekne americký styl výchovy, nepochybně se vám okamžitě vybaví ukřičené malé děcko, které tluče rukama o podlahu, a dožaduje se svých "práv"? O to víc vás možná překvapí, že v 19 státech USA platí staré dobré přísloví "škoda rány, která padne vedle" nejen doma, nýbrž i ve škole. Novodobému Igoru Hnízdovi by pšenka paradoxně kvetla na západě. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud jde o tělesné tresty, tak ty jsou tabu nejen v justici, nýbrž i ve vojenských výcvikových centrech, jakož i diagnostických ústavech a jiných detenčních zařízeních pro mladistvé. Přitom zrovna tam by se dalo polemizovat o jejich potenciálním osvědčení. Každopádně jediným místem, kde je možné dát dítěti nebo dospívajícímu na zadek, je veřejná škola. Alespoň tak to je v některých státech, zejména na jihu.
Podle odhadů bylo během školního roku 2013/2014 podrobeno fyzickému trestu více než 106 tisíc dětí a mladistvých. Ačkoliv rok s rokem toto číslo trestá, americké organizace za občanská práva dlouhodobě kritizují, že na zadek nejčastěji dostávají afroameričtí studenti, chlapci a zdravotně postižení, což považují za nepřímou diskriminaci. Přestože se zatím nepodařilo docílit přímého zákazu, americké státy Tennessee a Lousiana alespoň přijaly určitá omezení.
Jak tělesné tresty probíhají? A jak se k nim staví soudy?Fyzickým trestem jakožto disciplinárním opatřením vedoucím k udržení školní kázně se obecně myslí bití provinilého takzvaným pádlem (paddling), a to výhradně přes hýždě. Tato praxe je legální ve veřejných školách v 19 státech. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA z roku 1977 v případu Ingraham proti Wrightovi je tělesné trestání žáků a studentů kompatibilní s americkou ústavou a je pouze v kompetenci jednotlivých států, zda je povolí, či nikoliv. Žádný další podnět pak už nebyl dán.
Nicméně je třeba poznamenat, že navzdory platné legislativě, většina škol od výprasků vzhledem k moderní době a globalizaci spíše upouští, popřípadě po nich sahá až jako po krajním řešení, a to po předešlé dohodě s rodiči. Pro mnohé už přežitá výchovná metoda mívá zpravidla podporu zejména ve venkovských oblastech. Podle Elizabeth T. Gershoffové, profesorky z University of Texas, která se specializuje na ontogenezi a psychologii rodiny, nebylo dosud prokázáno, že by tělesné tresty dokázaly pozitivně usměrnit chování studentů.
Diskriminace na základě pohlaví, rasy a zdravotního stavu?Jak už bylo uvedeno, vládní statistiky jednoznačně potvrzují, že mezi žáky a studenty, kteří dostali ve škole výprask, nejčastěji figurují barevní, chlapci a handicapovaní. Buď se tedy jedná o jasnou diskriminaci na základě rasy, pohlaví a zdravotního stavu, anebo o potvrzení, že tyto skupiny obecně vykazují vyšší sklony k porušování školního řádu. I kdyby se na tuto tezi přistoupilo, jak vysvětlit, že je tento trend nejvíc znát právě v amerických státech Alabama a Mississippi.
Tennessee a Lousiana proto v reakci na to okamžitě přijaly zákony, které jasně vymezují okruh dětí a mládeže, jimž lze dát beztrestně na zadek. Vyloučení jsou například tělesně nebo zdravotně postižení. Pokud o úplný zákaz se nicméně setkal s odporem. Podle Anny Caudillové z Post Adoption Learning Services se jedná o citlivé téma, které se většině politiků nechce otevírat. I tak ale uvítala určitý pokrok v tomto směru.
Nemalý počet amerických rodičů přeci jenom považuje tělesné tresty za běžnou součást výchovy a jakékoliv státní zásahy v tomto směru vnímá jako zásah do své svobody. I z tohoto důvodu například Tennessee zakazuje výprasky handicapovaných žáků a studentů pouze pokud s nimi rodiče nevysloví souhlas. Dalo by se tedy říci, že se stále jedná o jakýsi dialog mezi školou a rodinou. Jinak tomu zřejmě nebylo ani před rokem 1989, kdy bylo bití ve školách zakázané, ale žádné dítě by si doma nestěžovalo, aby nedostalo přídavek.
Související
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
USA (Spojené státy americké) , Školství , trest , mládež , děti
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 33 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák