Odkaz Igora Hnízda stále žije. 19 států USA povoluje fyzické tresty i ve školách

Když se před vámi řekne americký styl výchovy, nepochybně se vám okamžitě vybaví ukřičené malé děcko, které tluče rukama o podlahu, a dožaduje se svých "práv"? O to víc vás možná překvapí, že v 19 státech USA platí staré dobré přísloví "škoda rány, která padne vedle" nejen doma, nýbrž i ve škole. Novodobému Igoru Hnízdovi by pšenka paradoxně kvetla na západě. Informoval o tom americký deník New York Times.

Pokud jde o tělesné tresty, tak ty jsou tabu nejen v justici, nýbrž i ve vojenských výcvikových centrech, jakož i diagnostických ústavech a jiných detenčních zařízeních pro mladistvé. Přitom zrovna tam by se dalo polemizovat o jejich potenciálním osvědčení. Každopádně jediným místem, kde je možné dát dítěti nebo dospívajícímu na zadek, je veřejná škola. Alespoň tak to je v některých státech, zejména na jihu.

Podle odhadů bylo během školního roku 2013/2014 podrobeno fyzickému trestu více než 106 tisíc dětí a mladistvých. Ačkoliv rok s rokem toto číslo trestá, americké organizace za občanská práva dlouhodobě kritizují, že na zadek nejčastěji dostávají afroameričtí studenti, chlapci a zdravotně postižení, což považují za nepřímou diskriminaci. Přestože se zatím nepodařilo docílit přímého zákazu, americké státy Tennessee a Lousiana alespoň přijaly určitá omezení.

Jak tělesné tresty probíhají? A jak se k nim staví soudy?

Fyzickým trestem jakožto disciplinárním opatřením vedoucím k udržení školní kázně se obecně myslí bití provinilého takzvaným pádlem (paddling), a to výhradně přes hýždě. Tato praxe je legální ve veřejných školách v 19 státech. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA z roku 1977 v případu Ingraham proti Wrightovi je tělesné trestání žáků a studentů kompatibilní s americkou ústavou a je pouze v kompetenci jednotlivých států, zda je povolí, či nikoliv. Žádný další podnět pak už nebyl dán.

Nicméně je třeba poznamenat, že navzdory platné legislativě, většina škol od výprasků vzhledem k moderní době a globalizaci spíše upouští, popřípadě po nich sahá až jako po krajním řešení, a to po předešlé dohodě s rodiči. Pro mnohé už přežitá výchovná metoda mívá zpravidla podporu zejména ve venkovských oblastech. Podle Elizabeth T. Gershoffové, profesorky z University of Texas, která se specializuje na ontogenezi a psychologii rodiny, nebylo dosud prokázáno, že by tělesné tresty dokázaly pozitivně usměrnit chování studentů.

Diskriminace na základě pohlaví, rasy a zdravotního stavu?

Jak už bylo uvedeno, vládní statistiky jednoznačně potvrzují, že mezi žáky a studenty, kteří dostali ve škole výprask, nejčastěji figurují barevní, chlapci a handicapovaní. Buď se tedy jedná o jasnou diskriminaci na základě rasy, pohlaví a zdravotního stavu, anebo o potvrzení, že tyto skupiny obecně vykazují vyšší sklony k porušování školního řádu. I kdyby se na tuto tezi přistoupilo, jak vysvětlit, že je tento trend nejvíc znát právě v amerických státech Alabama a Mississippi.

Tennessee a Lousiana proto v reakci na to okamžitě přijaly zákony, které jasně vymezují okruh dětí a mládeže, jimž lze dát beztrestně na zadek. Vyloučení jsou například tělesně nebo zdravotně postižení. Pokud o úplný zákaz se nicméně setkal s odporem. Podle Anny Caudillové z Post Adoption Learning Services se jedná o citlivé téma, které se většině politiků nechce otevírat. I tak ale uvítala určitý pokrok v tomto směru.

Nemalý počet amerických rodičů přeci jenom považuje tělesné tresty za běžnou součást výchovy a jakékoliv státní zásahy v tomto směru vnímá jako zásah do své svobody. I z tohoto důvodu například Tennessee zakazuje výprasky handicapovaných žáků a studentů pouze pokud s nimi rodiče nevysloví souhlas. Dalo by se tedy říci, že se stále jedná o jakýsi dialog mezi školou a rodinou. Jinak tomu zřejmě nebylo ani před rokem 1989, kdy bylo bití ve školách zakázané, ale žádné dítě by si doma nestěžovalo, aby nedostalo přídavek.

Související

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Školství trest mládež děti

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 33 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy