Odkaz Igora Hnízda stále žije. 19 států USA povoluje fyzické tresty i ve školách

Když se před vámi řekne americký styl výchovy, nepochybně se vám okamžitě vybaví ukřičené malé děcko, které tluče rukama o podlahu, a dožaduje se svých "práv"? O to víc vás možná překvapí, že v 19 státech USA platí staré dobré přísloví "škoda rány, která padne vedle" nejen doma, nýbrž i ve škole. Novodobému Igoru Hnízdovi by pšenka paradoxně kvetla na západě. Informoval o tom americký deník New York Times.

Pokud jde o tělesné tresty, tak ty jsou tabu nejen v justici, nýbrž i ve vojenských výcvikových centrech, jakož i diagnostických ústavech a jiných detenčních zařízeních pro mladistvé. Přitom zrovna tam by se dalo polemizovat o jejich potenciálním osvědčení. Každopádně jediným místem, kde je možné dát dítěti nebo dospívajícímu na zadek, je veřejná škola. Alespoň tak to je v některých státech, zejména na jihu.

Podle odhadů bylo během školního roku 2013/2014 podrobeno fyzickému trestu více než 106 tisíc dětí a mladistvých. Ačkoliv rok s rokem toto číslo trestá, americké organizace za občanská práva dlouhodobě kritizují, že na zadek nejčastěji dostávají afroameričtí studenti, chlapci a zdravotně postižení, což považují za nepřímou diskriminaci. Přestože se zatím nepodařilo docílit přímého zákazu, americké státy Tennessee a Lousiana alespoň přijaly určitá omezení.

Jak tělesné tresty probíhají? A jak se k nim staví soudy?

Fyzickým trestem jakožto disciplinárním opatřením vedoucím k udržení školní kázně se obecně myslí bití provinilého takzvaným pádlem (paddling), a to výhradně přes hýždě. Tato praxe je legální ve veřejných školách v 19 státech. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA z roku 1977 v případu Ingraham proti Wrightovi je tělesné trestání žáků a studentů kompatibilní s americkou ústavou a je pouze v kompetenci jednotlivých států, zda je povolí, či nikoliv. Žádný další podnět pak už nebyl dán.

Nicméně je třeba poznamenat, že navzdory platné legislativě, většina škol od výprasků vzhledem k moderní době a globalizaci spíše upouští, popřípadě po nich sahá až jako po krajním řešení, a to po předešlé dohodě s rodiči. Pro mnohé už přežitá výchovná metoda mívá zpravidla podporu zejména ve venkovských oblastech. Podle Elizabeth T. Gershoffové, profesorky z University of Texas, která se specializuje na ontogenezi a psychologii rodiny, nebylo dosud prokázáno, že by tělesné tresty dokázaly pozitivně usměrnit chování studentů.

Diskriminace na základě pohlaví, rasy a zdravotního stavu?

Jak už bylo uvedeno, vládní statistiky jednoznačně potvrzují, že mezi žáky a studenty, kteří dostali ve škole výprask, nejčastěji figurují barevní, chlapci a handicapovaní. Buď se tedy jedná o jasnou diskriminaci na základě rasy, pohlaví a zdravotního stavu, anebo o potvrzení, že tyto skupiny obecně vykazují vyšší sklony k porušování školního řádu. I kdyby se na tuto tezi přistoupilo, jak vysvětlit, že je tento trend nejvíc znát právě v amerických státech Alabama a Mississippi.

Tennessee a Lousiana proto v reakci na to okamžitě přijaly zákony, které jasně vymezují okruh dětí a mládeže, jimž lze dát beztrestně na zadek. Vyloučení jsou například tělesně nebo zdravotně postižení. Pokud o úplný zákaz se nicméně setkal s odporem. Podle Anny Caudillové z Post Adoption Learning Services se jedná o citlivé téma, které se většině politiků nechce otevírat. I tak ale uvítala určitý pokrok v tomto směru.

Nemalý počet amerických rodičů přeci jenom považuje tělesné tresty za běžnou součást výchovy a jakékoliv státní zásahy v tomto směru vnímá jako zásah do své svobody. I z tohoto důvodu například Tennessee zakazuje výprasky handicapovaných žáků a studentů pouze pokud s nimi rodiče nevysloví souhlas. Dalo by se tedy říci, že se stále jedná o jakýsi dialog mezi školou a rodinou. Jinak tomu zřejmě nebylo ani před rokem 1989, kdy bylo bití ve školách zakázané, ale žádné dítě by si doma nestěžovalo, aby nedostalo přídavek.

Související

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Školství trest mládež děti

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Kimova KLDR přislíbila bezpodmínečnou podporu Ruska ve válce na Ukrajině

Rusko se může spolehnout na bezpodmínečnou podporu Severní Koreji ve válce na Ukrajině, řekl diktátor Kim Čong-un ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi. Šéf ruské diplomacie se nachází na návštěvě v KLDR. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy