Jak si vede světová ekonomika? Analytik upozorňuje na riziko inflace a bublin

Experiment obřích rozměrů

Spojené státy momentálně procházejí rozpočtovým a monetárně stimulačním experimentem obřích rozměrů, konstatuje ekonom. Očekává, že zbytek světa brzy zjistí, co se stale s globální ekonomikou, pokud americké hospodářství zachvátí inflační horečka.

Lachman se obává, že výsledek nebude příjemný. "To bude zřejmě platit s ohledem na skutečnost, že americký experiment s ekonomickou politikou přišel v době, kdy jsme uprostřed globální bubliny 'všeobecných' cen a úvěrových trhů," tvrdí odborník.

Po bankrotu banky Lehman Brothers v roce 2008 bylo se ukázalo, že problémy americké ekonomiky mají závažné dopady pro zbytek světové ekonomiky, připomíná autor komentáře. Vysvětluje, že prasknutí tehdejší realitní a úvěrové bubliny ve Spojených státech vyslalo na finanční trhy vlnu, která vyvolala situaci nazývanou zpětně ekonomy jako velká hospodářská recese.

Nyní, v roce 2021, probíhá masivní americký experiment v monetární a fiskální politice na pozadí bubliny cen a úvěrů, která je mnohem větší a hlubší než výše uvedená realitní a úvěrová bublina z roku 2008, deklaruje analytik. Důvodem podle něj není jen to, že cena amerických akcií je na mimořádně vysoké úrovni, které dosahovala naposledy v roce 1929 před krachem na newyorské burze, a pochybný trh s kryptoměnou Bitcoin má hodnotu přesahující bilion dolarů.

"Spíše jde o to, že velmi rizikoví dlužníci, především obchodníci s vysoce spekulativními půjčkami a rozvíjející se tržní ekonomiky, mohou získat peníze za úrokové sazby, které nejsou o mnoho vyšší než ty, za které si může půjčovat americká vláda," pokračuje Lachman. Poukazuje, že aktuální bublina vznikla právě díky mimořádně nízkým úrokovým sazbám, které jsou důsledkem masivního tisku peněz centrálními bankami v reakci na pandemii koronaviru.

Vyvstává otázka, co se stane, až "muzika" v podobě příjemně levných peněz utichne a úrokové sazby začnou stoupat, nastiňuje ekonom. Odkazuje na předchozí zkušenost, která naznačuje, že začnou praskat bubliny a rozvíjející se trhy zabřednou do vážných problémů, jelikož peníze začnou být stahovány do Spojených států.

Zkušenost z roku 2008

Základní problém s rozpočtovým stimulačním balíkem v hodnotě 1,9 bilionu dolarů, který prosadil stávající prezident Joe Biden, tak spočívá v tom, že přináší riziko růstu úrokových sazeb ve Spojených státech, které povedou k prasknutí globální bubliny, vysvětluje expert. Doplňuje, že zmíněné riziko pramení z možného přehřátí americké ekonomiky.

V době, kdy americká ekonomika nadále dostává mimořádnou monetární podporu, a v době, kterou charakterizuje výrazně omezená poptávka domácností kvůli koronavirovým lockdownům, Bidenův stimulační balíček říká, že americká ekonomika dostane fiskální injekci v úctyhodné výši 13 % svého celkového objemu, připomíná Lachman. Upozorňuje, že to je třikrát více, než do ekonomiky napumpoval stimulační balík prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.  

"Těžko předvídat, zda Bidenův stimul nepovede v průběhu tohoto roku k boomu americké ekonomiky a ten v důsledku nepovede k přehřátí," píše analytik. Konstatuje, že obezřetní držitelé dluhopisů zjevně nesdílejí názor předsedy americké centrální banky FED Jerome Powella, který ujišťuje, že balíček nepřináší riziko vyšší inflace. Od začátku letošního roku totiž úroková sazba u amerických desetiletých dluhopisů vyšplhala z necelého procenta na 1,6 procent a podle autora komentáře existuje reálná možnost, že obezřetní investoři mohou vyhnat cenu dluhopisů nad očekávanou hladinu inflace, pokud FED bude nadále popírat, že hrozí její růst, uvádí ekonom.

Britská královna Alžběta II. položila svým poradcům na konci roku 2008 slavnou otázku, proč nikdo nevaroval před prasknutím bubliny na americkém realitním a úvěrovém trhu, připomíná Lachman. Deklaruje, že s ohledem na nedávnou zkušenost se dnešní politici nemohou vymlouvat, že nešlo předvídat, že prasknutí ještě větší bubliny může vyvolat chaos v globální ekonomice.

Lze tak pouze doufat, že v momentě, kdy globální všeobecná bublina praskne, nebudou politici tak nemotorní jako v roce 2008, kdy praskla americká realitní bublina, uzavírá někdejší činitel Mezinárodního měnového fondu.