Joe Biden ovládl primárky na Floridě, v Illinois i Arizoně. Odstoupí Sanders z klání?

Bývalý viceprezident Spojených států Joe Biden ovládl demokratické primárky ve všech třech státech, v nichž se v úterý konaly - na Floridě, v Illinois i v Arizoně. Vyplývá to z takřka konečných výsledků. Umírněný Biden (77 let) jednoznačně porazil svého výrazně levicového soupeře, vermontského senátora Bernieho Sanderse (78).

Sanders nyní podle agentury AP čelí výzvám, aby ze stranického klání odstoupil, a umožnil tak demokratům přípravu listopadové prezidentské volby, ve kterých úřad obhajuje nynější republikánský šéf Bílého domu Donald Trump.

Na Floridě, kde šlo o 219 delegátů pro letní nominační sjezd strany, si Biden zajistil hlasy nejméně 150 delegátů, zatímco Sanders 55, uvádí portál The Green Papers. Biden tu získal 62 procent hlasů, což bylo o takřka 40 procentních bodů více než jeho soupeř. Zbývající hlasy obdrželi kandidáti, kteří již kampaň ukončili.

Ve státě Illinois s třetím největším americkým městem Chicagem se hrálo o 155 delegátů. Biden jich získal na svou stranu nejméně 90, Sanders 56. Rozdíl v hlasech činil 23 procentních bodů.

V Arizoně se rozdělovalo 67 delegátů. Přinejmenším 20 delegátů získal Biden a 14 Sanders. Zatímco na Floridě a Illinois jsou výsledky takřka konečné, v Arizoně bylo ráno SEČ sečteno zhruba 90 procent hlasů.

BREAKING: Joe Biden wins the Arizona Democratic Primary, NBC News projects. https://t.co/TsrS2ICMQI pic.twitter.com/LTWJY1Agg5

— NBC News (@NBCNews) March 18, 2020

Na úterý byly původně plánovány také primárky demokratů i republikánů v Ohiu, kvůli koronaviru se zde ale volební místnosti neotevřely. Náhradní termín hlasování byl stanoven na 2. června.

Formální vítězství ve floridských primárkách Republikánské strany a také v Illinois si připsal stávající prezident USA Donald Trump, který bude svou funkci v listopadu obhajovat. Podle agentury AP již Trump získal přes 1276 delegátů, což mu stačí na automatickou nominaci republikánů. Oficiálně se Trump stane kandidátem po letním stranickém sjezdu.

Ve floridských primárkách Demokratické strany hlasovaly odhadem zhruba dva miliony lidí, v roce 2016 to bylo 1,7 milionu. Účast na hlasování tak byla vyšší i přes obavy z nového koronaviru, jehož epidemie už propukla i ve Spojených státech. Naopak v Illinois koronavirová krize hlasování negativně poznamenala, když někteří hlasující zjevně nemohli najít volební místnosti. Například v pečovatelských domech a dalších typických místech pro volby se totiž hlasování kvůli obavám z koronaviru tentokrát nekonalo.

Sedmasedmdesátiletý Biden svými novými vítězstvími potvrdil roli favorita pro nominaci demokratů na prezidenta USA, ačkoli zpočátku měl navrch Sanders. Senátor už čelí tlaku, aby ze souboje odstoupil, což by demokratům umožnilo sešikovat se za Bidenem. Nechtějí totiž opakovat zkušenost z roku 2016, kdy se Sanders o nominaci dlouho přetahoval s Hillary Clintonovou, která nakonec v prezidentských volbách podlehla Trumpovi.

"Nyní je na Berniem Sandersovi, aby obrátil zbraně a miliony svých energických a přesvědčených podporovatelů od bitvy a nasměroval je do války," uvedl v komentáři CNN Paul Begala. Sanders podle něj nepochybně zvítězil v řadě klíčových bodů. "Není pochyb, že jeho kandidatura navedla Demokratickou stranu na výrazně progresivnější směr. Ale podtrženo a sečteno, jak řekl Biden: voliči chtějí výsledky a ne revoluci," dodal Begala.

Podobný názor má i komentátorka Tara Setmayerová. "Je na čase, aby Sanders odstoupil," uvedla. "Voliči jasně rozhodli, že chtějí poslat za Demokratickou stranu do listopadových voleb bývalého viceprezidenta Bidena," dodala.

Prezidentské primárky demokratů se v úterý konaly na Floridě, v Illinois a v Arizoně. Dohromady v nich šlo o hlasy 441 delegátů, což je zhruba desetina. Samotné prezidentské volby se uskuteční 3. listopadu.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo

Donald Trump je už od středy jistým vítězem amerických prezidentských voleb, přesto si stále připisuje další triumfy. Podle nejnovějších informací si připsal výhru i v sedmém z tzw. swing states, tedy nerozhodnutých států, kde se rozhoduje o prezidentovi. Americká média mu v sobotu přisoudila vítězství v Arizoně. 

Více souvisejících

Volby USA Joe Biden Bernie Sanders (kandidát na post prezidenta USA) Demokratická strana (USA) USA (Spojené státy americké) Prezident USA

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy