Bolivijský prezident Evo Morales, který stojí v čele země už téměř 14 let, vyhrál první kolo nedělních prezidentských voleb. Podle předběžných výsledků, které po sečtení zhruba 84 procent hlasů oznámil volební soud, ale nezískal přes padesát procent hlasů, ani nezvítězil s desetiprocentním náskokem.
Pokud se tyto výsledky potvrdí, bude se 15. prosince poprvé v této zemi konat druhé kolo prezidentských voleb. Podle pozorovatelů Organizace amerických států (OAS) ale volební soud už několik hodin nezveřejňuje další sčítání výsledků.
Podle dosud zveřejněných výsledků získal Morales 45,3 procenta hlasů a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. A zatímco Mesa po zveřejnění těchto výsledků už vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho podpořili ve druhém kole, Morales prohlásil, že druhé kolo nebude, protože "věří v sílu venkova". Zatím totiž nebyly sečteny všechny výsledky z venkovských oblastí, kde má nynější prezident více příznivců než Mesa.
"Dosáhli jsme triumfu, který nám umožňuje s jistotou říci, že bude druhé kolo," prohlásil po sečtení 84 procent výsledků bývalý novinář a exprezident Mesa. Po několika hodinách ale OAS na twitteru napsala, že požádala nejvyšší volební soud, aby vysvětlil "přerušení zveřejňování výsledků". "Požadujeme obnovení sčítání!..Druhé kolo potvrzují nezávislá data, to nelze zpochybnit!," uvedl později na twitteru Mesa.
#Urgente| No vamos a permitir que se manipule un resultado que obviamente nos lleva a segunda vuelta. pic.twitter.com/mAWa4JlTud
— Carlos D. Mesa Gisbert (@carlosdmesag) October 21, 2019
Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006 a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem. Popularitu si získal zejména štědrými sociálními programy pro chudé financovanými mimo jiné příjmy z exportu zemního plynu.
Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když s pomocí ústavního soudu prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce, tedy i pro něj a pro viceprezidenta Álvara Garcíu Lineru, který je v tomto úřadě rovněž od roku 2006. Změnu ústavy rušící omezení přitom Bolivijci v roce 2016 odmítli. "Mnozí jsou naštvaní proto, že je tak dlouho u moci, nestěžují si, že by pro Bolívii nic neudělal," řekla serveru BBC Mundo studentka medicíny před jednou z volebních místností.
Moralese letos mnozí kritizovali i za pozdní reakci na požáry, při nichž shořelo na tři miliony hektarů lesa a k nimž podle některých přispěl dekretem umožňující rolníkům vypalováním získat další zemědělskou půdu.
Konání druhého kola prezidentských voleb zavedla ústava z roku 2009. Předtím rozhodoval o prezidentovi parlament, pokud žádný z kandidátů nezískal od voličů přes polovinu hlasů. Morales vyhrál poprvé volby v roce 2005 s 53,7 procenta hlasů, pět let na to získal 64 procent hlasů a před pěti lety 61 procent.
Nyní šestašedesátiletý Mesa stanul v čele Bolívie na podzim 2003 z pozice viceprezidenta poté, co tehdejší prezident Gonzalo Sánchez de Lozada utekl ze země po několikatýdenních nepokojích. Také Mesa skončil v úřadu kvůli protestům odborářů a domorodých obyvatel, když podal sám v červnu 2005 demisi. Mezi vůdci tehdejších protestů byl i Morales, který týž rok vyhrál prezidentské volby.
Související
Bolivijský soud zastavil stíhání Moralese, do problémů se naopak dostala exprezidentka
Exprezident Morales se po roce v exilu vrátil do Bolívie
Evo Morales , Bolívie , volby
Aktuálně se děje
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
včera
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
včera
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
23. května 2026 22:46
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
23. května 2026 21:14
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
23. května 2026 19:56
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
23. května 2026 19:50
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
23. května 2026 18:40
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
23. května 2026 18:04
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
23. května 2026 17:17
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Zdroj: Libor Novák