Bolivijský prezident Evo Morales, který stojí v čele země už téměř 14 let, vyhrál první kolo nedělních prezidentských voleb. Podle předběžných výsledků, které po sečtení zhruba 84 procent hlasů oznámil volební soud, ale nezískal přes padesát procent hlasů, ani nezvítězil s desetiprocentním náskokem.
Pokud se tyto výsledky potvrdí, bude se 15. prosince poprvé v této zemi konat druhé kolo prezidentských voleb. Podle pozorovatelů Organizace amerických států (OAS) ale volební soud už několik hodin nezveřejňuje další sčítání výsledků.
Podle dosud zveřejněných výsledků získal Morales 45,3 procenta hlasů a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. A zatímco Mesa po zveřejnění těchto výsledků už vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho podpořili ve druhém kole, Morales prohlásil, že druhé kolo nebude, protože "věří v sílu venkova". Zatím totiž nebyly sečteny všechny výsledky z venkovských oblastí, kde má nynější prezident více příznivců než Mesa.
"Dosáhli jsme triumfu, který nám umožňuje s jistotou říci, že bude druhé kolo," prohlásil po sečtení 84 procent výsledků bývalý novinář a exprezident Mesa. Po několika hodinách ale OAS na twitteru napsala, že požádala nejvyšší volební soud, aby vysvětlil "přerušení zveřejňování výsledků". "Požadujeme obnovení sčítání!..Druhé kolo potvrzují nezávislá data, to nelze zpochybnit!," uvedl později na twitteru Mesa.
#Urgente| No vamos a permitir que se manipule un resultado que obviamente nos lleva a segunda vuelta. pic.twitter.com/mAWa4JlTud
— Carlos D. Mesa Gisbert (@carlosdmesag) October 21, 2019
Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006 a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem. Popularitu si získal zejména štědrými sociálními programy pro chudé financovanými mimo jiné příjmy z exportu zemního plynu.
Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když s pomocí ústavního soudu prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce, tedy i pro něj a pro viceprezidenta Álvara Garcíu Lineru, který je v tomto úřadě rovněž od roku 2006. Změnu ústavy rušící omezení přitom Bolivijci v roce 2016 odmítli. "Mnozí jsou naštvaní proto, že je tak dlouho u moci, nestěžují si, že by pro Bolívii nic neudělal," řekla serveru BBC Mundo studentka medicíny před jednou z volebních místností.
Moralese letos mnozí kritizovali i za pozdní reakci na požáry, při nichž shořelo na tři miliony hektarů lesa a k nimž podle některých přispěl dekretem umožňující rolníkům vypalováním získat další zemědělskou půdu.
Konání druhého kola prezidentských voleb zavedla ústava z roku 2009. Předtím rozhodoval o prezidentovi parlament, pokud žádný z kandidátů nezískal od voličů přes polovinu hlasů. Morales vyhrál poprvé volby v roce 2005 s 53,7 procenta hlasů, pět let na to získal 64 procent hlasů a před pěti lety 61 procent.
Nyní šestašedesátiletý Mesa stanul v čele Bolívie na podzim 2003 z pozice viceprezidenta poté, co tehdejší prezident Gonzalo Sánchez de Lozada utekl ze země po několikatýdenních nepokojích. Také Mesa skončil v úřadu kvůli protestům odborářů a domorodých obyvatel, když podal sám v červnu 2005 demisi. Mezi vůdci tehdejších protestů byl i Morales, který týž rok vyhrál prezidentské volby.
Související
Bolivijský soud zastavil stíhání Moralese, do problémů se naopak dostala exprezidentka
Exprezident Morales se po roce v exilu vrátil do Bolívie
Evo Morales , Bolívie , Volby
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 40 minutami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 1 hodinou
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 1 hodinou
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 2 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 2 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 2 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 2 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 2 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 3 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 3 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 3 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 4 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 5 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 5 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 5 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 6 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 6 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 7 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 7 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Zdroj: Jakub Jurek