Bolivijský prezident Evo Morales, který stojí v čele země už téměř 14 let, vyhrál první kolo nedělních prezidentských voleb. Podle předběžných výsledků, které po sečtení zhruba 84 procent hlasů oznámil volební soud, ale nezískal přes padesát procent hlasů, ani nezvítězil s desetiprocentním náskokem.
Pokud se tyto výsledky potvrdí, bude se 15. prosince poprvé v této zemi konat druhé kolo prezidentských voleb. Podle pozorovatelů Organizace amerických států (OAS) ale volební soud už několik hodin nezveřejňuje další sčítání výsledků.
Podle dosud zveřejněných výsledků získal Morales 45,3 procenta hlasů a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. A zatímco Mesa po zveřejnění těchto výsledků už vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho podpořili ve druhém kole, Morales prohlásil, že druhé kolo nebude, protože "věří v sílu venkova". Zatím totiž nebyly sečteny všechny výsledky z venkovských oblastí, kde má nynější prezident více příznivců než Mesa.
"Dosáhli jsme triumfu, který nám umožňuje s jistotou říci, že bude druhé kolo," prohlásil po sečtení 84 procent výsledků bývalý novinář a exprezident Mesa. Po několika hodinách ale OAS na twitteru napsala, že požádala nejvyšší volební soud, aby vysvětlil "přerušení zveřejňování výsledků". "Požadujeme obnovení sčítání!..Druhé kolo potvrzují nezávislá data, to nelze zpochybnit!," uvedl později na twitteru Mesa.
#Urgente| No vamos a permitir que se manipule un resultado que obviamente nos lleva a segunda vuelta. pic.twitter.com/mAWa4JlTud
— Carlos D. Mesa Gisbert (@carlosdmesag) October 21, 2019
Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006 a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem. Popularitu si získal zejména štědrými sociálními programy pro chudé financovanými mimo jiné příjmy z exportu zemního plynu.
Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když s pomocí ústavního soudu prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce, tedy i pro něj a pro viceprezidenta Álvara Garcíu Lineru, který je v tomto úřadě rovněž od roku 2006. Změnu ústavy rušící omezení přitom Bolivijci v roce 2016 odmítli. "Mnozí jsou naštvaní proto, že je tak dlouho u moci, nestěžují si, že by pro Bolívii nic neudělal," řekla serveru BBC Mundo studentka medicíny před jednou z volebních místností.
Moralese letos mnozí kritizovali i za pozdní reakci na požáry, při nichž shořelo na tři miliony hektarů lesa a k nimž podle některých přispěl dekretem umožňující rolníkům vypalováním získat další zemědělskou půdu.
Konání druhého kola prezidentských voleb zavedla ústava z roku 2009. Předtím rozhodoval o prezidentovi parlament, pokud žádný z kandidátů nezískal od voličů přes polovinu hlasů. Morales vyhrál poprvé volby v roce 2005 s 53,7 procenta hlasů, pět let na to získal 64 procent hlasů a před pěti lety 61 procent.
Nyní šestašedesátiletý Mesa stanul v čele Bolívie na podzim 2003 z pozice viceprezidenta poté, co tehdejší prezident Gonzalo Sánchez de Lozada utekl ze země po několikatýdenních nepokojích. Také Mesa skončil v úřadu kvůli protestům odborářů a domorodých obyvatel, když podal sám v červnu 2005 demisi. Mezi vůdci tehdejších protestů byl i Morales, který týž rok vyhrál prezidentské volby.
Související
Bolivijský soud zastavil stíhání Moralese, do problémů se naopak dostala exprezidentka
Exprezident Morales se po roce v exilu vrátil do Bolívie
Evo Morales , Bolívie , volby
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře
před 1 hodinou
Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit
před 2 hodinami
Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko
před 3 hodinami
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
před 3 hodinami
Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla
před 4 hodinami
Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu
před 6 hodinami
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Nejméně 12 mrtvých
před 6 hodinami
Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku
před 8 hodinami
Počasí čeká o víkendu zlom. Do Česka se přižene déšť
včera
Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico
včera
Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí
včera
Je to v rozporu se závěry schůzky s Klempířem, reaguje ČT na návrh mediální novely
včera
Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak
včera
Životní minimum se zatím nezvyšuje, rozhodla Babišova vláda
včera
Ve StarDance bude i úplný nováček. Lidé ho mohou znát z muzikálů
včera
Papež Lev se Trumpem rozhodit nenechal. Na jeho poslední kritiku zareagoval chladně
včera
Zrušení veta na půjčku Ukrajině nebude zadarmo? Magyar poprvé jednal s představiteli EU
včera
Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop
včera
Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě
Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Zdroj: Libor Novák