Bolivijský prezident Evo Morales, který stojí v čele země už téměř 14 let, vyhrál první kolo nedělních prezidentských voleb. Podle předběžných výsledků, které po sečtení zhruba 84 procent hlasů oznámil volební soud, ale nezískal přes padesát procent hlasů, ani nezvítězil s desetiprocentním náskokem.
Pokud se tyto výsledky potvrdí, bude se 15. prosince poprvé v této zemi konat druhé kolo prezidentských voleb. Podle pozorovatelů Organizace amerických států (OAS) ale volební soud už několik hodin nezveřejňuje další sčítání výsledků.
Podle dosud zveřejněných výsledků získal Morales 45,3 procenta hlasů a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. A zatímco Mesa po zveřejnění těchto výsledků už vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho podpořili ve druhém kole, Morales prohlásil, že druhé kolo nebude, protože "věří v sílu venkova". Zatím totiž nebyly sečteny všechny výsledky z venkovských oblastí, kde má nynější prezident více příznivců než Mesa.
"Dosáhli jsme triumfu, který nám umožňuje s jistotou říci, že bude druhé kolo," prohlásil po sečtení 84 procent výsledků bývalý novinář a exprezident Mesa. Po několika hodinách ale OAS na twitteru napsala, že požádala nejvyšší volební soud, aby vysvětlil "přerušení zveřejňování výsledků". "Požadujeme obnovení sčítání!..Druhé kolo potvrzují nezávislá data, to nelze zpochybnit!," uvedl později na twitteru Mesa.
#Urgente| No vamos a permitir que se manipule un resultado que obviamente nos lleva a segunda vuelta. pic.twitter.com/mAWa4JlTud
— Carlos D. Mesa Gisbert (@carlosdmesag) October 21, 2019
Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006 a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem. Popularitu si získal zejména štědrými sociálními programy pro chudé financovanými mimo jiné příjmy z exportu zemního plynu.
Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když s pomocí ústavního soudu prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce, tedy i pro něj a pro viceprezidenta Álvara Garcíu Lineru, který je v tomto úřadě rovněž od roku 2006. Změnu ústavy rušící omezení přitom Bolivijci v roce 2016 odmítli. "Mnozí jsou naštvaní proto, že je tak dlouho u moci, nestěžují si, že by pro Bolívii nic neudělal," řekla serveru BBC Mundo studentka medicíny před jednou z volebních místností.
Moralese letos mnozí kritizovali i za pozdní reakci na požáry, při nichž shořelo na tři miliony hektarů lesa a k nimž podle některých přispěl dekretem umožňující rolníkům vypalováním získat další zemědělskou půdu.
Konání druhého kola prezidentských voleb zavedla ústava z roku 2009. Předtím rozhodoval o prezidentovi parlament, pokud žádný z kandidátů nezískal od voličů přes polovinu hlasů. Morales vyhrál poprvé volby v roce 2005 s 53,7 procenta hlasů, pět let na to získal 64 procent hlasů a před pěti lety 61 procent.
Nyní šestašedesátiletý Mesa stanul v čele Bolívie na podzim 2003 z pozice viceprezidenta poté, co tehdejší prezident Gonzalo Sánchez de Lozada utekl ze země po několikatýdenních nepokojích. Také Mesa skončil v úřadu kvůli protestům odborářů a domorodých obyvatel, když podal sám v červnu 2005 demisi. Mezi vůdci tehdejších protestů byl i Morales, který týž rok vyhrál prezidentské volby.
Související
Bolivijský soud zastavil stíhání Moralese, do problémů se naopak dostala exprezidentka
Exprezident Morales se po roce v exilu vrátil do Bolívie
Evo Morales , Bolívie , volby
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 55 minutami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 1 hodinou
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 1 hodinou
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 1 hodinou
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 2 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 3 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 4 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 5 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 5 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 6 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 6 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 7 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 8 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.
Zdroj: Libor Novák