Bolivijský prezident Evo Morales, který stojí v čele země už téměř 14 let, vyhrál první kolo nedělních prezidentských voleb. Podle předběžných výsledků, které po sečtení zhruba 84 procent hlasů oznámil volební soud, ale nezískal přes padesát procent hlasů, ani nezvítězil s desetiprocentním náskokem.
Pokud se tyto výsledky potvrdí, bude se 15. prosince poprvé v této zemi konat druhé kolo prezidentských voleb. Podle pozorovatelů Organizace amerických států (OAS) ale volební soud už několik hodin nezveřejňuje další sčítání výsledků.
Podle dosud zveřejněných výsledků získal Morales 45,3 procenta hlasů a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. A zatímco Mesa po zveřejnění těchto výsledků už vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho podpořili ve druhém kole, Morales prohlásil, že druhé kolo nebude, protože "věří v sílu venkova". Zatím totiž nebyly sečteny všechny výsledky z venkovských oblastí, kde má nynější prezident více příznivců než Mesa.
"Dosáhli jsme triumfu, který nám umožňuje s jistotou říci, že bude druhé kolo," prohlásil po sečtení 84 procent výsledků bývalý novinář a exprezident Mesa. Po několika hodinách ale OAS na twitteru napsala, že požádala nejvyšší volební soud, aby vysvětlil "přerušení zveřejňování výsledků". "Požadujeme obnovení sčítání!..Druhé kolo potvrzují nezávislá data, to nelze zpochybnit!," uvedl později na twitteru Mesa.
#Urgente| No vamos a permitir que se manipule un resultado que obviamente nos lleva a segunda vuelta. pic.twitter.com/mAWa4JlTud
— Carlos D. Mesa Gisbert (@carlosdmesag) October 21, 2019
Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006 a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem. Popularitu si získal zejména štědrými sociálními programy pro chudé financovanými mimo jiné příjmy z exportu zemního plynu.
Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když s pomocí ústavního soudu prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce, tedy i pro něj a pro viceprezidenta Álvara Garcíu Lineru, který je v tomto úřadě rovněž od roku 2006. Změnu ústavy rušící omezení přitom Bolivijci v roce 2016 odmítli. "Mnozí jsou naštvaní proto, že je tak dlouho u moci, nestěžují si, že by pro Bolívii nic neudělal," řekla serveru BBC Mundo studentka medicíny před jednou z volebních místností.
Moralese letos mnozí kritizovali i za pozdní reakci na požáry, při nichž shořelo na tři miliony hektarů lesa a k nimž podle některých přispěl dekretem umožňující rolníkům vypalováním získat další zemědělskou půdu.
Konání druhého kola prezidentských voleb zavedla ústava z roku 2009. Předtím rozhodoval o prezidentovi parlament, pokud žádný z kandidátů nezískal od voličů přes polovinu hlasů. Morales vyhrál poprvé volby v roce 2005 s 53,7 procenta hlasů, pět let na to získal 64 procent hlasů a před pěti lety 61 procent.
Nyní šestašedesátiletý Mesa stanul v čele Bolívie na podzim 2003 z pozice viceprezidenta poté, co tehdejší prezident Gonzalo Sánchez de Lozada utekl ze země po několikatýdenních nepokojích. Také Mesa skončil v úřadu kvůli protestům odborářů a domorodých obyvatel, když podal sám v červnu 2005 demisi. Mezi vůdci tehdejších protestů byl i Morales, který týž rok vyhrál prezidentské volby.
Související
Bolivijský soud zastavil stíhání Moralese, do problémů se naopak dostala exprezidentka
Exprezident Morales se po roce v exilu vrátil do Bolívie
Evo Morales , Bolívie , volby
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
před 51 minutami
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
před 1 hodinou
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 2 hodinami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 3 hodinami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 3 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 5 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 6 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 7 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 7 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 8 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 9 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 10 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 11 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 12 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.
Zdroj: Libor Novák