Joe Biden v úterý oznámil jméno svého spolukandidáta. Je jím kalifornská senátorka Kamala Harrisová. Senátorka se stala první Afroameričankou jmenovanou jednou z předních stran americké politiky na tento post. Většina expertů holduje Bidenovu rozhodnutí, někteří však poukazují na možný problém u nestranických voličů a Hispánců.
Po měsících spekulování nad možným jménem Bidenova spolukandidáta potvrdil bývalý viceprezident domněnky mnohých Američanů. Na post viceprezidenta nominoval v úterý senátorku Kamalu Harrisovou, která figurovala v popředí pomyslného seznamu potenciálních kandidátů na tento post většiny amerických médií.
Své rozhodnutí okomentoval Biden později ve svém prohlášení. V něm uvádí, že senátorka má veškeré predispozice k tomu, aby vedla zemi, kterou jako nová administrativa zdědí rozvrácenou sociálními nepokoji, pandemickou a ekonomickou krizí. Již dříve bývalý viceprezident uvedl, že na spolukandidátovi bude hledat především dvě věci.
Během primárek v Iowě uvedl, že vzhledem ke svému vyššímu věku musí počítat i s tím nejhorším. Proto zdůraznil, že vedle sebe potřebuje někoho, kdo dokáže okamžitě převzít úřad, pokud by to bylo nezbytné. Zároveň by to měla být osoba, která se s ním v administrativních věcech bude názorově zcela shodovat.
Mimo to se senátorka pyšní i jinými kvalitami nezbytnými pro výkon této funkce. Před vstupem do světa politiky působila jako prokurátorka, nejprve v San Franciscu, později v Kalifornii v pozici generální prokurátorky. V roce 2016 uspěla v senátních volbách jako první kalifornská senátorka s jamajskými a indickými kořeny.
Následně v roce 2019 oznámila svou kandidaturu na prezidenta Spojených států. Zpočátku figurovala mezi předními kandidáty, a to především díky své politice hájící práva žen, minoritní komunity a nízkopříjmové rodiny. Voličům ale nebyla schopna zaslat jasnou zprávu ohledně svého postoje v klíčových politických otázkách a ještě před začátkem primárek byla nucena z nedostatku financí kandidaturu ukončit.
Právě během prezidentských debat patřila Kamala k nejpřísnějším kritikům Joe Bidena. V červnu loňského roku ostře zaútočila na bývalého viceprezidenta s otázkou týkající se tzv. „desegregation busing“ neboli legislativy řízeného rozvážení dětí různých ras do škol ve snaze podpořit rasovou inkluzi na amerických školách.
Harrisová tehdy Bidenovi vyčetla, že v minulosti patřil i on k oněm politikům, kteří se vyslovili proti této legislativě. Senátorka a bývalý viceprezident se rozcházeli i ve svých názorech na zdravotnictví. Zatímco Biden hodlá postupně stavět na Zákoně o dostupné zdravotní péči a poskytnout tak Američanům výhodnější veřejný a vládou řízený program zdravotní péče, Kamala zpočátku usilovala o úplné zrušení soukromého pojištění.
Nakonec se však podobně jako Biden přiklonila k myšlence dostupnějšího veřejného programu zdravotnictví, které by se postupně mělo vyvinout ve velkého konkurenta soukromého sektoru. Američané tak v tomto případě nebudou přímo nuceni do veřejného sektoru přejít, ale budou mít v tomto ohledu možnost volby.
I přes jisté odlišnosti však Biden uvedl, že právě senátorčiny levo-centrické vize ho upevnily v názoru, že Kamala je i v administrativních otázkách člověk, na kterého se může zcela spolehnout. Mimo to je neformální úlohou viceprezidenta a zároveň spolukandidáta reflektovat charakter prezidentského kandidáta.
Senátorka si již během své kampaně vybudovala velmi silnou podporu mezi členy afro-americké komunity, kterou na své straně má i sám Joe Biden. Ten se několikrát vyjádřil k velmi důležité roli, kterou sehrály především ženy této komunity v jeho kariéře.
V této souvislosti také dříve uvedl, že jeho administrativa od viceprezidenta po ústavní soudce bude odrážet rozmanitou demografii Spojených států. V zemi s několika různými etnickými menšinami se Kamala jakožto dcera dvou imigrantů z Jamajky a Indie zdá jako ideální volba.
Naproti tomu se ale nezdá, že by se těšila stejné podpory v jiných minoritách. Dle průzkumů Georgetownské univerzity uveřejněných den před senátorčinou nominací pouze 39 % Hispánců a Latinoameričanů vítalo myšlenku, že by se Kamala stala Bidenovou spolukandidátkou a budoucí viceprezidentkou.
Mezi Afroameričany má přitom 64% podporu. Experti také vyzdvihli fakt, že Harrisová svou kampaní neoslovila ani příliš nestranických voličů, kteří budou ve volbách hrát velmi důležitou roli, a to především v klíčových „swing states“. Nové průzkumy naznačují, že senátorku podporuje zhruba 37 % nestranických voličů, 40 % se vyslovilo proti.
Na druhou stranu průzkumy provedené v červenci mezi nestraníky ve 12 „swing states“, mezi nimž figurovaly státy jako Arizona, Georgia, Michigan nebo Severní Karolína, ukázaly, že 21 % voličů by uvítalo na pozici viceprezidenta právě Harrisovou. Jen o 2 % více voličů se vyslovilo pro senátorku Elizabeth Warrenovou.
Většina analytiků se však shoduje na tom, že si Biden nemohl vybrat lépe. Ve vztahu k voličům tak vyzdvihují zejména senátorčinu popularitu mezi členy afro-americké komunity, která historicky tvoří pevnou voličskou základnu Demokratické strany. Stejně jako Joe Biden má navíc na své straně i silnou podporu LGBT komunity a bezmála 76% podporu ze strany Demokratů.
Zároveň však ne mnoho z nich přikládá roli spolukandidáta v prezidentském klání příliš velkou váhu. Historicky vzato, pokud sám spolukandidát nebyl přímým opakem prezidentského kandidáta, od voličů se mu dostalo jen velmi málo pozornosti. Naopak může ale právě on či ona ovlivnit mínění doposud nerozhodnutých voličů.
Viceprezident přitom zastává druhý nejdůležitější úřad v zemi. V praxi vykonává velkou část prezidentské administrativy, zároveň předsedá senátní komoře. V případě nerozhodného výsledku hlasování má pak viceprezident výhradní hlasovací právo, které jé zároveň i finální. Nejvýznamnější roli ovšem zastává v případě, že úřadující prezident není nadále schopen vykonávat svou funkci. V tomto případě jeho pravomoci přebírá.
Související
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Volby USA , Kamala Harrisová , Joe Biden , Senát USA
Aktuálně se děje
před 19 minutami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 1 hodinou
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 1 hodinou
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 2 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 3 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 3 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 4 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 4 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
Slovenská policie po středečním atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer-SD) eviduje a vyšetřuje asi 40 případů šíření nenávisti na sociálních sítích. V pěti případech již zasahovala. Ve vysílání televize TA3 to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD).
Zdroj: Jan Hrabě