Kdo může za americké války na Blízkém východě? Historik mluví o zradě

NÁZOR – Na Den válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu, Američané projevují svůj vděk, pořádají vojenské přehlídky, vzdávají hold a poskytují zdarma jídlo, které by vystačilo na týden i tomu nejhladovějšímu mariňákovi, konstatuje Gil Barndollar v komentáři pro server Los Angeles Times. Vojenský historik z Catholic University of America upozorňuje, že někteří američtí veteráni, kteří prošli zahraničními bojovými misemi, jsou vůči této laciné vděčnosti stále více skeptičtí.

Marnost a krutost válek

Navzdory často upřímným sympatiím, vděku a podpoře, které jsou projevovány veteránům, mnoho Američanů příliš neví o válkách, ve kterých tito veteráni již dvě dekády bojují a tyto konflikty je příliš nezajímají, uvádí historik. Zdůrazňuje, že Den válečných veteránů je přitom oslavou živých, nikoliv padlých, které uctívá jiný den, o půl roku dříve.

V Americe nyní žije téměř 3,5 milionu veteránů, kteří prošli konflikty po 11. září 2001, což je lehce přes procento americké populace, uvádí odborník. Poukazuje, že nejstarší z nich jsou nyní prarodiči, zatímco ti nejmladší sotva dosáhli věku 21 let, aby mohli pít alkohol.

Současná generace amerických veteránů je rozličnější a lépe vzdělaná, a tak je pravděpodobnější, že si ze své služby odnese větší problémy, obává se expert. Nastiňuje, že zhruba dvě třetiny z nich prošly Irákem a Afghánistánem a služba v těchto konfliktech je silně formovala a změnila.

„Jejich hrdost na ozbrojené síly země a vlastní službu zpravidla neslábne,“ pokračuje Barndollar. Odkazuje na lednové průzkumy, které ukázaly, že 90 % amerických veteránů by neměnilo své rozhodnutí sloužit v armádě a podobný počet by chtěl, aby jejich synové a dcery rovněž působili v ozbrojených silách.

Navzdory oprávněné hrdosti se američtí veteráni musejí vyrovnat s marností a krutostí válek, ve kterých prožili své mládí, zdůrazňuje odborník. Zmiňuje letní průzkum společnosti Pew Research Center, který ukázal, že 64 % veteránů si myslí, že válka v Iráku nestála za to, o afghánském konfliktu takto smýšlí 58 % a 55 % nahlíží stejně na tažení proti Islámskému státu v Sýrii, ačkoliv to v době průzkumu zaznamenalo značné úspěchy.

Odpovědi se příliš nelišily u veteránů, kteří prošli bojem, a navíc se víceméně shodují s názorem civilního obyvatelstva v USA, konstatuje Barndollar. Vysvětluje, že Američany „nekonečné války“ na Blízkém východě znepokojují, jak ukazují průzkumy, a navzdory vděku, který na Den veteránů projevují, se o konfliktech, které nejdou vyhrát, nechtějí dozvědět více a tlačit politiky k tomu, aby je ukončili.

Odpovědnost nesou všichni

„Válka v Afghánistánu minulý měsíc v tichosti dovršila svůj osmnáctý rok, což bylo příležitostí k pár černým vtipům a tomu, co vypadá jako kolektivní celonárodní pokrčení rameny,“ píše historik. Dodává, že obecné termíny jako „bezpečnost“ a „terorismus“ zůstávají tématem pro velkou část voličů, ale skutečné války jsou obecně ignorovány.

Zprávy se nyní čtou především online, přičemž američtí novináři přiznávají, že reportáže o válkách mají malou čtenost, ty o konfliktu v Afghánistánu patří letos k vůbec nejméně čteným, poukazuje expert. Doplňuje, že i v roce 2006, na vrcholu irácké války, většina mladých Američanů nedokázala Irák ani nalézt na mapě.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Propuštěný šéf štábu Trumpova Bílého domu, generál John Kelly, před necelým desetiletím řečnil o hrdinství a oběti a vyprávěl příběh dvou námořníků, Jonathana Yalea a Jordana Haertera, kteří v roce 2008 drželi pozice a čelili masivnímu sebevražednému útoku, při kterém položili životy, ale zachránili desítky svých spolubojovníků, připomíná historik. Poukazuje, že Kelly kritizoval ty, kteří tvrdí, že podporují veterány, ale nikoliv důvody, které jim berou nevinnost, údy a dokonce životy.

„Jako demokracie, my, lid – a to je z definice každý z nás – je vysíláme z domova a srdce, aby bojovali s našimi nepřáteli. Všichni neseme odpovědnost,“ cituje Barndollar generálova slova, kterým dává z poloviny zapravdu. Přiznává, že všichni Američané nesou odpovědnost, ale nekritickou podpora amerických válek, či naopak apatii vůči nim, označuje za zradu.

Pokud se Američané nezajímají o války, ve kterých veteráni bojovali a další dále bojují, ač vítězství není v dohledu, nezajímají se o své veterány, deklaruje historik. Konstatuje, že namísto jídla zdarma a děkování za službu by se Američané měli informovat o konfliktech, které jsou vedeny v jejich jménu, za jejich daně a jejich spoluobčany. Den veteránů by tak měl být méně o veteránech samotných a více o válkách, kterými prošli, nabádá odborník.

Související

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Americká armáda (U.S. ARMY) ,  Irák ,  Afghanistán ,  Den válečných veteránů (11. listopad)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 5 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy