KOMENTÁŘ | V USA je vyhráno, ale ne dobojováno. Trumpova (ne)schopnost se teprve ukáže

KOMENTÁŘ - Spojené státy mají nového prezidenta. Ačkoliv ještě není sečteno všech 100 % hlasů, o výhře Joea Bidena již prakticky není pochyb, pokud se ovšem neuchýlíme na vlnu konspirací a fanatismu v čele s Donaldem Trumpem a jeho příznivci. Ti až fanaticky věří, že volby byly končící hlavě státu ukradeny. Tím ale americký miliardář dává najevo, že mu záleží více na svém prospěchu, než na Spojených státech.

O hlasovacím systému amerických prezidentů si můžeme myslet cokoliv, je ale nepopíratelným faktem, že tamní volby mají v zemi bohatou tradici. Není divu, v USA se volí prakticky každý, kdo zastává nějakou významnější funkci, včetně jednotlivých šerifů. Zatímco u nás jsou volby sváteční záležitostí, Američané jsou na ně zvyklí.

Nově se však objevil prvek, který tamní volební systém narušuje jako celek. Trump totiž nevěří, že ho voliči odmítli zvolit prezidentem podruhé, a proto podrývá celý demokratický systém. Do hlav milionů lidí zasévá zrnko pochybnosti, které svými prohlášeními zalévá a podněcuje k růstu. 

Sice tak činí bez jakéhokoliv důkazu, ale ruku na srdce, doba se posunula a část veřejnosti dnes důkazy zkrátka nepotřebuje. Vidíme to u nesmyslných konspirací o škodlivosti očkování, 5G sítí nebo roušek. Důkazy jsou pro určité skupiny lidí přežitek, stačí, když někdo něco tvrdí. Často ani netřeba vědět kdo.

Na vlně podobných smyšlených teorií teď Trump staví svou obhajobu, což se jeví jako nebezpečné s ohledem na to, že dostal nejvíce hlasů ze všech poražených uchazečů v historii. Je však nutno si připustit, že ne každý z oněch 70 milionů voličů skutečně podporuje Trumpa.

Část voličů mu svůj hlas dalo čistě proto, že mají problém s Bidenem. Další část jednoduše bude volit republikánského kandidáta, ať jím bude kdokoliv. I přesto ale můžeme operovat s nemalou skupinou lidí, kteří za miliardářem stojí a podporují ho. Otázkou proto je, kolik z nich skutečně věří tomu, co říká.

Ještě podstatnější je, že tomu věří sám Trump. To znamená, že karty jsou sice rozdány, ale bitva ještě neskončila. To, že se končící prezident odmítá vzdát úřadu, může být jen jeho poslední dozvuk, ale i začátek nového Trumpa, který si nakoupí média, vliv mimo politickou sféru, a začne rozkládat společnost z jiného konce.

Dojem, že je na něm páchána nespravedlnost a křivda, se pak může lehce přetavit v jakýsi spasitelský komplex s cílem zahojit bolístky a očistit svět. Sice svět, který má Trump ve své hlavě, ale pořád je to vidění světa člověka s velkými prostředky i vlivem.

Velmi lehce tak může dokázat, že mu nezáleží na stabilitě společnosti a na prosperujících Spojených státech, ale jen na sobě samém. Náznaky tohoto chování jsme mohli spatřit už v minulosti, a to v podobě mnoha nepodložených tvrzení. Injekce dezinfekce do žíly byla jen třešnička na dortu.

Trump se drží hesla "co na srdci, to na jazyku", a stejně jako mu nečinilo problém vyzradit polohu jaderných ponorek, nemusí a zřejmě si i nebude brát servítky ani v budoucnu. Pravděpodobně přijde o svůj komunikační kanál, až mu Twitter ve chvíli, kdy ztratí funkci, účet smaže, ale kdo chce, ten si komunikační kanál, kde budou lidé moci naslouchat jeho manipulativním lžím, vždycky najde.

Od člověka, jehož chování se i v nejvyšší světové funkci vymyká všem tradicím, zavedeným postupům a víře v demokratickou společnost, kterou měl ostatně on sám poslední 4 roky budovat, se dá očekávat prakticky cokoliv. V tomto kontextu je pak třeba pochválit americká média, která jeho povolební projev jednoduše vypnula. 

Na druhou stranu je jisté, že i tak o Trumpovi ještě uslyšíme. Jeho právní snahy o změnu volebních výsledků s největší pravděpodobností neuspějí, což může zuřícího býka ještě víc podráždit. A už nyní se hovoří o tom, že Trump může být kandidátem do dalších voleb za čtyři roky. A je vcelku jedno za koho. 

Nezapomínejme totiž na to, že Spojené státy nejsou pouze demokraté a republikáni. Poslední kandidát, který vyhrál volby, aniž by byl členem jedné z těchto dvou partají, byl sice v roce 1848 Zachary Taylor, historie ale na více příkladech ukázala, že relativního úspěchu může dosáhnout i člen jiné strany. 

Následující roky ale prakticky vůbec nepůjde o to, jestli bude Trump schopen vyhrát nebo ne. Pokud povede kampaň založenou na podobných myšlenkách, jaké hlásá nyní, může strávit následující roky vymýšlením teorií šílenějších, než je QAnon. Nezbývá než doufat, že ve své myšlenkové bublině zůstane osamocen.

Sledujte autora komentáře na Facebooku a Twitteru.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Volby USA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy