Latinská Amerika hlásí už téměř 800.000 nakažených koronavirem

Panamerická zdravotnická organizace (OPS) v úterý vyzvala země Latinské Ameriky, aby neuvolňovaly omezení zavedená kvůli koronaviru a zvýšily testování. Podle OPS se šíření nákazy zrychluje v Brazílii, Chile či Peru. Rekordní nárůst nakažených za poslední den zaznamenalo Peru a Mexiko. Celkem se v Latinské Americe podle agentury ANSA potvrdilo už na 799.000 nakažených a přes 43.000 úmrtí s covidem-19. I OPS však upozornila, že situace je horší, než uvádí oficiální statistiky.

Nejhůře postiženou zemí je v Latinské Americe nejlidnatější Brazílie, která eviduje na 391.200 nakažených a 24.500 úmrtí s covidem-19. V počtu infikovaných je tato země s 210 miliony obyvatel druhá na světě po USA. Podle studie publikované tento týden institutem IHME při americké Washingtonské univerzitě by mohl počet úmrtí z řad nakažených v Brazílii dosáhnout začátkem srpna 125.000.

IHME zároveň vyzval brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, aby přijal kroky proti šíření nákazy, což Bolsonaro odmítá s odkazem na nutnost zachování chodu ekonomiky. Studie IHME rovněž připomněla, že druhý nejhůře postižený stát brazilské federace Rio de Janeiro se potýká s nedostatkem lůžek intenzivní péče. Například minulý čtvrtek evidovaly tamní úřady 369 pacientů, kteří čekali na lůžko intenzivní péče.

"O Jižní Ameriku máme obzvlášť obavy, protože počet nových případů oznámených v posledním týdnu v Brazílii byl nejvyšší v sedmi dnech od vypuknutí pandemie," uvedla Carissa Etienneová, šéfka organizace OPS, která sdružuje přes tři desítky amerických zemí, včetně USA. "Také Peru a Chile hlásí vysoké počty nakažených, což znamená, že šíření nákazy se v těchto zemích zrychluje," dodala Etienneová.

OPS též upozornila, že velká část obyvatel Jižní Ameriky patří k rizikovým skupinám v této pandemii. Trpí totiž diabetem, rakovinou, kardiovaskulárními chorobami či chronickými dýchacími potížemi, tedy nemocemi způsobenými mnohdy špatnou stravou, i kvůli chudobě, či kouřením.

Podle experta na infekční nemoci z OPS, Marcose Espinala, většina zemí Jižní Ameriky testuje málo. Výjimkou je podle něj Chile, které provádí nejvíce testů na počet obyvatel, druhé je Peru, jež provedlo dosud zhruba stejně testů jako Brazílie, která má přitom 6,5krát více obyvatel.

Druhou nejvíce postiženou zemí je v Latinské Americe Peru, kde se potvrdilo už téměř 130.000 nakažených, z nichž na 3800 zemřelo a na 53.000 se uzdravilo. Za poslední den ale v této zemi se 32 miliony obyvatel přibylo rekordních 5772 nakažených a 159 úmrtí.

Alarmující je také nárůst případů v Mexiku, kde za poslední den přibylo 3455 nakažených a 501 úmrtí s covidem-19; obě čísla jsou nejvyšší za den od začátku pandemie. Celkem eviduje Mexiko, jež má asi 128 milionů obyvatel, na 74.560 nakažených a 8134 úmrtí.

OPS rovněž varovala před možným nárůstem případů v Nikaragui, jejíž vláda nezavedla dosud prakticky žádná omezení a naopak vyzývala k hromadným akcí, například o Velikonocích.

Jiná autoritářská vláda regionu, venezuelská, naopak přijala přísná opatření, jimiž omezila pohyb v ulicích a nařídila hospitalizovat všechny nakažené. Oficiálně tamní vláda eviduje na 1120 nakažených a desítku úmrtí. Nevládní organizace ale tyto údaje zpochybňují jako nízké.

Zlehčováním pandemie proslul zejména brazilský prezident, který stejně jako americký prezident Donald Trump doporučuje proti koronaviru hydroxychlorochin, ač Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden dočasně zastavila testování tohoto antimalarika jako léku na covid-19. V úterý se k Bolsonarovi a Trumpovi přidal prezident Salvadoru Nayib Bukele, který uvedl, že hydroxychlorochin užívá jako prevenci. Tamní nemocnice ho ale podle něj nepoužívají. Bukele jako jeden z prvních v regionu zavedl v březnu přísná omezení proti nákaze.

Související

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.
Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

Více souvisejících

Mexiko ,  Venezuela ,  Brazílie ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 5 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 7 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 13 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 15 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy