NÁZOR - Posilování spojenectví mezi Íránem a Venezuelou ilustruje odvrácenou stranu zahraniční politiky současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, deklaruje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník v něm připomíná, že kampaň "maximálního nátlaku" na obě uvedené země Trumpova administrativa bezhlavě prosazuje i během pandemie nemoci covid-19.
Propagandistické vítězství
Uvalování dalších sankcí probíhá podle renomovaného deníku ve zjevné naději, že se venezuelský či íránský režim - případně oba - zhroutí pod kombinovanou tíhou koronaviru a ekonomického vyčerpání, avšak k dnešnímu dni je nejviditelnějším výsledkem této americké politiky sblížení Caracasu a Teheránu, které má za cíl ukázat ponižující neschopnost Spojených států.
Minulý úterý připlula do Venezuely pětice íránských tankerů, připomíná editorial. Podotýká, že při cestě propluly kolem amerických vojenských plavidel operujících v Karibském moři, přičemž přivezly údajně až 60 milionů galonů benzínu, který se Venezuelanům zoufale nedostává.
Akce proběhla navzdory americkým sankcím vůči oběma zemím, zdůrazňuje Washington Post. Konstatuje, že americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo se sice snažil význam dodávky zlehčit tvrzením, že benzínu v daném objemu vystačí jen na pár týdnů, avšak takové hodnocení význam spolupráce Íránu s Venezuelou podceňuje.
"Íránské letadlo také dovezlo součástky a techniky na opravu rozpadajících se venezuelských rafinerií," upozorňuje americký deník. Podotýká, že podle mnoha zdrojů měla venezuelská vláda prezidenta Nicoláse Madura údajně Teheránu zaplatit zlatými pruty v hodnotě 500-700 milionů amerických dolarů (zhruba 11,7 - 16,5 miliardy korun, pozn. redaktora).
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa se pokusila dodávky překazit pomoci hrozby nových sankcí, uvádí renomovaný server. Poukazuje, že Spojené státy sice přiměly dva doprovodné, pod liberijskou vlajkou plující tankery otočit se, ale rozhodly se nezasáhnout proti íránským plavidlům, jelikož režim ajatolláha Alího Chameneího hrozil odplatou.
Schopnost Íránu útočit na námořní cesty v Perském zálivu, kudy proudí ropa, zjevně v době, kdy Spojené státy za pár měsíců čekají prezidentské volby, stačí k tomu, aby Trumpa odradila, konstatuje washingtonský deník. Dodává, že výsledkem je propagandistické vítězství pro Madurův a Chameneího režim.
Odvrácená strana Trumpovy politiky
Caracas a Teherán neukazují jakoukoliv ochotu ustoupit americkému tlaku, ani reflektovat domácí nepokoje, zdůrazňuje Washington Post. Naznačuje, že mezi oběma státy se zjevně rozbíhá širší spolupráce - Maduro ostatně prohlásil, že brzy navštíví Írán, navíc nedávno jmenoval venezuelským ministrem ropy klíčového proíránského politika Tarecka El Aissamiho.
Podle vyjádření amerického admirála Craiga Fallera z minulého měsíce se poslední íránsko-venezuelské kontakty týkají také jednotek Quds, elitního íránského vojenského sboru, kterému dříve velel generál Kásim Sulejmání, jenž přišel letos v lednu o život při útoku amerického bezpilotního letounu, uvádí editorial. Podotýká, že admirál se domnívá, že íránským cílem je získat lepší pozici v sousedství Spojených států, a tím čelit americkým zájmům.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Američtí představitelé tvrdí, že nebudou tolerovat systematické íránské dodávky benzínu do Venezuely," pokračuje vlivný deník. Dodává, že není také jasné, zda má Teherán dostatečné kapacity, aby v nich pokračoval za situace, kdy se v Íránu rozvolňuje protikoronavirová karanténa a obyvatelé země potřebují opět palivo pro svá vozidla.
Posilování spojenectví mezi Venezuelou a Íránem i tak renomovaný server hodnotí jako ilustraci odvrácené strany Trumpovy politiky, která má za cíl změnu režimu v obou uvedených zemích, ale nedokáže ji realizovat, a zjevně ani potlačit nevyhnutelnou protireakci Caracasu a Teheránu.
Související
Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ
Válka gangů přerůstá Švédsku přes hlavu. Za nitky zřejmě tahá i Teherán
Írán , Venezuela , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
před 1 hodinou
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
před 2 hodinami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 2 hodinami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 4 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 5 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 5 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 5 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 6 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 6 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 6 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 6 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 7 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 7 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 8 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 8 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 8 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 9 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 9 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 10 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák