Mrazivé poselství vědců. Analytik vysvětlil, proč se přiblížil Armageddon

NÁZOR - Odborný časopis Bulletin of Atomic Scientists od roku 1947 používá Hodiny posledního soudu k monitoringu hrozeb, které mohou zničit planetu a vyhladit lidskou civilizaci, připomíná Daniel R. DePetris, analytik z think tanku Defense Priorities. V komentáři pro server National Interest konstatuje, že tohoto pochmurného úkolu se mohl chopit kdokoliv, ale naléhavou potřebu cítí právě vědecká rada časopisu.

Z dlouhodobých problémů je bezprostřední krize

Cílem je podle analytika vystrašit politiky a zúčastněné strany ve vládách a mezinárodních organizacích, než hodiny skutečně odbijí půlnoc. Minulý týden zveřejněná aktualizace hodin nemohla být mrazivější, podotýká DePetris. Vysvětluje, že kombinace šíření jaderných zbraní, klimatické změny a dezinformačních kampaní vyústila do stavu, kdy jediný špatně vykalkulovaný krok může ovlivnit celý svět.  

Co se jaderných zbraní týká, časopis upozornil, že politici loni ukončili či podrývají platnost několika zásadních dohod o kontrole zbrojení, čímž vytvořili atmosféru pro obnovený závod v nukleárním zbrojení, šíření těchto zbraní a snížili bariéry bránící vypuknutí jaderné války, uvádí analytik. Dodává, že podle vědecké rady je mezinárodní situace nyní nebezpečnější než kdykoliv dříve, včetně vrcholu studené války.

"Tato varování mohou znít jako alarmistická," pokračuje DePetris. Připouští, že již nežijeme ve studené válce, děti již nepodstupují ve školách nácvik pro případ nenadálého útoku, dvě jaderné supervelmoci s desítkami tisíc bojových hlavic nejsou jen krůček od jaderné konfrontace a sotva lze vinit běžné Američany, že je více než vize jaderného Armageddonu trápí spíše rostoucí náklady na zdravotní péče a to, kdy dostanou konečně přidáno.

Na druhou stranu, časopis jasně ukázal, že problémy, které byly tradičně pojímány jako dlouhodobé, se nyní mohou stát bezprostřední krizí, varuje analytik. Konstatuje, že klimatická změna nezmizí, dezinformační kampaně nejsou jen kremelským nástrojem, ale taktikou desítek zemí po celém světě, které je využívají k získání výhody nad svými protivníky, a co se jaderných zbraní týká, dohody dříve považované za prakticky trvalé zajištění mezinárodní bezpečnosti se nyní hroutí za plného světla jako domeček z karet.

Rychlý pohled na kostru strategické stability odhalí znepokojivý trend, kdy se dohody o kontrole zbrojení stávají ohroženým druhem, deklaruje DePetris. Připomíná, že Společný komplexní akční plán, stopadesátistránková dohoda, která poskytovala Mezinárodní agentuře pro atomovou energii bezprecedentní přístup do všech koutů íránského jaderného programu, lapá po posledních zbytcích kyslíku a pokud Washington nezačne opět spolupracovat s Evropou, je pouze otázkou času, kdy se Teherán rozhodne od dohody zcela odstoupit.    

"Hrozby íránského ministra zahraničí Džaváda Zarífa, že Írán odstoupí od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud Evropané přihrají problém na Radu bezpečnosti OSN, nám nedávají příliš naděje, že jde věci zachránit," píše analytik. Dodává, že velký pokrok nenastal ani v americko-ruském dialogu o kontrole zbrojení.

Trumpova fata morgána

Washington a Moskva sice vyslaly své zástupce do Ženevy, kde 16. ledna začaly rozhovory o strategické bezpečnosti, ale obě jaderné supervelmoci stále rozděluje dlouhý seznam otázek, například rozmístění balistických raket dlouhého doletu či zařazení protiraketové obrany do dalšího vyjednávání, poukazuje DePetris.

Prakticky neprobíhá ani dialog o smlouvě New START, ačkoliv Rusko silně buší na dveře Washingtonu a hlasitě křičí, že má zájem o její prodloužení o dalších pět let bez jakýchkoliv podmínek, což veřejně prohlašují prezident Vladimir Putin, ministr zahraničí Sergej Lavrov i jeho zástupce Sergej Rjabkov, nastiňuje analytik. Dodává, že podle prosincových slova Rjabkova ale stávající americká administrativa na nabídky Moskvy nereaguje.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa je posedlá možností zapojení Číny do nové trojstranné dohody, čímž si fakticky bere americko-ruskou dohodu jako rukojmí této fata morgány, upozorňuje DePetris. Podotýká, že opakovaně vyjadřovaný čínský nesouhlas s americkým návrhem zjevně nemění postoj Bílého domu, což vznáší otázku, zda je má vůbec Trump o prodloužení New START zájem.

"Někteří experti mají problém s tónem posledního prohlášení bulletinu," poukazuje DePetris. Odkazuje na tweet předního bezpečnostního analytika Erica Gomeze, podle kterého je sice eskalace vždy znepokojivá, ale riziko jaderné války je dnes nesrovnatelně nižší než během studené války a v dohledné budoucnosti nelze očekávat cokoliv srovnatelného s karibskou raketovou krizí.

Poselství bulletinu ale zní, že není nutné přímé jaderné střetnutí, abychom se dočkali Armageddonu, upozorňuje analytik. Dodává, že k tomu bohatě stačí špatná komunikace a odstranění bezpečnostních zábran.     

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Více souvisejících

Jaderné zbraně USA Rusko Írán konec světa

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky u 15 obcí. Putin ale počítá s dlouhou válkou

Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje. Ruský prezident Vladimir Putin podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na "dlouhou imperialistickou válku". 

před 24 minutami

Jižní Korea, ilustrační foto

Jižní Korea omladí populaci, zruší tradiční způsob počítání věku

Jižní Korea dnes schválila zákon, který od června 2023 ruší tradiční způsob počítání věku a zavádí standardizované počítání věku podle data narození běžné jinde ve světě. V zemi doposud podle jedné z tradičních metod platilo, že dětem je jeden rok už při narození a další rok se jim přičítal s každým dalším 1. lednem. Mnoho lidí tak v Jižní Koreji na oficiálních dokumentech omládne o rok a někteří dokonce o dva, informovala dnes agentura Reuters.

před 40 minutami

Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.

Sněmovna zřejmě schválí pravidla prodloužení ochrany uprchlíků z Ukrajiny

Navrhovaná pravidla prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí o jeden rok do konce března 2024 Sněmovna zřejmě schválí. Zakotví je vládní novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes podpořil bezpečnostní výbor. Plénum by mělo schvalovat předlohu v úterý, a to zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Aktualizováno před 59 minutami

Ilustrační foto

Nezaměstnanost v Česku v listopadu stagnovala. Bez práce bylo 3,5 procenta lidí

Nezaměstnanost v Česku v listopadu stagnovala. Bez práce bylo 3,5 procenta lidí, stejně jako v říjnu a v září. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Úřad práce ČR. Nové místo si jeho prostřednictvím hledalo 257.187 lidí, o zhruba 1400 víc než v říjnu. Počet nabízených míst proti říjnu naopak mírně klesl. Podle analytiků bude volných pozic dál ubývat a nezaměstnanost se v příštích měsících mírně zvýší.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Ukrajinci mají ruské vojáky za zločince. Jsou to hrdinové, tvrdí Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes při udělování nejvyšších státních vyznamenání prohlásil, že hrdinou je každý ruský voják bojující na Ukrajině, uvedla agentura Interfax. Naopak ukrajinské úřady podezírají ruské vojáky ze spáchání válečných zločinů za války, která už trvá téměř deset měsíců, připomínají světové agentury.

před 1 hodinou

Patrik Nacher

Nacher připustil podporu ANO pro menšinovou pražskou radu

Hnutí ANO v Praze o koalici se Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) nejedná. Je ochotné podpořit menšinovou městskou radu do konce února, zatím jej Spolu ale oficiálně neoslovilo, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády ANO předseda zastupitelského klubu hnutí Patrik Nacher.

před 1 hodinou

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku, ilustrační fotografie.

Ukrajinci ze sněmovního zařízení se mohou stěhovat, ubytování zajistil kraj

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Liberci zajistilo nové bydlení pro skupinu ukrajinských uprchlíků, kteří musí opustit rekreační areál Kanceláře Poslanecké sněmovny v Harrachově na Jablonecku. Objekt by měl sloužit v zimě k rekreaci zaměstnanců kanceláře. Pro 13 ukrajinských uprchlíků z původních 19 zajistili bydlení nedaleko původního místa, další si našli jiné ubytování sami, řekla dnes ČTK mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková. Většinou jde podle ní o ženy a děti.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Český rozhlas

Sněmovní výbor odmítl návrhy poslanců ANO na zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas

Poslanci opozičního hnutí ANO zřejmě neprosadí zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas (ČRo) o pět, nebo o deset korun měsíčně. Sněmovní volební výbor, jenž má na starosti média, dnes tyto úpravy k vládní novele o změně výběru radních České televize (ČT) a ČRo koaliční většinou odmítl. Podle vládních poslanců by poplatky měly být jedním z témat širší novely zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterou by měli zákonodárci dostat od kabinetu příští rok.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

vánoční cukroví

Vánoční cukroví: PŘEHLED surovin, za které si letos připlatíte a o kolik

Balení surovin na domácí pečení vánočního cukroví stojí letos v akci 1131 korun, což je o 11 procent více než loni. Balík surovin v akci, jako je například hladká mouka, cukr nebo vejce, zdražil o 112 korun. Zdražily téměř všechny ingredience, například cukr moučka na více než dvojnásobek toho, co stál loni. Vyplývá to z analýzy akčních letáků sedmi obchodních řetězců společnosti Česká distribuční na přelomu listopadu a prosince, kterou má ČTK k dispozici.

před 2 hodinami

Chorvatsko

Do Chorvatska bez hraničních kontrol. Bude přijato do Schengenu, tvrdí Rakušan

Český ministr vnitra Vít Rakušan doufá, že se jeho resortní kolegové ze zemí EU dnes v Bruselu shodnou na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko, očekává o tom ale dlouhou a složitou debatu. Rozšíření prostoru volného pohybu o dvojici zemí, které už desetiletí splňují potřebné podmínky, dosud blokuje především odpor Vídně. Prakticky jisté je podle českého ministra dnešní rozhodnutí o vstupu Chorvatska.

Aktualizováno před 2 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty za poslední týden opět zlevnily, nafta o více než korunu

Pohonné hmoty za uplynulý týden dál zlevnily, nafta o víc než korunu. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 38,47 koruny, před týdnem byl o 87 haléřů dražší. Nafta zlevnila na litru o 1,14 koruny, za litr teď řidiči dají průměrně 39,86 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny klesají od konce října, od té doby Natural 95 zlevnil na litru o 4,50 koruny a nafta o 7,50 koruny.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Minimální mzda se zvýší od ledna lidem z bezpečnostních sborů. Přehled, koho se to týká a o kolik

Příslušníkům bezpečnostních sborů se příští rok zvednou tarify o deset procent, u prvních dvou tarifních tříd o 17 procent. Návrh nařízení vlády dnes kabinet schválil, řekl na tiskové konferenci vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). O desetinu se od ledna zvednou také platy vojáků z povolání na tarifech.

Zdroj: ČTK

Další zprávy