Mrazivé poselství vědců. Analytik vysvětlil, proč se přiblížil Armageddon

Z dlouhodobých problémů je bezprostřední krize

Cílem je podle analytika vystrašit politiky a zúčastněné strany ve vládách a mezinárodních organizacích, než hodiny skutečně odbijí půlnoc. Minulý týden zveřejněná aktualizace hodin nemohla být mrazivější, podotýká DePetris. Vysvětluje, že kombinace šíření jaderných zbraní, klimatické změny a dezinformačních kampaní vyústila do stavu, kdy jediný špatně vykalkulovaný krok může ovlivnit celý svět.  

Co se jaderných zbraní týká, časopis upozornil, že politici loni ukončili či podrývají platnost několika zásadních dohod o kontrole zbrojení, čímž vytvořili atmosféru pro obnovený závod v nukleárním zbrojení, šíření těchto zbraní a snížili bariéry bránící vypuknutí jaderné války, uvádí analytik. Dodává, že podle vědecké rady je mezinárodní situace nyní nebezpečnější než kdykoliv dříve, včetně vrcholu studené války.

"Tato varování mohou znít jako alarmistická," pokračuje DePetris. Připouští, že již nežijeme ve studené válce, děti již nepodstupují ve školách nácvik pro případ nenadálého útoku, dvě jaderné supervelmoci s desítkami tisíc bojových hlavic nejsou jen krůček od jaderné konfrontace a sotva lze vinit běžné Američany, že je více než vize jaderného Armageddonu trápí spíše rostoucí náklady na zdravotní péče a to, kdy dostanou konečně přidáno.

Na druhou stranu, časopis jasně ukázal, že problémy, které byly tradičně pojímány jako dlouhodobé, se nyní mohou stát bezprostřední krizí, varuje analytik. Konstatuje, že klimatická změna nezmizí, dezinformační kampaně nejsou jen kremelským nástrojem, ale taktikou desítek zemí po celém světě, které je využívají k získání výhody nad svými protivníky, a co se jaderných zbraní týká, dohody dříve považované za prakticky trvalé zajištění mezinárodní bezpečnosti se nyní hroutí za plného světla jako domeček z karet.

Rychlý pohled na kostru strategické stability odhalí znepokojivý trend, kdy se dohody o kontrole zbrojení stávají ohroženým druhem, deklaruje DePetris. Připomíná, že Společný komplexní akční plán, stopadesátistránková dohoda, která poskytovala Mezinárodní agentuře pro atomovou energii bezprecedentní přístup do všech koutů íránského jaderného programu, lapá po posledních zbytcích kyslíku a pokud Washington nezačne opět spolupracovat s Evropou, je pouze otázkou času, kdy se Teherán rozhodne od dohody zcela odstoupit.    

"Hrozby íránského ministra zahraničí Džaváda Zarífa, že Írán odstoupí od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud Evropané přihrají problém na Radu bezpečnosti OSN, nám nedávají příliš naděje, že jde věci zachránit," píše analytik. Dodává, že velký pokrok nenastal ani v americko-ruském dialogu o kontrole zbrojení.

Trumpova fata morgána

Washington a Moskva sice vyslaly své zástupce do Ženevy, kde 16. ledna začaly rozhovory o strategické bezpečnosti, ale obě jaderné supervelmoci stále rozděluje dlouhý seznam otázek, například rozmístění balistických raket dlouhého doletu či zařazení protiraketové obrany do dalšího vyjednávání, poukazuje DePetris.

Prakticky neprobíhá ani dialog o smlouvě New START, ačkoliv Rusko silně buší na dveře Washingtonu a hlasitě křičí, že má zájem o její prodloužení o dalších pět let bez jakýchkoliv podmínek, což veřejně prohlašují prezident Vladimir Putin, ministr zahraničí Sergej Lavrov i jeho zástupce Sergej Rjabkov, nastiňuje analytik. Dodává, že podle prosincových slova Rjabkova ale stávající americká administrativa na nabídky Moskvy nereaguje.

Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa je posedlá možností zapojení Číny do nové trojstranné dohody, čímž si fakticky bere americko-ruskou dohodu jako rukojmí této fata morgány, upozorňuje DePetris. Podotýká, že opakovaně vyjadřovaný čínský nesouhlas s americkým návrhem zjevně nemění postoj Bílého domu, což vznáší otázku, zda je má vůbec Trump o prodloužení New START zájem.

"Někteří experti mají problém s tónem posledního prohlášení bulletinu," poukazuje DePetris. Odkazuje na tweet předního bezpečnostního analytika Erica Gomeze, podle kterého je sice eskalace vždy znepokojivá, ale riziko jaderné války je dnes nesrovnatelně nižší než během studené války a v dohledné budoucnosti nelze očekávat cokoliv srovnatelného s karibskou raketovou krizí.

Poselství bulletinu ale zní, že není nutné přímé jaderné střetnutí, abychom se dočkali Armageddonu, upozorňuje analytik. Dodává, že k tomu bohatě stačí špatná komunikace a odstranění bezpečnostních zábran.