NÁZOR - Odborný časopis Bulletin of Atomic Scientists od roku 1947 používá Hodiny posledního soudu k monitoringu hrozeb, které mohou zničit planetu a vyhladit lidskou civilizaci, připomíná Daniel R. DePetris, analytik z think tanku Defense Priorities. V komentáři pro server National Interest konstatuje, že tohoto pochmurného úkolu se mohl chopit kdokoliv, ale naléhavou potřebu cítí právě vědecká rada časopisu.
Z dlouhodobých problémů je bezprostřední krize
Cílem je podle analytika vystrašit politiky a zúčastněné strany ve vládách a mezinárodních organizacích, než hodiny skutečně odbijí půlnoc. Minulý týden zveřejněná aktualizace hodin nemohla být mrazivější, podotýká DePetris. Vysvětluje, že kombinace šíření jaderných zbraní, klimatické změny a dezinformačních kampaní vyústila do stavu, kdy jediný špatně vykalkulovaný krok může ovlivnit celý svět.
Co se jaderných zbraní týká, časopis upozornil, že politici loni ukončili či podrývají platnost několika zásadních dohod o kontrole zbrojení, čímž vytvořili atmosféru pro obnovený závod v nukleárním zbrojení, šíření těchto zbraní a snížili bariéry bránící vypuknutí jaderné války, uvádí analytik. Dodává, že podle vědecké rady je mezinárodní situace nyní nebezpečnější než kdykoliv dříve, včetně vrcholu studené války.
"Tato varování mohou znít jako alarmistická," pokračuje DePetris. Připouští, že již nežijeme ve studené válce, děti již nepodstupují ve školách nácvik pro případ nenadálého útoku, dvě jaderné supervelmoci s desítkami tisíc bojových hlavic nejsou jen krůček od jaderné konfrontace a sotva lze vinit běžné Američany, že je více než vize jaderného Armageddonu trápí spíše rostoucí náklady na zdravotní péče a to, kdy dostanou konečně přidáno.
Na druhou stranu, časopis jasně ukázal, že problémy, které byly tradičně pojímány jako dlouhodobé, se nyní mohou stát bezprostřední krizí, varuje analytik. Konstatuje, že klimatická změna nezmizí, dezinformační kampaně nejsou jen kremelským nástrojem, ale taktikou desítek zemí po celém světě, které je využívají k získání výhody nad svými protivníky, a co se jaderných zbraní týká, dohody dříve považované za prakticky trvalé zajištění mezinárodní bezpečnosti se nyní hroutí za plného světla jako domeček z karet.
Rychlý pohled na kostru strategické stability odhalí znepokojivý trend, kdy se dohody o kontrole zbrojení stávají ohroženým druhem, deklaruje DePetris. Připomíná, že Společný komplexní akční plán, stopadesátistránková dohoda, která poskytovala Mezinárodní agentuře pro atomovou energii bezprecedentní přístup do všech koutů íránského jaderného programu, lapá po posledních zbytcích kyslíku a pokud Washington nezačne opět spolupracovat s Evropou, je pouze otázkou času, kdy se Teherán rozhodne od dohody zcela odstoupit.
"Hrozby íránského ministra zahraničí Džaváda Zarífa, že Írán odstoupí od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud Evropané přihrají problém na Radu bezpečnosti OSN, nám nedávají příliš naděje, že jde věci zachránit," píše analytik. Dodává, že velký pokrok nenastal ani v americko-ruském dialogu o kontrole zbrojení.
Trumpova fata morgána
Washington a Moskva sice vyslaly své zástupce do Ženevy, kde 16. ledna začaly rozhovory o strategické bezpečnosti, ale obě jaderné supervelmoci stále rozděluje dlouhý seznam otázek, například rozmístění balistických raket dlouhého doletu či zařazení protiraketové obrany do dalšího vyjednávání, poukazuje DePetris.
Prakticky neprobíhá ani dialog o smlouvě New START, ačkoliv Rusko silně buší na dveře Washingtonu a hlasitě křičí, že má zájem o její prodloužení o dalších pět let bez jakýchkoliv podmínek, což veřejně prohlašují prezident Vladimir Putin, ministr zahraničí Sergej Lavrov i jeho zástupce Sergej Rjabkov, nastiňuje analytik. Dodává, že podle prosincových slova Rjabkova ale stávající americká administrativa na nabídky Moskvy nereaguje.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa je posedlá možností zapojení Číny do nové trojstranné dohody, čímž si fakticky bere americko-ruskou dohodu jako rukojmí této fata morgány, upozorňuje DePetris. Podotýká, že opakovaně vyjadřovaný čínský nesouhlas s americkým návrhem zjevně nemění postoj Bílého domu, což vznáší otázku, zda je má vůbec Trump o prodloužení New START zájem.
"Někteří experti mají problém s tónem posledního prohlášení bulletinu," poukazuje DePetris. Odkazuje na tweet předního bezpečnostního analytika Erica Gomeze, podle kterého je sice eskalace vždy znepokojivá, ale riziko jaderné války je dnes nesrovnatelně nižší než během studené války a v dohledné budoucnosti nelze očekávat cokoliv srovnatelného s karibskou raketovou krizí.
Poselství bulletinu ale zní, že není nutné přímé jaderné střetnutí, abychom se dočkali Armageddonu, upozorňuje analytik. Dodává, že k tomu bohatě stačí špatná komunikace a odstranění bezpečnostních zábran.
Související
Šéf Airbusu: Evropa potřebuje taktické jaderné zbraně, aby se postavila Putinovi
Trump nařídil jaderné testy, ale k podnikatelům mluví jinak. Má prý plán
Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Írán , konec světa
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák