NÁZOR - Odborný časopis Bulletin of Atomic Scientists od roku 1947 používá Hodiny posledního soudu k monitoringu hrozeb, které mohou zničit planetu a vyhladit lidskou civilizaci, připomíná Daniel R. DePetris, analytik z think tanku Defense Priorities. V komentáři pro server National Interest konstatuje, že tohoto pochmurného úkolu se mohl chopit kdokoliv, ale naléhavou potřebu cítí právě vědecká rada časopisu.
Z dlouhodobých problémů je bezprostřední krize
Cílem je podle analytika vystrašit politiky a zúčastněné strany ve vládách a mezinárodních organizacích, než hodiny skutečně odbijí půlnoc. Minulý týden zveřejněná aktualizace hodin nemohla být mrazivější, podotýká DePetris. Vysvětluje, že kombinace šíření jaderných zbraní, klimatické změny a dezinformačních kampaní vyústila do stavu, kdy jediný špatně vykalkulovaný krok může ovlivnit celý svět.
Co se jaderných zbraní týká, časopis upozornil, že politici loni ukončili či podrývají platnost několika zásadních dohod o kontrole zbrojení, čímž vytvořili atmosféru pro obnovený závod v nukleárním zbrojení, šíření těchto zbraní a snížili bariéry bránící vypuknutí jaderné války, uvádí analytik. Dodává, že podle vědecké rady je mezinárodní situace nyní nebezpečnější než kdykoliv dříve, včetně vrcholu studené války.
"Tato varování mohou znít jako alarmistická," pokračuje DePetris. Připouští, že již nežijeme ve studené válce, děti již nepodstupují ve školách nácvik pro případ nenadálého útoku, dvě jaderné supervelmoci s desítkami tisíc bojových hlavic nejsou jen krůček od jaderné konfrontace a sotva lze vinit běžné Američany, že je více než vize jaderného Armageddonu trápí spíše rostoucí náklady na zdravotní péče a to, kdy dostanou konečně přidáno.
Na druhou stranu, časopis jasně ukázal, že problémy, které byly tradičně pojímány jako dlouhodobé, se nyní mohou stát bezprostřední krizí, varuje analytik. Konstatuje, že klimatická změna nezmizí, dezinformační kampaně nejsou jen kremelským nástrojem, ale taktikou desítek zemí po celém světě, které je využívají k získání výhody nad svými protivníky, a co se jaderných zbraní týká, dohody dříve považované za prakticky trvalé zajištění mezinárodní bezpečnosti se nyní hroutí za plného světla jako domeček z karet.
Rychlý pohled na kostru strategické stability odhalí znepokojivý trend, kdy se dohody o kontrole zbrojení stávají ohroženým druhem, deklaruje DePetris. Připomíná, že Společný komplexní akční plán, stopadesátistránková dohoda, která poskytovala Mezinárodní agentuře pro atomovou energii bezprecedentní přístup do všech koutů íránského jaderného programu, lapá po posledních zbytcích kyslíku a pokud Washington nezačne opět spolupracovat s Evropou, je pouze otázkou času, kdy se Teherán rozhodne od dohody zcela odstoupit.
"Hrozby íránského ministra zahraničí Džaváda Zarífa, že Írán odstoupí od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud Evropané přihrají problém na Radu bezpečnosti OSN, nám nedávají příliš naděje, že jde věci zachránit," píše analytik. Dodává, že velký pokrok nenastal ani v americko-ruském dialogu o kontrole zbrojení.
Trumpova fata morgána
Washington a Moskva sice vyslaly své zástupce do Ženevy, kde 16. ledna začaly rozhovory o strategické bezpečnosti, ale obě jaderné supervelmoci stále rozděluje dlouhý seznam otázek, například rozmístění balistických raket dlouhého doletu či zařazení protiraketové obrany do dalšího vyjednávání, poukazuje DePetris.
Prakticky neprobíhá ani dialog o smlouvě New START, ačkoliv Rusko silně buší na dveře Washingtonu a hlasitě křičí, že má zájem o její prodloužení o dalších pět let bez jakýchkoliv podmínek, což veřejně prohlašují prezident Vladimir Putin, ministr zahraničí Sergej Lavrov i jeho zástupce Sergej Rjabkov, nastiňuje analytik. Dodává, že podle prosincových slova Rjabkova ale stávající americká administrativa na nabídky Moskvy nereaguje.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa je posedlá možností zapojení Číny do nové trojstranné dohody, čímž si fakticky bere americko-ruskou dohodu jako rukojmí této fata morgány, upozorňuje DePetris. Podotýká, že opakovaně vyjadřovaný čínský nesouhlas s americkým návrhem zjevně nemění postoj Bílého domu, což vznáší otázku, zda je má vůbec Trump o prodloužení New START zájem.
"Někteří experti mají problém s tónem posledního prohlášení bulletinu," poukazuje DePetris. Odkazuje na tweet předního bezpečnostního analytika Erica Gomeze, podle kterého je sice eskalace vždy znepokojivá, ale riziko jaderné války je dnes nesrovnatelně nižší než během studené války a v dohledné budoucnosti nelze očekávat cokoliv srovnatelného s karibskou raketovou krizí.
Poselství bulletinu ale zní, že není nutné přímé jaderné střetnutí, abychom se dočkali Armageddonu, upozorňuje analytik. Dodává, že k tomu bohatě stačí špatná komunikace a odstranění bezpečnostních zábran.
Související

Babiš chce mír a argumentuje summitem Obama-Medveděv. Lídři velmocí ale řešili v Praze něco úplně jiného

Naše porážka může vyvolat jadernou válku, hrozí ruský exprezident Medveděv
Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Írán , konec světa
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Pavel v projevu řekl, že vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost a respekt
před 14 minutami

Česko bude rozdělené vždy, míní sociolog Sekot. Jaký bude podle něj Pavel prezident?
před 20 minutami

OBRAZEM: Volební štáb poraženého šéfa hnutí ANO byl dlouho bez Babiše
Aktualizováno před 35 minutami

Petr Pavel ve svém domovském Černoučku Babiše doslova rozdrtil, získal téměř 91 procent hlasů
před 46 minutami

Čaputová blahopřála Petrovi Pavlovi ke zvolení novým českým prezidentem
Aktualizováno před 57 minutami

Nerudová, Vystrčil i Stanjura. Politici už gratulují Pavlovi k vítězství
před 58 minutami

Vyhrál občanský kandidát a hodnoty, které reprezentoval, řekl Fiala
Aktualizováno před 59 minutami

OBRAZEM: Pavel přesunul štáb do větších prostor. Zájem budí i mezi zahraničními novináři
před 1 hodinou

Prezidentem se stane podle predikcí Pavel, predikce ukázaly, kolik získá procent hlasů
Aktualizováno před 1 hodinou

Živě ONLINE: Čtvrtým českým prezidentem bude Petr Pavel
před 1 hodinou

Vítěz voleb se stane prezidentem až za 39 dní. Co se během nich může stát?
před 2 hodinami

Voliči rozhodli. Prezidentem bude favorizovaný Pavel, nebo šéf ANO Babiš
před 2 hodinami

V Indii se při vojenském cvičení zřítily dva letouny, jeden pilot zemřel
před 2 hodinami

Snímek NASA zachytil na povrchu Marsu podobu medvídka Paddingtona
před 3 hodinami

Páteční atentát v Jeruzalémě odsoudili Macron a Scholz
před 3 hodinami

Ani nejezděte na letiště. Britské aerolinky Flybe zastavily provoz, o práci přijdou stovky lidí
před 4 hodinami

Třináctiletý střelec dnes v Jeruzalémě postřelil dva muže
před 4 hodinami

Volební místnosti hlásí rekordní účast. Řada lidí šla k urnám poprvé
před 5 hodinami

Ukrajina chce získat od Západu 24 moderních bojových letounů, nejlépe F-16
před 5 hodinami
Radit blízkým ohledně životních rozhodnutí je nemorální, tvrdí filozof
Radit přátelům a příbuzným v zásadních životních rozhodnutích, jako je například přijetí nového zaměstnání nebo založení rodiny, je nemorální. Ve svém novém článku, o kterém napsal list The Guardian, to uvádí morální filozof Farbod Akhlaghi z Cambridgeské univerzity. Každý člověk má podle něj právo na "sebeautorství", takže musí sám rozhodovat o záležitostech, které mohou jeho život změnit.
Zdroj: ČTK