Mysleli si, že skončí. Teď je kvůli válce závislost světa na uhlí větší než jindy

Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt. Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy, upozornila agentura Bloomberg.

V Německu a v Itálii se nyní uvažuje, že budou opět uvedeny do provozu uhelné elektrárny, které už byly vyřazeny. V Jihoafrické republice se na obvykle klidnou trasu kolem mysu Dobré naděje směrem do Evropy vydává stále více lodí naložených uhlím. V USA spalování uhlí zažívá největší oživení za posledních deset let a Čína znovu otevírá už jednou zavřené doly a plánuje nové.

Zájem o nejšpinavější fosilní palivo na světě má obrovské důsledky pro globální ekonomiku. Vyšší ceny budou nadále podporovat inflaci. Analytici však tvrdí, že přes poslední růst je uhlí stále jedním z relativně nejlevnějších paliv. Stává se tak stále důležitější pro dodávky energie, a to v době, kdy spalování uhlí je největší překážkou v boji proti změnám klimatu. Těžaři mají problémy se zvýšením těžby uhlí, když energetické společností po celém světě požadují další dodávky. Připravují tak půdu pro další fázi globální energetické krize.

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) svět loni vyrobil z uhlí více elektřiny než kdykoliv předtím. Meziročně produkce vzrostla o devět procent a letos se očekává, že celková spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny, oceli a další průmyslové využití vzroste skoro o dvě procenta na rekordních více než osm miliard tun. Na této úrovni pak zůstane nejméně do roku 2024.

Podle zprávy Bank of America ze začátku dubna je termální uhlí, které se spaluje v elektrárnách, jedním z nejlevnějších palivových zdrojů s náklady kolem 15 dolarů (342 Kč) za milion britských termálních jednotek. U ropy je to přibližně 25 dolarů a u zemního plynu 35 dolarů.

V Evropské unii, která má jeden z nejambicióznějších klimatických cílů, se loni spotřeba uhlí zvýšila o 12 procent, což byl první růst od roku 2017. V USA spotřeba stoupla o 17 procent a vyšší byla i v Asii, Africe a Latinské Americe. A to vše bylo před nedávným dalším oživením trhu.

IEA v prosinci vydala svůj roční výhled poptávky. Nyní plánuje v červenci vydat pololetní revizi, aby analyzovala dopad války. Bude to poprvé, kdy tak učiní. Poptávka bude kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu pravděpodobně vyšší než v prosinci.

Evropa zoufale hledá způsob, jak snížit závislost na Rusku, jejím hlavním dodavateli fosilních paliv. Usiluje o zákaz ruského uhlí a zároveň o zvýšení celkové spotřeby uhlí. K tomu se snaží snížit spotřebu ruského zemního plynu. Soustředí se tak na představu, že bude schopna platit za dodávky neruského uhlí více než ostatní odběratelé. To je ale hazard, který zvyšuje ceny na světových trzích a který by mohl způsobit, že rozvojové země se budou potýkat s nedostatkem uhlí, píše Bloomberg.

Ještě před riskantním krokem Evropy byly dodávky uhlí nejisté. Loni musela být odstavena elektrárna v Německu, protože jí došlo uhlí. Nedostatek uhlí také způsobil výpadky elektřiny v Indii a Číně, které se dohromady na celosvětové spotřebě uhlí podílejí dvěma třetinami.

Ceny uhlí závratně rostou, podle analytiků však není pravděpodobné, že by se zvyšovala i nabídka uhlí. Těžaři se obávají dlouhodobých vyhlídek poptávky, zejména když Organizace spojených národů opakuje názor, že svět musí toto palivo postupně vyřadit.

K chaosu přispívá i to, že politici a firmy v Japonsku a Jižní Koreji také omezují dovoz ruského uhlí. To způsobí, že ještě větší část světa bude pro elektrárny hledat alternativy ke 187 milionům tun uhlí, které Rusko loni vyvezlo. To odpovídá zhruba 18 procentům světového obchodu s energetickým uhlím. Nahradit ho nebude snadné, upozorňuje Bloomberg.

Indonésie, která je předním světovým dodavatelem uhlí pro elektrárny, začátkem roku zastavila vývoz uhlí, aby si zajistila domácí dodávky. Producenti v Austrálii upozornili, že mají pouze omezené možnosti ke zvýšení prodeje. Státní firma Coal India, která je největším těžařem na světě, omezuje dodávky průmyslovým uživatelům a upřednostňuje elektrárny, aby zabránila výpadkům elektřiny pro domácnosti. Vývoz z jihoafrického terminálu Richard Bay loni klesl nejníže za posledních 25 let.

Vzhledem k růstu cen se může stát, že rozvojové země a mladé trhy si nebudou moci dovolit nakupovat toto palivo, aby udržely ekonomiky v chodu. V ohrožení jsou hlavně země v jižní Asii, jako je Pákistán, Srí Lanka a Bangladéš.

Související

Ilustrační foto

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to dnes oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. Řekli také, že OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun. 
Ilustrační foto

Plyn a a uhlí letos zdražily o desítky procent, drahé kovy zlevnily

Burzovní ceny plynu, elektřiny či uhlí vzrostly od začátku letošního roku do konce listopadu o desítky procent, ropy zhruba o desetinu. Naopak drahé i průmyslové kovy vesměs zlevnily. Zdražila kukuřice, zatímco pšenice, bavlna nebo káva jsou levnější. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg vzrostl o 17 procent.

Více souvisejících

uhlí

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Masarykova univerzita, ilustrační fotografie.

Policie se zabývá děním na pedagogické fakultě v Brně. Vznikla i petice

Atmosféra na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně zůstává necelý týden před zahájením jarního semestru vypjatá. Údajné obtěžování studentek odsoudili v prohlášeních nová děkanka Simona Koryčánková i rektor Martin Bareš, avizovali důkladné prošetření i preventivní kroky. Situací se podle deníku Právo začala zabývat také policie. 

před 6 minutami

Ilustrační fotografie.

Češi se snadno nechají zmanipulovat sociálními sítěmi, myslí si studenti

Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích. Myslí si to tři čtvrtiny žáků a studentů. Ti nejvíce důvěřují veřejnoprávním médiím. Důvěra dětí a dospívajících v média ale celkově klesá, vyplynulo z průzkumu mediální gramotnosti, kterou dnes zveřejnila společnost Člověk v tísni. Výsledky má ČTK k dispozici.

před 16 minutami

Aktualizováno před 52 minutami

Lidé hledají přeživší v sutinách. (6.2.2023)

Zemětřesení v Turecku a Sýrii už má přes 4800 obětí, jejich počet bude dále stoupat

Počet obětí ničivého pondělního zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 4800. Jak dnes uvedl Turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD), v Turecku zemřelo nejméně 3381 lidí. Otřesy tam zasáhly deset provincií, zraněných je v Turecku nejméně 20.426 lidí. V Sýrii podle dřívějších údajů agentury AFP zemřelo 1444 lidí. Celkový počet obětí bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce.

před 1 hodinou

Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu

Tank Tomáš, na který se složili Češi, už byl nasazen do bojů na Ukrajině

Tank Tomáš zakoupený z prostředků českých dárců, už byl nasazen v bojích na Ukrajině. ČTK to řekl spoluautor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Projekt ironicky pojmenovaný po ruském prezidentu Vladimiru Putinovi považuje za unikátní svorník mezi českými organizacemi, úřady a ukrajinskou stranou. Na první výročí ruské invaze do sousední země chystá iniciativa průvod Prahou a koncert, připravené už má i projekty pro poválečnou obnovu Ukrajiny.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí bude v noci mrazivé. Teploty klesnou hluboko pod nulu

Česko má podle meteorologů před sebou slunečný týden. Až do pátku by mělo být převážně jasno nebo polojasno. Teploty se budou přes den pohybovat většinou okolo nuly, v noci ale mohou padat hluboko pod ni, a to až na minus 15 stupňů Celsia. 

Aktualizováno včera

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

včera

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

včera

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno včera

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

včera

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

včera

Miloš Zeman

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

včera

Jan Lipavský

Lipavský chce v Severní Makedonii potvrdit evropskou perspektivu země

Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Setká se se svým protějškem Bujarem Osmanim a dalšími představiteli, jednat budou mimo jiné také o rozvoji vzájemných vztahů.

Aktualizováno včera

Lubomír Štrougal

Zemřel komunistický premiér a ministr Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.

včera

včera

O trojici Čechů nemá velvyslanectví v Turecku žádné zprávy

Česká ambasáda v Turecku zatím nemá žádné zprávy o tom, že by mezi oběťmi nebo zraněnými při ničivém zemětřesení, které dnes postihlo zemi, byli také Češi. ČTK to v telefonickém rozhovoru řekl velvyslanec v Turecku Pavel Vacek. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy