Na Kubě občané dosáhli přijetí zákona na ochranu zvířat

První nezávislá a nepolitická manifestace, kterou kdy kubánský stát povolil, se uskutečnila loni 7. dubna. Na 500 osob pochodovalo Havanou a žádalo zákon na ochranu zvířat.

O rok a půl později, tedy letos v listopadu, komunistická vláda, schválí zákon týkající se ochrany zvířat, ovšem s některými výjimkami. Oficiální Havana se tak snaží převzít iniciativu nad hnutím, které by se mohlo stát nebezpečnou kapkou oleje do ohně občanské nespokojenosti, pokud by se živelně rozšířilo.

Je to tedy důležitý moment pro místní občanskou společnost, jejíž požadavky se poprvé stávají zákonem. Může to být také začátek změn kultury na ostrově, který se pohybuje mezi moderností a tradicí.

Na Kubě jsou ulice plné psů a koček, opuštěných často z ekonomických důvodů, a v samotné Havaně jsou jich tisíce. Ty šťastnější převzali do péče jednotlivci a sdružení, a lidé se vzdávají části vlastního jídla, aby je mohli nakrmit.

V havanské čtvrti San Miguel del Padrón se dům, kde bydlí Noris Pérezová, stará o 23 koček a 38 psů, z nichž prvního sebrali před osmi lety na chodníku s epileptickým záchvatem.

Na střeše obehnané drátěným plotem jsou velcí psi. V kuchyni jsou malí psi a kočky. Když nastane čas jídla, ozývá se koncert mňoukání a štěkání. Noris sotva stačí dát každému zvířeti nažrat.

"Všechno dělám sama," říká, pomáhají jí ale manžel, dcery a někdy i sousedé. Nejtěžší je finanční otázka: průměrná mzda tu je 40 dolarů (asi 923 Kč) a jídla bývá někdy nedostatek.

Ve čtvrti Nuevo Vedado bydlí Grettel Montesová-Ocová společně s 55 kočkami a se čtyřmi psy, kteří se volně procházejí po bytě, nesmí jen do obývacího pokoje.

"Mám jednoho přítele, který říká, že to je nejošklivější pes na světě," směje se a hladí Yokiho, starého černého psa se zkaženými zuby, na jehož těle jsou patrné jizvy po ranách, které v minulosti dostal.

Grettel založila sdružení Kubánci na obranu zvířat (CEDA), které úřady sice tolerují, ale není uznáno legálně.

Přijetí zákona na ochranu zvířat je snem všech jejich obránců. Na Kubě se za to bojuje 33 let, od doby, co různá sdružení marně předkládala první návrhy zákonů.

"Patříme bohužel v tomto směru mezi poslední v Latinské Americe a Karibské oblasti. Jako, kdyby na Kubě žádná zvířata nebyla," říká Grettel.

Co se změnilo? Vznikla aktivnější občanská společnost poté, co koncem roku 2018 přišel na Kubu internet v mobilních telefonech, To umožnilo části populace mobilizovat se prostřednictvím sociálních sítí, zvláště pokud jde o práva homosexuálů a o boj proti násilí na ženách.

A zrodila se také střední třída, díky rozvoji soukromého sektoru od roku 2010, která si může dovolit koupit pračku nebo automobil. A vynakládat peníze na blahobyt svých domácích mazlíčků: v Havaně je nyní tucet psích salonů.

"Zákon v podobě dekretu bude schválen v listopadu," uvádí právník Yisell Socorro z ministerstva zemědělství. Bude zahrnovat pokuty a dokonce i tresty vězení za kruté zacházení se zvířaty, ale hlavně má pomoci změnit mentalitu lidí.

Jde především o obětování zvířat při kultu santeria, náboženství vzniklém v oblastech kolonizovaných katolickými mocnostmi a osidlovaných západoafrickými otroky. "Na Kubě je prakticky nemožné zakázat zvířecí oběti, protože jsou součástí těchto rituálů," uvádí lékařka a předsedkyně Národního výboru pro dobro zvířat Maria Gloria Vidalová.

Psí zápasy jsou podle ní zcela zakázány a kohoutí zápasy, na Kubě velmi zakořeněná tradice, se budou moci konat jen za zvláštních podmínek a jako soutěže.