Na USA se valí nová karavana migrantů. Uprchlíky čeká problém v Guatemale

Ze středoamerického Hondurasu vyrazilo pěšky opět několik tisíc lidí na cestu do Spojených států, kde chtějí požádat o azyl. Důvodem jejich útěku je chudoba, nezaměstnanost a kriminalita v jejich vlasti. Informovala o tom agentura Europa Press. Vláda Mexika, odkud se nakonec migranti ze Střední Ameriky snaží do USA dostat, už dnes oznámila, že "karavanu migrantů" nepustí na své území.

Jako karavany migrantů se označují lidé, kteří mnohdy i s celými rodinami utíkají před chudobou a kriminalitou organizovaných gangů z Hondurasu, Salvadoru či Guatemaly. Sdružují se do větších skupin proto, že jim tak na cestě hrozí menší nebezpečí.

Pictures from the San Pedro Sula bus terminal #migrantcaravan #Honduras pic.twitter.com/kKRzOHUlUH

— Honduras Solidarity (@hondurassol) January 15, 2020

Do širšího povědomí se tyto "karavany" dostaly v roce 2018, když je americký prezident Donald Trump označil za bezpečnostní hrozbu pro USA. Šéf Bílého domu tehdy kritizoval též vlády Střední Ameriky, že nedokážou vlnu běženců zastavit. Loni ale americká vláda uzavřela s těmito zeměmi dohody, které umožňují Washingtonu žadatele o azyl vracet. Mexiko, které se zavázalo snížit migrační vlnu přes své území, přiměl Trump k dohodě hrozbou zavedení cel.

Nová karavana migrantů z Hondurasu bude zřejmě prvním problémem, který bude muset řešit nový guatemalský prezident Alejandro Giammattei. Ten se ujal úřadu tento týden a po předchozím prezidentovi zdědil kontroverzní migrační dohodu s USA. Ta uznává Guatemalu za třetí bezpečnou zemi a umožňuje tak Washingtonu posílat do této středoamerické země mimo jiné honduraské či salvadorské migranty, kteří přes její území prošli na své cestě do USA a měli by proto nyní požádat o azyl tam.

Giammattei dnes kvůli migraci jednal s mexickým ministrem zahraničí Marcelem Ebrardem, který mu podle agentury Reuters sdělil, že novou karavanu do Mexika nepustí. Běženci ale cestu zřejmě nevzdají. "Víme, že projdeme Guatemalou, a doufáme, že Bůh obměkčí i srdce mexických úředníků," řekl deníku La Jornada Nikaragujec Israel Connor, který utíká z Hondurasu se svou tamní manželkou a třemi dětmi ve věku tři až pět let. Sám předtím uprchl ze své vlasti, kde vládne autoritářský prezident Daniel Ortega.

Související

Více souvisejících

karavany migrantů honduras uprchlíci Mexiko

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy