Na výši státního dluhu nesejde? Analytik naznačil, co trápí světovou ekonomiku

Lákavý koktejl

Bývalý americký ministr financí Lawrence Summers si podle autora komentáře zaslouží obdiv za ochotu postavit se stimulačnímu ekonomickému balíku, který navrhuje nový prezident Spojených států Joe Biden. Summers za to zřejmě zaplatí vysokou cenu v Demokratické straně, ale v politicky citlivé chvíli upřednostnil zájmy země před partajními zájmy, kvituje Lachman.

V době, kdy většina akademických ekonomů hltá pomyslný koktejl "na rozpočtovém schodku nesejde", profesor Summer - k velkému zklamání vedení Demokratické strany - argumentuje, že Bidenův mimořádně velký stimulační rozpočet představuje značné riziko pro americkou ekonomiku, poukazuje bývalý činitel MMF. Domnívá se, že Summers by byl ještě trefnější, pokud zdůrazňoval nejen riziko inflace, ale také ohrožení finanční stability, které přináší Bidenovy bezstarostné stimuly.

"Nemůže být pochyb, že Summers přesvědčivě ukazuje, že Bidenův balík riskuje přehřátí americké ekonomiky," pokračuje Lachman. S bývalým americkým ministrem financí souhlasí v tom, že navrhovaný stimulační balík v objemu 1,9 bilionu dolarů navazuje na v prosinci 2020 schválený balík v hodnotě 900 miliard dolarů, tudíž oba balíky dohromady dosahují 14 % ročního výkonu americké ekonomiky, což je trojnásobek oproti rozpočtovému stimulu, který v roce 2009 nechal schválit tehdejší prezident Barack Obama.

Americká ekonomika je na druhou stranu dnes v mnohem lepším stavu, než byla v roce 2009, přiznává analytik. Vysvětluje, že důvod k obavám z inflace pramení z toho, že stimulační balík má přijít ve stejné době, kdy americká centrální banka FED "jede na plný plyn" a svou bilanci za necelých 6 měsíců zvýšila o 4 biliony dolarů, což v dobách Obamova balíku trvalo prakticky 6 let.

Zásadní bod, který Summers přehlíží, spočívá podle autora komentáře v tom, že Bidenův rozpočtový experiment přichází ve chvíli, kdy se nacházíme uprostřed všeobecné akciové a úvěrové bubliny, kterou vyvolalo mnoho let enormně rozvolněné měnové politiky FEDu. Díky tomu Summers opomíjí reálné riziko, že bezstarostná americká fiskální politika se může stát spouští, která vyvolá prasknutí současné bubliny na světových finančních trzích.

Až praskne bublina

"Není to pouze o tom, že dnešní hodnota amerických akcií je na nadpozemských úrovních, které jsme naposledy viděli před krachem (newyorské) burzy v roce 1929. Není to pouze o tom, že velmi rizikoví domácí i zahraniční dlužníci si mohou půjčovat za úroky, které nejsou o mnoho vyšší, než za které si půjčuje americká vláda," píše Lachman. Za důležité považuje to, že enormně rozvolněná měnová politika FEDu udržuje tok velkých objemů peněz do rozvíjejících se ekonomik v době, kdy je hospodářský výhled těchto zemí odhrožen více než kdy předtím.

Za bublinou na světových akciových a finančních trzích tedy stojí především představa, že současné nízké úrokové sazby budou trvat věčně, varuje ekonom. Doplňuje, že pokud se Summers nemýlí a Bidenův balík povede k přehřátí americké ekonomiky, FED ale bude muset začít úrokové sazby zvyšovat, aby zabránil rozběhnutí inflace.

Až se tak stane, je velmi pravděpodobné, že stávající akciové a úvěrové bubliny prasknou, jelikož si trhy uvědomí, že jejich investiční rozhodování se zakládalo na špatném předpokladu časově neomezených nízkých úrokových sazeb, tvrdí Lachman. Domnívá se, že Bidenův stimulační balík tak představuje riziko nikoliv z důvodu podnícení vyšší inflace, ale z důvodu prasknutí bublin na akciových a finančních trzích.  

"Bylo by fatální chybou podceňovat, jak velký negativní dopad může mít takové prasknutí na Spojené státy a globální ekonomiku s ohledem na to, o kolik větší a pronikavější jsou tyto dnešní bubliny, než byly v roce 2008," pokračuje autor analytik. Považuje za oprávněné, že Summers bije na poplach ohledně bezstarostnosti Bidenova stimulačního rozpočtového návrhu. Jako větší riziko však sám vnímá spíše podobné zhroucení globálních finančních trhů jako v roce 2008 než nepříjemný nárůst inflace.