Na výsledek amerických voleb se bude čekat. Odborníci tuší, kdo bude mít zpočátku navrch

Vzhledem k neustupující pandemické situaci ve Spojených státech očekávají volební komise rekordní nával absenčních lístků. Dle odhadů by letos mělo volit korespondenčně bez mála 80 milionů Američanů. Tuto možnost nabízí 42 států. Jinde budou muset voliči bez udání pádného důvodu hlasy odevzdat prezenčně. 

Pozdržení očekávají komise i kvůli novým pravidlům provozu americké pošty (USPS). Ty již několik týdnů napříč státy komplikují dodávku zásilek, které mají často až několikatýdenní zpoždění. Šéf USPS Louis DeJoy však nehodlá zavedené změny rušit. Dle něj se jedná pouze o krátkodobý výpadek, včasné doručení volebních lístků zůstane prý nadále prioritou. 

Jen během prezidentských primárek byly ale tisíce lístků označeny za neplatné, jelikož je USPS nebyla schopna doručit včas. V některých státech se totiž namísto data odeslání komise řídí datem doručení. Nový zákon navržený demokraty, který by měl mimo jiné poskytnout USPS finanční podporu ve výši až 25 miliard dolarů, sice prošel Sněmovnou, senátní republikáni však naznačili, že jej nepodpoří. 

Konečné výsledky voleb se tak dají jen těžko očekávat ještě v samotný den voleb. Odborníci odhadují, že jen samotné ověřování pravosti absenčních lístků zabere minimálně týden, ne-li déle. Členka federální volební komise Ellen Weintraubová se domnívá, že podobný scénář čeká i volby do Kongresu. 

Zároveň zdůrazňuje, že komise na sebe nenechají tlačit. Jejich prioritou zůstává řádné započtení každého hlasu, na čas se dle Weintraubové nehraje. Jak dlouho ale přesně bude sčítání trvat odborníci nejsou schopni posoudit. Odhaduje se týden až dva, záležet to však bude především na volebních protokolech jednotlivých států.

Státy, kde absenčně z velké části proběhly již primárky, neočekávají výrazné prodlevy. Mezi ně patří na příklad Alabama, Delaware, Iowa nebo Severní Dakota. Ovšem státy jako Arkansas, Michigan, Minnesota nebo Ohio počítají s výraznějším prodlením. Zásadní roli bude hrát rychlost doručení lístků a následně jejich zpracování, což může zabrat pár dní nebo také týden.

Výraznější časové zpoždění se obecně předpokládá ve státech, pro které bude letos absenční volba novinkou stejně jako ve státech, kde budou výsledky do poslední chvíle vyrovnané. S tím počítají na příklad volební komise na Floridě a ve většině „swing states“.

Politický analytik, konzultant a spoluzakladatel Lincolnova Projektu Mike Madrid navíc předpokládá, že první započítané hlasy budou hovořit ve prospěch Donalda Trumpa. To je dle něj dáno nejen tím, že republikáni jsou oproti demokratům zkušenější absenční voliči, ale i demografií.

Voliči demokratů jsou demograficky mladší, rozmanitější a často váhaví. Možnost volit předčasně tak častěji využívají republikáni, oproti tomu demokraté spíše volí až v samotný den voleb, tvrdí Madrid. Jejich hlasy se pak přirozeně započtou později. S největší pravděpodobností se tak Trumpův náskok na Bidena postupně začne tenčit. 

Letos to však nebude poprvé, kdy se Američané výsledků hned tak nedočkají. K odložení výsledků voleb došlo již v roce 2000, kdy o vítězi rozhodl až Ústavní soud. Bushův tehdejší vyzyvatel Al Gore zažádal o přepočtení hlasů právě na Floridě, neboť rozdíl mezi oběma kandidáty zde byl velmi těsný.

Nejvyšší soud na Floridě nařídil všem volebním okrskům, aby znovu veškeré hlasy spočítaly. Bush obratem vznesl námitku u Ústavního soudu Spojených států. Jelikož jméno nové hlavy státu muselo být tehdy dle federálního zákona oznámeno nejdéle 12. prosince, Ústavní soud Bushovi vyhověl. K přepočítání hlasů nedošlo a Bush byl prohlášen za vítěze.

Odborníci se domnívají, že pokud i letos dojde k odložení ohlášení výsledků, prezident Trump bude volat po zásahu ze strany soudu stejně jako kdysi kandidáti v roce 2000. I sám prezident Trump dříve naznačil, že volební výsledky v případě prohry zřejmě nebude považovat za legitimní.