Je opět populární odepisovat Mezinárodní měnový fond (MMF) jako dávno přežitou a neužitečnou instituci, konstatuje Desmond Lachman, ekonomický analytik think tanku American Enterprise Institute. V komentáři pro server National Interest ovšem připomíná, že se tak v minulosti dělo opakovaně, ale MMF následně sehrál klíčovou roli a pomohl řešit četné ekonomické a finanční světové krize.
Krizi spustí konec nízkých úrokových sazeb
Kritici MMF tentokrát argumentují, že tváří v tvář koronavirové pandemii převzaly roli zmíněné instituce velké centrální banky, která začaly v bezprecedentně vysoké míře nakupovat dluhopisy, vysvětluje Lachman. Dodává, že díky udržování likvidity na světových trzích tato praxe pomohla problémy sužovaným rozvíjejícím se tržním ekonomikám udržet se nad vodou.
Autor komentáře upozorňuje, že kritici neberou v potaz, jak bude MMF užitečný ve chvíli, kdy se tyto rozvíjející se tržní ekonomiky ocitnou v dluhové krizi, která pravděpodobně vypukne, jakmile centrální banky ukončí ultra nízké úrokové sazby.
"Jedním případem, kdy mnozí pochybovali o užitečnosti MMF, byl počátek 70. let, po přechodu Spojených států z bretton-woodského systému vázaných měnových kurzů k volnému systému měnových kurzů," pokračuje analytik. Zmiňuje tehdejší tvrzení, že MMF již nebude třeba k udržování vázaných kurzů, ale jen o pár let později instituce sehrála klíčovou roli v řešení dluhové krize v jižní Americe vyvolané dvěma velkými cenovými šoky na ropných trzích a následným otřesem světového finančního systému.
Naposledy byl MMF odepisován po asijské dluhové krizi na konci 90. let, což vedlo k podstatnému snížení jeho pracovníků, uvádí Lachman. Podotýká, že to se stalo v předvečer evropské dluhové krize v roce 2010, během které se ale opět ukázalo, jak užitečný MMF je při řízení koordinované mezinárodní reakce na situaci ohrožující zotavení světové ekonomiky potenciální vlnou bankrotů jižních evropských zemí.
Lidé, kteří si myslí, že MMF ztratil svou užitečnost, poukazují na omezenou roli instituce při podpoře rozvíjejících se tržních ekonomik drtivě zasažených pandemií covidu-19, vysvětluje odborník. Kritika podle něj směřuje na skutečnost, že MMF těmto zemím půjčil v posledních 18 měsících pouze 120 miliard dolarů, což je zlomek 1,5 bilionu dolarů, které si tyto země dokázaly obstarat na mezinárodních kapitálových trzích díky masivním programům nákupu dluhopisů velkými centrálními bankami.
Hrozí série bankrotů
Klíčový bod přehlížený kritiky MMF spočívá podle analytika v tom, že ultra rozvolněná monetární politika velkých centrálních bank, která udržuje ve světě likviditu, nepotrvá věčně.
"Ve skutečnosti spolu s tím, jak se objevují stále větší znaky inflace, dávají velké světové centrální banky výrazně najevo, že program nákupu dluhopisů brzy ukončí," pokračuje Lachman. Jako příklad zmiňuje předsedu americké centrální banky FED Jerome Powella, který mluví o omezení nákupu dluhopisů ještě před koncem roku a jeho celkovém ukončení do poloviny roku příštího.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Pokud nám něco říká zkušenost s podobným krokem FEDu z roku 2013, rozvíjející se tržní ekonomiky by se měly připravit na velmi silný odliv kapitálu, k němuž dojde ve chvíli, kdy velké centrální banky přestanou tisknout peníze a zvýší úrokové sazby, deklaruje autor komentáře. Vzhledem ke katastrofálnímu stavu veřejných financí těchto zemí a výši jejich zadlužení, které výrazně přesahuje úroveň z roku 2013, může takový odliv kapitálu podle analytika spustit sérii bankrotů, které bude řešit primárně Světová banka.
Jelikož je dluhová krize rozvíjejících se tržních ekonomik na obzoru, poslední věcí, o které bychom měli přemýšlet, je další ořezání MMF, apeluje Lachman. Naopak doporučuje, aby instituce byla adekvátně financovaná a připravovala se na koordinovanou mezinárodní pomoc při uhašení podobné krize, která by výrazně ohrozila zotavení světové ekonomiky.
Související
Je to černé na bílém Za Trumpovu obchodní válku nejvíce zaplatí USA? spočítal MMF
Masivní injekce pro Ukrajinu? Kyjev by mohl dostat pomoc za 1,1 miliardy dolarů
Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) , Ekonomická krize , rozvojové trhy , inflace , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
před 1 hodinou
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
před 2 hodinami
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
před 3 hodinami
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
před 3 hodinami
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
před 4 hodinami
Středeční počasí: Českem otřesou další bouřky, mohou být i velmi silné
před 4 hodinami
Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel
před 5 hodinami
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
před 5 hodinami
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
před 6 hodinami
Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém
před 7 hodinami
Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy
před 9 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.
Zdroj: Libor Novák