Nízká cena ropy drží ekonomiku v pasti. Profesorka varuje před velkou krizí

NÁZOR - Tím, že se cena americké lehké ropy na květen - dohoda o prodejích a nákupu této komodity za předem dojednané ceny v určitém období - propadla na minus 38 dolarů za barel, koronavirová ekonomická krize zřejmě nabrala surrealistický obrat. S touto obavou vystoupila v komentáři pro server The Guardian profesorka Helen Thompsonová, politická ekonomka z Cambridgeské univerzity.

Problém, který zasáhne všechny

Obchodníci, kteří ropu nenakupují k jejímu využití, ale jako finanční produkt, platí lidem za to, že si od nich ropu vezmou, jelikož jen málo z nich má možnost převést ji do skladů v oklahomském Cushingu, které jsou doslova plné, vysvětluje odbornice. Deklaruje, že to, k čemu došlo 20. dubna, je epifenomén, který vyvolalo využívání "černého zlata" jako finanční komodity.

Nikdo si nemyslí, že poptávka po ropě bude malá navždy a ceny americké lehké ropy na červen zůstávají nad 20 dolary za barel, což platí i pro surovou ropu Brent, která je klíčová pro Evropu, Blízký východ a Afriku, upozorňuje ekonomka. To podle ní ale neznamená, že na ropném trhu nevzniká problém, který ve výsledku zasáhne všechny.

I červnové ceny jsou extrémně nízko, navíc přebytek ropy na světových trzích z předchozích let znamenal, že producenti ji museli prodávat za nerentabilní cenu a financovali ropné státy, jako je Saúdská Arábie, vysvětluje profesorka. Konstatuje, že šlo o důsledek nadhodnocení trhu v reakci na snahu amerických producentů fraktovat břidlicovou ropu.

Tato přesycenost globálního trhu nastala po roce 2014 díky zařazení břidlicové ropy na seznam standardních zdrojů organizací OPEC a nadbytečné těžbě v Rusku, tvrdí Thompsonová. Vysvětluje, že pokud je velká část producentů ochotná prodávat příliš ropy, odstartuje ničivý závod, který tlačí ceny na dno.

"Když cena dosáhne kritického bodu, je v zájmu produkujících států spolupracovat a zbrzdit dodávky, a tím vytlačit ceny vzhůru," pokračuje expertka. Dodává, že tato dynamika přiměla Saúdskou Arábii a Rusko v listopadu 2016 k vytvoření skupiny OPEC+, ale jejich spolupráce umožnila amerických společnostem těžícím břidlicovou ropu vést se na vlně vyšších cen.

Poté, co Spojené státy uvalily na Moskvu sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2, který má umožnit Rusku dodávat více plynu do Německa, ruský prezident Vladimir Putin byl stále méně ochotný umožňovat americkým společnostem užívat si vyšších cen kvůli nižší ruské produkci, uvádí profesorka. Doplňuje, že pak udeřil covid-19, zastavil globální ekonomiku a OPEC+ se začal fragmentovat.

Nic dobrého na obzoru

Zdá se, že Putin odmítá omezit produkci a stabilizovat ceny, na což reagoval saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán rozhodnutím zaplavit trh, a tím získat jeho větší část, nastiňuje Thompsonová. Podotýká, že s ohledem na propad poptávky šlo o zásadní Salmánovu chybu, která v týdnu po 9. březnu vedla k nárazu akciových a dluhopisových trhů.

"Pokud byl kolaps květnových smluv 20. dubna průběžnou ilustrací problémů na ropných trzích, skutečnost, že budoucí ceny na rok 2022 nebyly ten den nad 30 dolary rázně nevěstí nic dobrého," pokračuje ekonomka. Vysvětluje, že ropa musí být dostatečně drahá, aby pokryla náklady těžby a v případě americké břidlicové ropy vyrovnávala její nekonkurenceschopnost.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Bez vyšších cen ropy nebude dostatek dodávek k obnově růstu a ropa povede k dominovým propadům na finančních trzích, což přináší riziko bankovní krize, obává se odbornice. Připomíná, že mexická státní ropná společnost Pemex již pociťuje dluhovou krizi, v důsledku čehož tento týden agentura Moody's snížila rating celému Mexiku.    

Pro ty, kteří si myslí, že propad cen ropy je dobrý pro klima, budiž špatnou zprávou, že finanční trhy, ekonomika a politika jsou nevyhnutelně spjaté s ropu a ropný průmysl je v problémech, konstatuje Thompsonová. Nevěří, že dojde k rychlému přechodu na zelenou ekonomiku, protože podle jejího soudu neexistují dostatečné alternativní zdroje, aby utáhly tolik ekonomické a každodenní aktivity jako právě ropa.

Je velmi pravděpodobné, že poptávka po ropě nedosáhne opět 100 milionů barelů denně velmi dlouho, jestli vůbec někdy, uvádí ekonomka. Varuje, že bez zákazníků nakupujících dražší ropu a na ropě závislé zboží nedojde k žádnému ekonomickému zotavení z globálního uzavření kvůli koronaviru.

Související

Ilustrační fotografie.

Pohonné hmoty zdražují. Obrat v trendu se zatím nedá čekat

Pohonné hmoty v Česku během uplynulého týdne zdražovaly, růst cen se týkal benzinu i nafty. Příčinou je napětí kolem Íránu, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nevylučuje další úder proti íránskému jadernému programu. 

Více souvisejících

ropa Ekonomika Ekonomická krize Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Spojené arabské emiráty

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

před 17 minutami

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

před 2 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

včera

Hormuzský průliv

TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.

Aktualizováno včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer vystoupil s prohlášením, v němž uvedl, že existuje stále více indicií naznačujících, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, již není naživu. Netanjahu během svého projevu hovořil o úspěšném útoku na Chameneího sídlo v Teheránu a otevřeně označil íránského duchovního vůdce za diktátora, který je pravděpodobně „pryč“. Izraelský vládní činitel následně potvrdil pro média, že nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl skutečně zabit při dnešním ranním náletu v Íránu. Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento krok konečně umožní nastolení skutečného míru a přinese prosperitu celému Blízkému východu i okolnímu světu.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že v rámci masivní vlny současně vedených úderů na Írán shodila stovky kusů munice na přibližně 500 strategických cílů. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky soustředily především na systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket ve středním a západním Íránu. Tato operace měla za cíl výrazně oslabit útočný potenciál teheránského režimu a jeho schopnost ohrožovat izraelské území.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny

Západním Teheránem otřásly v sobotu večer další silné exploze. Agentura AFP s odvoláním na své zpravodajce v místě informovala o „sérii nových výbuchů“ v íránské metropoli. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA jsou hlášeny útoky také z jihu země, konkrétně ze dvou čtvrtí v přístavním městě Búšehr, v jehož blízkosti se nachází íránská jaderná elektrárna.

Aktualizováno včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

včera

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá

Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.

včera

včera

Saúdská Arábie

Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje

Ománský ministr zahraničí Bádr Albusajdí vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které zachvátilo Blízký východ. Albusajdí, který v uplynulém měsíci působil jako zprostředkovatel nepřímých jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem, uvedl, že je zděšen tím, jak byla vážná diplomatická jednání opět podkopána. Ve svém prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že tato situace neslouží zájmům Spojených států ani světovému míru, a vyzval Washington, aby se nenechal vtáhnout hlouběji do konfliktu se slovy: „Toto není vaše válka.“

včera

Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác

V Teheránu a řadě dalších íránských měst byly zaznamenány četné exploze, které otřásly celou zemí. Podle dostupných informací se terčem úderů stala i kancelář nejvyššího íránského duchovního vůdce a prezidentský palác v hlavním městě. Svědci z Teheránu hlásí stoupající dým právě z oblasti, kde se nachází sídlo hlavy státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy