NÁZOR - Vědci vědí, že biodiverzita se ve většině oblastí světa zmenšuje, ačkoliv méně plošně a dramaticky, než jsme se obávali, konstatují David Williams a Michael Clark v komentáři pro server The Conversation. Zoolog z Univerzity v Leedsu a ekolog z Oxfordské univerzity upozorňují, že situace se v budoucnu zhorší a kombinace ztráty přirozeného prostředí, klimatické změny a nadměrného využívání přírodních zdrojů dovede mnoho živočišných druhů na pokraj vymření.
"Co nevíme, je to, co s tím dělat," deklarují vědci. Část problému podle nich spočívá v ostudném podfinancování záchranných programů, ale především jde o to, že základní příčiny poklesu biodiverzity každým rokem sílí.
Velké pozornosti se oprávněně těší klimatická změna, ale největší hrozbou pro biodiverzitu je ve skutečnosti ničení přirozeného prostřední ve prospěch zemědělství, deklarují odborníci. Podotýkají, že s tím, jak roste počet lidí, lidé jsou stále bohatší a mají větší spotřebu, se potřeba nové zemědělské půdy bude dále zvyšovat, což povede k vytvoření nejméně dvou, ale možná i deseti milionů čtverečních kilometrů nové zemědělské plochy do roku 2050.
K zajištění, že tato nadcházející expanze zemědělství nepovede k plošné ztrátě biodiverzity, bude třeba nejen velké posílení "konvenčního" konzervačního přístupu, tedy vytváření chráněných území, zdůrazňují autoři komentáře. Ten přirovnávají k operaci srdce, která je pro některé druhy a biotopy velmi efektivní, ale nefunguje jako univerzální lék.
"Místo toho musíme řešit základní příčiny, jinak si konzervace nedokáže poradit," pokračují Williams a Clark. Ve své studii zveřejněné v odborném časopisu Nature Sustainability doporučili zaměřit se na ty druhy a typy krajiny, které v budoucnu bude zemědělství pravděpodobně nejvíce ohrožovat, stejně jako na konkrétní změny v potravinovém systému, které nejvíce zvýší šanci ochránit biodiverzitu v různých částech světa.
Biodiverzita v současném systému
Williams s Clarkem přišli s metodou, která umožňuje předpovídat, kde bude zemědělská plocha pravděpodobně mírně expandovat (v rozmezí 1,5 km2) a následně tyto projekce překryly s mapou životního prostředí téměř 20 tisíc druhů obojživelníků, ptáků a savců. V potaz vzali i poznatky, zda konkrétní druhy dokážou přežít v zemědělské krajině, což jim umožnilo spočítat rozsah životního prostředí, které jednotlivé druhy ztratí mezi lety 2010 a 2050.
Experti předpovídají, že životní prostředí ztratí téměř 88 % živočišných druhů, přičemž 1.280 z nich přijde o více než čtvrtinu prostředí, který jim zbývá. "Když jsme se podívali na dopad na jednotlivé druhy tímto způsobem a při takto mírné prostorové expanzi, dokázali jsme určit konkrétní regiony a dokonce i druhy, které pravděpodobně budou v nadcházejících desetiletích potřebovat zásadní konzervační podporu," píšou autoři komentáře. Uvádějí, že ztráta biodiverzity ohrožuje především subsaharskou Afriku, Velkou příkopovou propadlinu a rovníkovou západní Afriku, ale vážný úbytek bude také v jižní Americe, především v Atlantském lese, stejně jako v jihovýchodní Asii.
Za důležité vědci považují, že mnoho druhů, u kterých očekávají ztrátu životního prostředí, není momentálně ohroženo, tudíž se o ně konzervační programy nestarají. Vytipování takových druhů a lokalit bude proto stále důležitější, pakliže máme ztrátě biodiverzity proaktivně bránit, domnívají se Clark a Williams.
Proaktivní změny k záchraně biodiverzity
"OK, dosud to bylo velmi pochmurné," přiznávají autoři komentáře. Dodávají, že naštěstí existují jisté věci, které lze učinit, abychom zmírnili ztrátu přirozeného prostředí, například zvyšování výnosů, zdravější stravování, omezení plýtvání jídlem a globální přístup k plánování využívání půdy, který může přesměrovat potravinovou produkci z nejohroženějších regionů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Williams s Clarkem zjistili, že kombinace těchto kroků by mohla zabránit drtivé většině projektovaných ztrát biotopů při zachování současného systému, což ale bude vyžadovat cílené úsilí vlád, firem, nevládních organizací i jednotlivců. Metoda, kterou autoři komentáře zvolili, umožňuje určit, který přístup bude mít největší dopad v konkrétních částech světa - například v subsaharské Africe je zřejmě zdaleka nejúčinnějším postupem zvyšování výnosů, které vede k tomu, že lze produkovat dostatek potravin na mnohem menší ploše, a tím masivně omezit mizení divoké přírody.
Proti tomu zvýšení výnosů nebude mít velký dopad v severní Americe, kde se výnosy již blíží svému maximu, ale masivní dopad může mít změna stravovacích návyků, konkrétně snížení spotřeby živočišných produktů, a tudíž i poptávky po nové zemědělské půdě, vysvětlují vědci. To opět staví do kontrastu se subsaharskou Afrikou, kde zdravější stravování ve skutečnosti znamená větší kalorický příjem a konzumaci živočišných produktů, tudíž biodiverzitě příliš neposlouží.
Záchran biodiverzity při nasycení 10 miliard
Experti zdůrazňují, že se dívají pouze na dopad zemědělské expanze na biodiverzitu, kterou ovšem ohrožuje také klimatická změna, ničení životního prostředí z jiných důvodů či nadměrný rybolov a těžba cenného tropického dřeva. "Biodiverzita bude pravděpodobně stále masivně ubývat a konvenční konzervace si s tím nejspíš nedokáže poradit," očekávají Williams a Clark. Věří však, že jejich výzkum dává jistou naději.
Rychlá, ambiciózní a koordinovaná akce může zajistit zdravou a bezpečnou stravu pro světovou populaci, aniž by došlo k masivní ztrátě životního prostředí, míní autoři komentáře. Soudí, že mnoho z jejích součástí by mělo být postaveno do popředí na všech úrovních, od jednotlivců po mezinárodní politiku.
"Zdravější stravování bojující se zřejmě největší zdravotní krizí světa, menší plýtvání jídlem, zvyšování zemědělských výnosů zlepšující potravinovou bezpečnost, to jsou všechno samy o sobě obrovsky důležité cíle," deklarují vědci.
Související
Největší loď na světě už se plaví po moři. Ozvali se však ekologové
Lídři EU povedou debatu o pomoci Kyjevu, podpoře zelené ekonomiky i energetice
Ekologie , Zvířata , zemědělství , životní prostředí , potraviny jídlo
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě