Panika mezi nejbohatšími lidmi světa. Gates a další varují před chystanými plány

NÁZOR – V roce 1975, kdy Bill Gates zakládal Microsoft, dosahovala nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob v USA 70 % a mnohem vyšší než dnes byly i daně z kapitálových a korporátních příjmů, podobně jako daň z nemovitosti, konstatuje editorial serveru New York Times. Vlivný deník dodává, že nic z toho neodradilo Gatese od rozjetí jeho byznysu, ani investory, aby do něj vložili své peníze.

Znepokojení plutokraté

Gates je přitom dalším z vlivných Američanů, kteří varovali, že plán demokratické senátorky Elizabeth Warrenové podstatně zvýšit dané bohatým neuškodí pouze vysokopříjmovým skupinám, ale celé Americe, upozorňuje renomovaný server. Připomíná, že zakladatel Microsoftu ve středu naznačil, že takový krok by mohl ohrozit ekonomický růst.

„Myslím si, že pokud zdaníte příliš, ohrožujete formativní kapitál, inovace, USA jako příhodné místo pro inovativní společnosti – myslím, že toto riskujete,“ cituje editorial Gatese. Doplňuje, že další znepokojení plutokraté naznačují to samé, pouze s menší finesou.

Miliardář a investor Leon Cooperman sršel zlobu a prohlásil, že Warrenová ničí americký sen, zatímco Jamie Simon, zatímco hlavní ředitel společnosti JPMorgan Chase, si stěžoval, že Warrenová na adresu bohatých pronáší „některá velmi tvrdá slova“ a „dalo by se říct, že uráží úspěšné lidi“, uvádí newyorský deník. Konstatuje, že v té souvislosti je třeba vyjasnit několik věcí.

Nejbohatší Američané odvádějí na daních mnohem menší podíl svých příjmů než před půl stoletím, zdůrazňuje prestižní server. Podotýká, že v roce 1961 platili Američané s nejvyšším majetkem průměrné 51,5 % ze svého příjmu, ale v roce 2011 to bylo již pouhých 33,2 % a ačkoliv data za poslední roky nejsou dostupná, zřejmě půjde o podobné číslo.

Americká vláda přitom potřebuje hodně pprostředků, protože desetiletí postupných daňových škrtů vedly ke vzniku hlubokého veřejného dluhu a americké ministerstvo financí si ke splnění svých závazků musí každý rok půjčovat přes bilion dolarů, nastiňuje newyorský deník. Dodává, že vláda bude potřebovat ještě více peněz na kritické investice do infrastruktury, vzdělání a záchranné sociální sítě.

„Tohle není podpora konkrétního daňového plánu Warrenové,“ pokračuje editorial. Zdůrazňuje, že existuje velký prostor pro debatu o tom, kolik peněz vláda potřebuje a jak je nejlépe získat, ale návrhy Warrenové a jednoho z jejích rivalů v boji o nominaci Demokratické strany na prezidentskou kandidaturu, senátora Bernieho Sanderse, jsou inovativní a zaslouží si pečlivě posoudit.

Bohatí by bohatli i nadále

Nezbytnou součástí řešení je získat víc od těch Američanů, kteří mají nejvíc, deklaruje New York Times. Tvrdí, že neexistují důkazy, které by ospravedlňovaly Gatesovy obavy, že zvýšení daní v míře, kterou prosazuje Warrenová spolu s dalšími uchazeči o prezidentskou nominaci demokratů, podstatně poškodí investice a ekonomický růst.

Dostupné důkazy naopak naznačují, že zdanění má na inovace malý dopad a ačkoliv experti nemají jasno, co je motorem inovací, výše daní rozhodně nehraje takovou roli jako vzdělání, výzkum a stabilní právní prostředí, upozorňuje renomovaný deník. Připomíná, že americký Kongres v posledních čtyřech dekádách podstatně snížil daně a vždy přitom tvrdil, že chce posílit inovace, investice a růst, ale to se nikdy nenaplnilo.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také současný americký prezident Donald Trump podnikl v roce 2017 podobný experiment, který podle Mezinárodního měnového fondu nezafungoval, uvádí vlivný server. Připouští, že vyšší daně sice mohou mírně oslabit inovace a investice, konstatuje však, že tato rovnice není kompletní, protože ignoruje otázku, co vláda provede s vyššími prostředky, které získá, stejně jako možnost, že vyšší daně mohou vyústit v nové inovace.

Studie amerických patentů zjistila, že inovátoři zpravidla pocházejí z bohatých rodin, vyrůstají v inovátorském prostředí a dostává se jim výborného matematického a vědeckého vzdělání, což platí i o Gatesovi, protože jeden z nejúspěšnějších podnikatelů v americké historii vyrostl ve vlivné rodině a dostalo se mu nejlepšího možného placeného vzdělání, nastiňuje New York Times. Dodává, že mnoho výzkumů naznačuje, že veřejné investice financované vyššími daněmi mohou dát výhody, kterých se těšil Gates, více dětem.

„Není sporu, že je teoreticky možné zvýšit daně do škodlivé výše,“ připouští editorial. Přiznává, že pokud má člověk danit 100 % z každého dalšího dolaru, který vydělá, raději „to odpíská“, zdůrazňuje však, že varování před plánem Warrenové jsou přehnaná, jako například Gatesova poznámka, že by mohl nově zaplatit 100 miliard dolarů, ačkoliv výpočet ukazuje, že při realizaci plánu by na daních zaplatil pouze 6,3 miliardy dolarů, což je mnohem méně, než Gatesovi loni vynesly jen jeho loňské investice.

Je pravděpodobné, že i po změnách, které navrhuje Warrenová, by Gates dále bohatl, uvádí prestižní server. Zakladateli Microsoftu dává k dobru, že verbálně vyšší daně pro bohaté podporuje, avšak jeho středeční vystoupení s tím příliš nekorespondovalo. To, že svá slova o vyšších daních myslí vážně, by miliardář mohl prokázat, pokud by si odpustil zveličování a zapojil se do principiální a faktické debaty o jejich podobě, uzavírá editorial.

Související

Čína, ilustrační foto

V Pekingu žije nejvíce dolarových miliardářů na světě

V Pekingu teď žije více dolarových miliardářů než v jakémkoli jiném městě na světě. Loni jich v čínské metropoli podle žebříčku časopisu Forbes přibylo 33, dohromady jich tak bylo už 100. Peking tedy těsně překonal New York, kde loni žilo 99 miliardářů a který žebříčku nejbohatších lidí Forbesu vládl sedm let. Podle webu BBC je za tím fakt, že se Čína dokázala rychle zotavit z nákazy covidem-19 a těží z růstu svých technologických firem a z růstu akciových trhů.
Jeff Bezos, zakladatel Amazon

Jeff Bezos je opět nejbohatším člověkem na světě

Šéf internetové společnosti Amazon Jeff Bezos se vrátil na pozici nejbohatšího člověka světa, ze které jej nedávno sesadil ředitel automobilky Tesla Elon Musk. Bezos se stal nejbohatším na světě v roce 2017 a na této pozici byl až do ledna, než ho sesadil Musk, uvedl s odvoláním na aktuální údaje časopisu Forbes web CNBC.

Více souvisejících

miliardáři Bill Gates Daně USA (Spojené státy americké) Elizabeth Warren

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izraelci slaví. Zlikvidovali klíčovou postavu Hamásu

Izraelští vojáci v noci na dnešek v Pásmu Gazy zlikvidovali vysoce postaveného představitele palestinského hnutí Hamás, který byl zodpovědný za vývoj a výrobu zbraní. Izraelská armáda to oznámila na sociální síti X. Podle úřadů vedených Hamásem útok zasáhl kliniku, přičemž byli zabiti dva zdravotničtí pracovníci.

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Rusko začalo přehodnocovat svou jadernou doktrínu

Rusko začalo přehodnocovat svou jadernou doktrínu s cílem dát ji do souladu se současnou realitou, uvedl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s odvoláním na vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina.  

před 5 hodinami

NATO

Smlouva o NATO je pružná. Členy nezavazuje k pomoci napadenému státu, připomínají experti

Smlouva o Severoatlantické alianci, respektive její článek 5, nejsou až tak závazné, jak se mnozí domnívají. Jako přiklad může sloužit napadení tureckých vojáků v roce 2020, kdy NATO článek neaktivovalo. Nebo teroristické útoky proti USA v roce 2001 – tehdy byl článek jedinkrát v historii aktivován, ale zdaleka ne všechny členské státy NATO vyrazily na pomoc. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Intenzivní boje proti Hamásu se blíží ke konci

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že intenzivní boje proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás na jihu Pásma Gazy se blíží ke konci. Zároveň však zdůraznil, že válka neskončí, dokud Hamás bude mít kontrolu nad Pásmem Gazy.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Během letošní pouti do Mekky zemřelo 1301 poutníků

Saúdská Arábie v neděli oznámila, že během letošní pouti hadždž do Mekky zemřelo 1301 poutníků, z nichž 83 procent nebylo úředně registrovaných. Mnozí z těchto obětí byli starší lidé s chronickými nemocemi, uvedl server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy