Panika mezi nejbohatšími lidmi světa. Gates a další varují před chystanými plány

NÁZOR – V roce 1975, kdy Bill Gates zakládal Microsoft, dosahovala nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob v USA 70 % a mnohem vyšší než dnes byly i daně z kapitálových a korporátních příjmů, podobně jako daň z nemovitosti, konstatuje editorial serveru New York Times. Vlivný deník dodává, že nic z toho neodradilo Gatese od rozjetí jeho byznysu, ani investory, aby do něj vložili své peníze.

Znepokojení plutokraté

Gates je přitom dalším z vlivných Američanů, kteří varovali, že plán demokratické senátorky Elizabeth Warrenové podstatně zvýšit dané bohatým neuškodí pouze vysokopříjmovým skupinám, ale celé Americe, upozorňuje renomovaný server. Připomíná, že zakladatel Microsoftu ve středu naznačil, že takový krok by mohl ohrozit ekonomický růst.

„Myslím si, že pokud zdaníte příliš, ohrožujete formativní kapitál, inovace, USA jako příhodné místo pro inovativní společnosti – myslím, že toto riskujete,“ cituje editorial Gatese. Doplňuje, že další znepokojení plutokraté naznačují to samé, pouze s menší finesou.

Miliardář a investor Leon Cooperman sršel zlobu a prohlásil, že Warrenová ničí americký sen, zatímco Jamie Simon, zatímco hlavní ředitel společnosti JPMorgan Chase, si stěžoval, že Warrenová na adresu bohatých pronáší „některá velmi tvrdá slova“ a „dalo by se říct, že uráží úspěšné lidi“, uvádí newyorský deník. Konstatuje, že v té souvislosti je třeba vyjasnit několik věcí.

Nejbohatší Američané odvádějí na daních mnohem menší podíl svých příjmů než před půl stoletím, zdůrazňuje prestižní server. Podotýká, že v roce 1961 platili Američané s nejvyšším majetkem průměrné 51,5 % ze svého příjmu, ale v roce 2011 to bylo již pouhých 33,2 % a ačkoliv data za poslední roky nejsou dostupná, zřejmě půjde o podobné číslo.

Americká vláda přitom potřebuje hodně pprostředků, protože desetiletí postupných daňových škrtů vedly ke vzniku hlubokého veřejného dluhu a americké ministerstvo financí si ke splnění svých závazků musí každý rok půjčovat přes bilion dolarů, nastiňuje newyorský deník. Dodává, že vláda bude potřebovat ještě více peněz na kritické investice do infrastruktury, vzdělání a záchranné sociální sítě.

„Tohle není podpora konkrétního daňového plánu Warrenové,“ pokračuje editorial. Zdůrazňuje, že existuje velký prostor pro debatu o tom, kolik peněz vláda potřebuje a jak je nejlépe získat, ale návrhy Warrenové a jednoho z jejích rivalů v boji o nominaci Demokratické strany na prezidentskou kandidaturu, senátora Bernieho Sanderse, jsou inovativní a zaslouží si pečlivě posoudit.

Bohatí by bohatli i nadále

Nezbytnou součástí řešení je získat víc od těch Američanů, kteří mají nejvíc, deklaruje New York Times. Tvrdí, že neexistují důkazy, které by ospravedlňovaly Gatesovy obavy, že zvýšení daní v míře, kterou prosazuje Warrenová spolu s dalšími uchazeči o prezidentskou nominaci demokratů, podstatně poškodí investice a ekonomický růst.

Dostupné důkazy naopak naznačují, že zdanění má na inovace malý dopad a ačkoliv experti nemají jasno, co je motorem inovací, výše daní rozhodně nehraje takovou roli jako vzdělání, výzkum a stabilní právní prostředí, upozorňuje renomovaný deník. Připomíná, že americký Kongres v posledních čtyřech dekádách podstatně snížil daně a vždy přitom tvrdil, že chce posílit inovace, investice a růst, ale to se nikdy nenaplnilo.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také současný americký prezident Donald Trump podnikl v roce 2017 podobný experiment, který podle Mezinárodního měnového fondu nezafungoval, uvádí vlivný server. Připouští, že vyšší daně sice mohou mírně oslabit inovace a investice, konstatuje však, že tato rovnice není kompletní, protože ignoruje otázku, co vláda provede s vyššími prostředky, které získá, stejně jako možnost, že vyšší daně mohou vyústit v nové inovace.

Studie amerických patentů zjistila, že inovátoři zpravidla pocházejí z bohatých rodin, vyrůstají v inovátorském prostředí a dostává se jim výborného matematického a vědeckého vzdělání, což platí i o Gatesovi, protože jeden z nejúspěšnějších podnikatelů v americké historii vyrostl ve vlivné rodině a dostalo se mu nejlepšího možného placeného vzdělání, nastiňuje New York Times. Dodává, že mnoho výzkumů naznačuje, že veřejné investice financované vyššími daněmi mohou dát výhody, kterých se těšil Gates, více dětem.

„Není sporu, že je teoreticky možné zvýšit daně do škodlivé výše,“ připouští editorial. Přiznává, že pokud má člověk danit 100 % z každého dalšího dolaru, který vydělá, raději „to odpíská“, zdůrazňuje však, že varování před plánem Warrenové jsou přehnaná, jako například Gatesova poznámka, že by mohl nově zaplatit 100 miliard dolarů, ačkoliv výpočet ukazuje, že při realizaci plánu by na daních zaplatil pouze 6,3 miliardy dolarů, což je mnohem méně, než Gatesovi loni vynesly jen jeho loňské investice.

Je pravděpodobné, že i po změnách, které navrhuje Warrenová, by Gates dále bohatl, uvádí prestižní server. Zakladateli Microsoftu dává k dobru, že verbálně vyšší daně pro bohaté podporuje, avšak jeho středeční vystoupení s tím příliš nekorespondovalo. To, že svá slova o vyšších daních myslí vážně, by miliardář mohl prokázat, pokud by si odpustil zveličování a zapojil se do principiální a faktické debaty o jejich podobě, uzavírá editorial.

Související

Čína, ilustrační foto

V Pekingu žije nejvíce dolarových miliardářů na světě

V Pekingu teď žije více dolarových miliardářů než v jakémkoli jiném městě na světě. Loni jich v čínské metropoli podle žebříčku časopisu Forbes přibylo 33, dohromady jich tak bylo už 100. Peking tedy těsně překonal New York, kde loni žilo 99 miliardářů a který žebříčku nejbohatších lidí Forbesu vládl sedm let. Podle webu BBC je za tím fakt, že se Čína dokázala rychle zotavit z nákazy covidem-19 a těží z růstu svých technologických firem a z růstu akciových trhů.

Více souvisejících

miliardáři Bill Gates Daně USA (Spojené státy americké) Elizabeth Warren

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

před 2 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

před 4 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

před 5 hodinami

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

před 7 hodinami

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

před 8 hodinami

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

teleskop Nancy Grace Romanové

NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír chystá start nového vesmírného teleskopu nazvaného po Nancy Grace Romanové, který vědci označují za objevovací stroj. Tato velkokapacitní observatoř má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy. Hlavním cílem zařízení s rozpočtem odhadovaným na 4,3 miliardy dolarů je prozkoumat dosud skryté a slabé objekty vesmíru.

před 11 hodinami

Kanada

Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem

Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford odhalil na pobřeží velkou ceduli s nápisem, který zdůrazňuje, že se jedná o Ontarijské jezero nyní a navždy. Tento krok představuje pocle BBC reakci na počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlava Spojených států totiž podepsala exekutivní příkaz, kterým se snaží tuto sdílenou vodní plochu přejmenovat na Americké jezero. Kanadští představitelé však podobný jednostranný postup sousední země odmítají respektovat a neplánují se jím řídit.

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy

Při katastrofálních bleskových záplavách v Nepálu a Tibetu zemřelo podle posledních údajů již nejméně 750 lidí. Úřady zároveň pátrají po více než třech tisících pohřešovaných osobách. Situaci na místě neustále komplikuje hrozba dalšího stoupání hladiny vody. Záchranné týmy tak musí při své pátrací práci dbát zvýšené opatrnosti.

před 14 hodinami

včera

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání

Posádka mise Artemis II převzala nejvyšší americké vesmírné vyznamenání za úspěšný oblet Měsíce. Čtyři astronauti obdrželi Kongresovou kosmickou medaili cti přímo z rukou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu za účasti vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír i řady dalších významných hostů.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví

Zdi nemocnice v nepálském hlavním městě Káthmándú pokrývají čerstvě vylepené plakáty s tvářemi pohřešovaných lidí. Na fotografiích se usmívá školačka ve školní uniformě, batole s baculatými tvářemi, čerstvě oddaný pár nebo mladý muž pózující na vrcholku hory. Tyto snímky představují jen zlomek z tisíců osob, které zmizely po ničivých bleskových záplavách v Himálaji. 

včera

Aktualizováno včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných

Noční úder ruských bezpilotních prostředků na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 37 lidských životů. Dalších 42 osob, včetně čtyř dětí, utrpělo zranění. Šéf tamní regionální vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že útok masivně zasáhl Bučanský okres, kde muselo být bezprostředně evakuováno přes 380 obyvatel. Záchranné složky a prohledávací týmy pokračují v odklízení sutin a kontrole poškozených objektů.

včera

Dmitrij Peskov

Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva

Mluvčí Kanceláře prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov oznámil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se v současné době nacházejí ve fázi hluboké pauzy. Podle jeho vyjádření je důvodem pokračující ruská ofenzíva na východní frontě, přičemž ruské jednotky podle něj zaznamenávají postupy.

včera

včera

Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží

Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy