Panika mezi nejbohatšími lidmi světa. Gates a další varují před chystanými plány

NÁZOR – V roce 1975, kdy Bill Gates zakládal Microsoft, dosahovala nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob v USA 70 % a mnohem vyšší než dnes byly i daně z kapitálových a korporátních příjmů, podobně jako daň z nemovitosti, konstatuje editorial serveru New York Times. Vlivný deník dodává, že nic z toho neodradilo Gatese od rozjetí jeho byznysu, ani investory, aby do něj vložili své peníze.

Znepokojení plutokraté

Gates je přitom dalším z vlivných Američanů, kteří varovali, že plán demokratické senátorky Elizabeth Warrenové podstatně zvýšit dané bohatým neuškodí pouze vysokopříjmovým skupinám, ale celé Americe, upozorňuje renomovaný server. Připomíná, že zakladatel Microsoftu ve středu naznačil, že takový krok by mohl ohrozit ekonomický růst.

„Myslím si, že pokud zdaníte příliš, ohrožujete formativní kapitál, inovace, USA jako příhodné místo pro inovativní společnosti – myslím, že toto riskujete,“ cituje editorial Gatese. Doplňuje, že další znepokojení plutokraté naznačují to samé, pouze s menší finesou.

Miliardář a investor Leon Cooperman sršel zlobu a prohlásil, že Warrenová ničí americký sen, zatímco Jamie Simon, zatímco hlavní ředitel společnosti JPMorgan Chase, si stěžoval, že Warrenová na adresu bohatých pronáší „některá velmi tvrdá slova“ a „dalo by se říct, že uráží úspěšné lidi“, uvádí newyorský deník. Konstatuje, že v té souvislosti je třeba vyjasnit několik věcí.

Nejbohatší Američané odvádějí na daních mnohem menší podíl svých příjmů než před půl stoletím, zdůrazňuje prestižní server. Podotýká, že v roce 1961 platili Američané s nejvyšším majetkem průměrné 51,5 % ze svého příjmu, ale v roce 2011 to bylo již pouhých 33,2 % a ačkoliv data za poslední roky nejsou dostupná, zřejmě půjde o podobné číslo.

Americká vláda přitom potřebuje hodně pprostředků, protože desetiletí postupných daňových škrtů vedly ke vzniku hlubokého veřejného dluhu a americké ministerstvo financí si ke splnění svých závazků musí každý rok půjčovat přes bilion dolarů, nastiňuje newyorský deník. Dodává, že vláda bude potřebovat ještě více peněz na kritické investice do infrastruktury, vzdělání a záchranné sociální sítě.

„Tohle není podpora konkrétního daňového plánu Warrenové,“ pokračuje editorial. Zdůrazňuje, že existuje velký prostor pro debatu o tom, kolik peněz vláda potřebuje a jak je nejlépe získat, ale návrhy Warrenové a jednoho z jejích rivalů v boji o nominaci Demokratické strany na prezidentskou kandidaturu, senátora Bernieho Sanderse, jsou inovativní a zaslouží si pečlivě posoudit.

Bohatí by bohatli i nadále

Nezbytnou součástí řešení je získat víc od těch Američanů, kteří mají nejvíc, deklaruje New York Times. Tvrdí, že neexistují důkazy, které by ospravedlňovaly Gatesovy obavy, že zvýšení daní v míře, kterou prosazuje Warrenová spolu s dalšími uchazeči o prezidentskou nominaci demokratů, podstatně poškodí investice a ekonomický růst.

Dostupné důkazy naopak naznačují, že zdanění má na inovace malý dopad a ačkoliv experti nemají jasno, co je motorem inovací, výše daní rozhodně nehraje takovou roli jako vzdělání, výzkum a stabilní právní prostředí, upozorňuje renomovaný deník. Připomíná, že americký Kongres v posledních čtyřech dekádách podstatně snížil daně a vždy přitom tvrdil, že chce posílit inovace, investice a růst, ale to se nikdy nenaplnilo.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také současný americký prezident Donald Trump podnikl v roce 2017 podobný experiment, který podle Mezinárodního měnového fondu nezafungoval, uvádí vlivný server. Připouští, že vyšší daně sice mohou mírně oslabit inovace a investice, konstatuje však, že tato rovnice není kompletní, protože ignoruje otázku, co vláda provede s vyššími prostředky, které získá, stejně jako možnost, že vyšší daně mohou vyústit v nové inovace.

Studie amerických patentů zjistila, že inovátoři zpravidla pocházejí z bohatých rodin, vyrůstají v inovátorském prostředí a dostává se jim výborného matematického a vědeckého vzdělání, což platí i o Gatesovi, protože jeden z nejúspěšnějších podnikatelů v americké historii vyrostl ve vlivné rodině a dostalo se mu nejlepšího možného placeného vzdělání, nastiňuje New York Times. Dodává, že mnoho výzkumů naznačuje, že veřejné investice financované vyššími daněmi mohou dát výhody, kterých se těšil Gates, více dětem.

„Není sporu, že je teoreticky možné zvýšit daně do škodlivé výše,“ připouští editorial. Přiznává, že pokud má člověk danit 100 % z každého dalšího dolaru, který vydělá, raději „to odpíská“, zdůrazňuje však, že varování před plánem Warrenové jsou přehnaná, jako například Gatesova poznámka, že by mohl nově zaplatit 100 miliard dolarů, ačkoliv výpočet ukazuje, že při realizaci plánu by na daních zaplatil pouze 6,3 miliardy dolarů, což je mnohem méně, než Gatesovi loni vynesly jen jeho loňské investice.

Je pravděpodobné, že i po změnách, které navrhuje Warrenová, by Gates dále bohatl, uvádí prestižní server. Zakladateli Microsoftu dává k dobru, že verbálně vyšší daně pro bohaté podporuje, avšak jeho středeční vystoupení s tím příliš nekorespondovalo. To, že svá slova o vyšších daních myslí vážně, by miliardář mohl prokázat, pokud by si odpustil zveličování a zapojil se do principiální a faktické debaty o jejich podobě, uzavírá editorial.

Související

Čína, ilustrační foto

V Pekingu žije nejvíce dolarových miliardářů na světě

V Pekingu teď žije více dolarových miliardářů než v jakémkoli jiném městě na světě. Loni jich v čínské metropoli podle žebříčku časopisu Forbes přibylo 33, dohromady jich tak bylo už 100. Peking tedy těsně překonal New York, kde loni žilo 99 miliardářů a který žebříčku nejbohatších lidí Forbesu vládl sedm let. Podle webu BBC je za tím fakt, že se Čína dokázala rychle zotavit z nákazy covidem-19 a těží z růstu svých technologických firem a z růstu akciových trhů.

Více souvisejících

miliardáři Bill Gates Daně USA (Spojené státy americké) Elizabeth Warren

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 3 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 3 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 9 hodinami

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy