Panika mezi nejbohatšími lidmi světa. Gates a další varují před chystanými plány

NÁZOR – V roce 1975, kdy Bill Gates zakládal Microsoft, dosahovala nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob v USA 70 % a mnohem vyšší než dnes byly i daně z kapitálových a korporátních příjmů, podobně jako daň z nemovitosti, konstatuje editorial serveru New York Times. Vlivný deník dodává, že nic z toho neodradilo Gatese od rozjetí jeho byznysu, ani investory, aby do něj vložili své peníze.

Znepokojení plutokraté

Gates je přitom dalším z vlivných Američanů, kteří varovali, že plán demokratické senátorky Elizabeth Warrenové podstatně zvýšit dané bohatým neuškodí pouze vysokopříjmovým skupinám, ale celé Americe, upozorňuje renomovaný server. Připomíná, že zakladatel Microsoftu ve středu naznačil, že takový krok by mohl ohrozit ekonomický růst.

„Myslím si, že pokud zdaníte příliš, ohrožujete formativní kapitál, inovace, USA jako příhodné místo pro inovativní společnosti – myslím, že toto riskujete,“ cituje editorial Gatese. Doplňuje, že další znepokojení plutokraté naznačují to samé, pouze s menší finesou.

Miliardář a investor Leon Cooperman sršel zlobu a prohlásil, že Warrenová ničí americký sen, zatímco Jamie Simon, zatímco hlavní ředitel společnosti JPMorgan Chase, si stěžoval, že Warrenová na adresu bohatých pronáší „některá velmi tvrdá slova“ a „dalo by se říct, že uráží úspěšné lidi“, uvádí newyorský deník. Konstatuje, že v té souvislosti je třeba vyjasnit několik věcí.

Nejbohatší Američané odvádějí na daních mnohem menší podíl svých příjmů než před půl stoletím, zdůrazňuje prestižní server. Podotýká, že v roce 1961 platili Američané s nejvyšším majetkem průměrné 51,5 % ze svého příjmu, ale v roce 2011 to bylo již pouhých 33,2 % a ačkoliv data za poslední roky nejsou dostupná, zřejmě půjde o podobné číslo.

Americká vláda přitom potřebuje hodně pprostředků, protože desetiletí postupných daňových škrtů vedly ke vzniku hlubokého veřejného dluhu a americké ministerstvo financí si ke splnění svých závazků musí každý rok půjčovat přes bilion dolarů, nastiňuje newyorský deník. Dodává, že vláda bude potřebovat ještě více peněz na kritické investice do infrastruktury, vzdělání a záchranné sociální sítě.

„Tohle není podpora konkrétního daňového plánu Warrenové,“ pokračuje editorial. Zdůrazňuje, že existuje velký prostor pro debatu o tom, kolik peněz vláda potřebuje a jak je nejlépe získat, ale návrhy Warrenové a jednoho z jejích rivalů v boji o nominaci Demokratické strany na prezidentskou kandidaturu, senátora Bernieho Sanderse, jsou inovativní a zaslouží si pečlivě posoudit.

Bohatí by bohatli i nadále

Nezbytnou součástí řešení je získat víc od těch Američanů, kteří mají nejvíc, deklaruje New York Times. Tvrdí, že neexistují důkazy, které by ospravedlňovaly Gatesovy obavy, že zvýšení daní v míře, kterou prosazuje Warrenová spolu s dalšími uchazeči o prezidentskou nominaci demokratů, podstatně poškodí investice a ekonomický růst.

Dostupné důkazy naopak naznačují, že zdanění má na inovace malý dopad a ačkoliv experti nemají jasno, co je motorem inovací, výše daní rozhodně nehraje takovou roli jako vzdělání, výzkum a stabilní právní prostředí, upozorňuje renomovaný deník. Připomíná, že americký Kongres v posledních čtyřech dekádách podstatně snížil daně a vždy přitom tvrdil, že chce posílit inovace, investice a růst, ale to se nikdy nenaplnilo.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také současný americký prezident Donald Trump podnikl v roce 2017 podobný experiment, který podle Mezinárodního měnového fondu nezafungoval, uvádí vlivný server. Připouští, že vyšší daně sice mohou mírně oslabit inovace a investice, konstatuje však, že tato rovnice není kompletní, protože ignoruje otázku, co vláda provede s vyššími prostředky, které získá, stejně jako možnost, že vyšší daně mohou vyústit v nové inovace.

Studie amerických patentů zjistila, že inovátoři zpravidla pocházejí z bohatých rodin, vyrůstají v inovátorském prostředí a dostává se jim výborného matematického a vědeckého vzdělání, což platí i o Gatesovi, protože jeden z nejúspěšnějších podnikatelů v americké historii vyrostl ve vlivné rodině a dostalo se mu nejlepšího možného placeného vzdělání, nastiňuje New York Times. Dodává, že mnoho výzkumů naznačuje, že veřejné investice financované vyššími daněmi mohou dát výhody, kterých se těšil Gates, více dětem.

„Není sporu, že je teoreticky možné zvýšit daně do škodlivé výše,“ připouští editorial. Přiznává, že pokud má člověk danit 100 % z každého dalšího dolaru, který vydělá, raději „to odpíská“, zdůrazňuje však, že varování před plánem Warrenové jsou přehnaná, jako například Gatesova poznámka, že by mohl nově zaplatit 100 miliard dolarů, ačkoliv výpočet ukazuje, že při realizaci plánu by na daních zaplatil pouze 6,3 miliardy dolarů, což je mnohem méně, než Gatesovi loni vynesly jen jeho loňské investice.

Je pravděpodobné, že i po změnách, které navrhuje Warrenová, by Gates dále bohatl, uvádí prestižní server. Zakladateli Microsoftu dává k dobru, že verbálně vyšší daně pro bohaté podporuje, avšak jeho středeční vystoupení s tím příliš nekorespondovalo. To, že svá slova o vyšších daních myslí vážně, by miliardář mohl prokázat, pokud by si odpustil zveličování a zapojil se do principiální a faktické debaty o jejich podobě, uzavírá editorial.

Související

Čína, ilustrační foto

V Pekingu žije nejvíce dolarových miliardářů na světě

V Pekingu teď žije více dolarových miliardářů než v jakémkoli jiném městě na světě. Loni jich v čínské metropoli podle žebříčku časopisu Forbes přibylo 33, dohromady jich tak bylo už 100. Peking tedy těsně překonal New York, kde loni žilo 99 miliardářů a který žebříčku nejbohatších lidí Forbesu vládl sedm let. Podle webu BBC je za tím fakt, že se Čína dokázala rychle zotavit z nákazy covidem-19 a těží z růstu svých technologických firem a z růstu akciových trhů.

Více souvisejících

miliardáři Bill Gates Daně USA (Spojené státy americké) Elizabeth Warren

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

včera

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

včera

včera

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

včera

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

včera

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

včera

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy