Pentagon potvrdil dohodu o vyslání dalších 1000 vojáků do Polska

Podle šéfa Pentagonu obě země úspěšně ukončily jednání o dohodě o bezpečnostní spolupráci, která stanovuje "právní rámec, infrastrukturu a rovné sdílení nákladů". Tato dohoda "dovolí posílit vojenskou přítomnost (USA v Polsku) o 1000 lidí na základě rotace", dodal Esper. Podle něj se tito příslušníci připojí ke stávajícím 4500 americkým vojákům, kteří již v Polsku jsou.

Vojáci nebudou umístěni do středoevropské země natrvalo a nebudou je tak doprovázet jejich rodiny. Podle AFP proto příchod vojáků nepřinese takové investice do místní infrastruktury, například vzdělávací či zdravotnické, čímž přibude méně pracovních míst pro Poláky v blízkosti základen.

Polský portál onet.pl s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že podle dohody mezi Washingtonem a Varšavou nebudou američtí vojáci v Polsku podléhat polským zákonům a Poláci nebudou smět vstupovat na základny Američanů bez jejich výslovného souhlasu. Americká strana si také dojednala, že jí polská armáda přenechá některé objekty, jako je letecká základna v obci Powidz ve Velkopolském vojvodství nebo část výcvikového prostoru v Drawsku Pomorském na severozápadě země. Varšava podle onet.pl zaplatí výstavbu nebo opravy objektů, které budou Američané využívat.

Vojenskou dohodu bude muset schválit polský parlament, podepsat ji musí také polský prezident.

Severoatlantická aliance (NATO), jíž jsou USA i Polsko členy, se v dohodě s Ruskem z roku 1997 politicky zavázala, že nebude posilovat svou stálou vojenskou přítomnost na území států bývalého sovětského bloku. Spojené státy však zastávají názor, že vzhledem k Ruské anexi Krymu a následnému vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014 je tato dohoda neplatná.

O dohodě USA a Polska informoval již minulý týden polský ministr obrany Blaszczak, když prohlásil, že v jeho zemi přibude "nejméně tisíc" amerických vojáků.

Esper minulý týden oznámil, že USA stáhnou asi 12.000 vojáků ze sousedního Německa s tím, že je takový krok nutný ze strategických důvodů. Jeho výrok však brzy popřel americký prezident Donald Trump, který řekl, že je ochoten o stažení vojáků znovu jednat, pokud Berlín zvýší svoje výdaje na zbrojení, které by podle dohody členů NATO měly dosahovat dvou procent HDP.