Podíl na vraždě studentů v Mexiku měli vojáci, budou zatčeni

Mexické úřady se chystají vydat zatykače v případu únosu a pravděpodobné vraždy skupiny 43 studentů v roce 2014. Podle zdrojů agentury Reuters obeznámených s případem je to poprvé, co mají být v rámci rozsáhlého vyšetřování zatčeni také vojáci. O roli armády v případu už v minulosti spekulovala média i odborníci.

Skupina čtyř desítek studentů pedagogické školy v Ayotzinapě zmizela v září 2014 při protestní akci ve městě Iguala v jihomexickém státě Guerrero. Zavražděni byli zřejmě zločineckým gangem Guerreros Unidos.

Dosud neobjasněný případ otřásl Mexikem i mezinárodním společenstvím. Podle Reuters představuje jeden z nejkřiklavějších příkladů neúspěšné snahy mexické vlády zastavit násilí vyvolané 13 let trvající válkou proti drogám a rovněž odsoudit pachatele násilné trestné činnosti.

"Zatykače zahrnují místní, státní a federální policisty v Guerreru i členy (armádního) 27. praporu," řekl Reuters nejmenovaný zdroj. Přítomnost vojáků na seznamu chystaných zatčení následně potvrdily další dva činitelé. Oficiálně úřady na dotaz nereagovaly.

Výzvy k vyšetření možné role armády, především pak vojáků umístěných na nedaleké základně v době pravděpodobného únosu, se množily už v době bezprostředně po zmizení studentů.

Prezident Andrés Manuel López Obrador, který se ujal úřadu před dvěma lety, pozůstalým slíbil důkladné vyšetření případu a potrestání všech viníků. Letos v červenci byl objeven kosterní pozůstatek již druhého ze studentů, což podle úřadů mohlo posunout vyšetřování kupředu.

Zmizení studentů odhalilo hluboké nedostatky v mexickém soudnictví a v roce 2015 vedlo k zapojení Meziamerické komise pro lidská práva do vyšetřování. Nezávislá expertní skupina tohoto orgánu konstatovala závažná pochybení při vyšetřování vedeném předchozí mexickou vládou. Tehdy byl závěr, že mladí muži byli zabiti a spáleni na skládce odpadu poté, co je zločineckému gangu předala zkorumpovaná místní policie. Mezinárodní experti naopak přišli s teorií, že studenti si omylem přivlastnili autobus, který vezl zásilku heroinu, a byli za to popraveni.

Související

V Mexiku zavraždili za dva měsíce už sedmého novináře

V Mexiku zavraždili za dva měsíce už sedmého novináře

Už sedmý novinář byl za poslední dva měsíce zavražděn v Mexiku. Nejnovější obětí se stal Juan Carlos Muñiz, který byl zastřelen ve městě Fresnillo ve středomexickém státě Zacatecas. S odkazem na guvernéra Davida Monreala o tom informovala agentura DPA.
Mexiko, ilustrační foto

Mexiko se topí v kriminalitě, policie našla na farmě 50 mrtvých těl

Ve zmatcích drogové války se v Mexiku ztrácejí stále znovu lidé. V současnosti je jich pohřešováno přes 40.000. Často jsou přitom už dávno mrtví a zahrabáni v hromadných hrobech. Nyní učinila policie na západě země děsivý nález, napsala agentura DPA. Během několikatýdenní práce vyzdvihli policisté na farmě v západomexickém státě Jalisco z hromadného hrobu ostatky celkem 50 lidí.

Více souvisejících

Vraždy v Mexiku Mexiko armáda Mexiko Manuel López Obrador zbraně

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář

Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy