Před volbami v USA roste napětí. Na podporu Trumpa se formují polovojenské skupiny

Plán na únos guvernérky Michiganu Gretchen Whitmerové, který na začátku října překazil americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), ukazuje, že polovojenské a ozbrojené skupiny mohou ve volbách, které USA čekají na začátku listopadu, sehrát násilnou roli, píše deník Financial Times.

"Obávám se, zda tyto volby proběhnou v bezpečí a bez nátlaku," uvedla Whitmerová v neděli pro stanici CBS. Guvernérka za demokratickou stranu upozornila, že "domácí teroristé" nachází podporu a uspokojení v rétorice Bílého doma a Republikánské strany obecně.

Donald Trump odmítl slíbit pokojné předání moci, pokud volby 3. listopadu prohraje. Vyjádřil při tom nepodloženou obavu z volebních podvodů. Trump také při zářijové prezidentské debatě vyzval pravicově orientovanou skupinu Proud Boys, aby "ustoupila stranou a byla připravena". Prezidentův syn Donald Trump mladší vyzval na facebooku a twitteru "každého fyzicky zdatného muže a ženu, aby se přidali k Trumpově armádě za bezpečný průběh voleb".

Experti na extremismus podle Financial Times upozorňují, že tato neoficiální ozbrojená uskupení nemají oporu v zákoně. Jen milice uznané státem, jako je Národní garda, ve které slouží přes 450.000 osob, jsou v souladu se zákonem. Celá řada samozvaných milicí se však snaží dosáhnout právního uznání a poukazují na druhý dodatek americké Ústavy a některé zákony o milicích z minulého století. Další se snaží vytvořit oficiální vazby s místní samosprávou a policejními orgány.

Josh Ellis, který provozuje platformu, na které se setkávají stovky samozvaných ozbrojených skupin z celých Spojených států, tvrdí, že po zuby ozbrojení podporovatelé Donalda Trumpa by se mohli objevit ve volebních místnostech ve státech jako Kalifornie, Oregon, Washington, Pensylvánie, Georgia, Jižní Karolina, Indiana, Kentucky a možná Severní karolina.

"Dozvěděl jsem se, že jednočlenné, dvoučlenné a někdy i tříčlenné ozbrojené skupiny se chystají přijít a zaručit svojí přítomností bezpečnost ve volebních místnostech," uvedl pro deník Financial Times. Podle něj se sázka ve hře zvyšuje, protože i na levici jsou ozbrojené skupiny a pravice očekává, že Trump drtivě zvítězí. Tvrdí také, že skupiny jsou připraveny jednat i dříve, pokud je k tomu Trump vyzve. "Pokud budou jen náznaky toho, že integrita výsledků voleb byla narušená, tak to vzbudí vztek. A pak nevím, kde se to zastaví," uvádí.

"Pokud by Trump vystoupil, řekl by něco jako ´ukradli nám výsledek voleb´ a vyzval by k akci, tak podle ústavy je on vrchním velitelem ozbrojených sil a může povolat milice v celých Spojených státech," dodává.

Mary McCordová, odbornice na právo na Georgetownské univerzitě, tvrdí, že mnoho skupin cítí výzvu k akci v Trumpově úvaze, že pokud prohraje volby, bude to proto, že byly zfalšované. Její tým vidí kolem voleb "čím dál více akcí ozbrojených skupin". A dodává, že i když je nelegální, aby se skupina ozbrojených jednotlivců považovala za milici, tak reakce policie na místě se pohybuje od "tichého uznání" až po spolupráci. "A mnohdy má policie špatné informace," dodává.

Mnohé pravicové skupiny ale namítají, že také levicová uskupení se vyzbrojují. Za letních a většinově pokojných demonstrací, které vyvolalo zabití černocha George Floyda policií, došlo na mnoha místech k případům násilí, žhářství a rabování. Minulou sobotu policejní mluvčí uvedl, že v Denveru, ve státě Colorado, byl jeden muž zastřelen při znepřátelených demonstracích hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) a skupiny "vlastenců".

"V amerických ulicích nepotřebujeme ozbrojené milice a neměli bychom tolerovat skupiny bílých extremistických rasistů, kteří jsou hrozbou pro naše komunity," řekl minulý týden v Pensylvánii demokratický soupeř Donalda Trumpa Joe Biden.

V některých případech se policie snažila milicím čelit. Například, když v září organizovaly nelegální silniční kontroly či kontroly totožnosti ve státě Oregon.

Ale ve Virginii, kde se nedávno zpřísnily zákony o držení zbraní, se ozbrojeným skupinám podařilo v některých okresech získat uznání ze strany úřadů. Skupiny se snaží, aby samospráva uznala jejich právo se sdružovat a organizovaně působit, pokud k tomu budou vyzvány guvernérem či prezidentem.

Podle Mary McCordové takové uznání nemá žádnou právní váhu. Znepřehledňuje jen situaci a dodává milicím pocit, že "mají o něco více autority a případně mohou koordinovat s policií či šerify."

V okrese Halifax ve státě Virginie "náčelnice" Mitzi Thompsonová organizuje svou milici do čet, vyžaduje nošení maskáčů americké armády, vyzývá členy milicí, aby financovali Republikánskou stranu a na facebooku píše, že levicoví teroristé připravují povstání, aby Trumpovi ukradli vítězství ve volbách. Minulý měsíc na facebook umístila post s dělem, ze kterého šlehaly plameny, a s textem: "Sešikujte se rytíři, spravedlnost přichází".

Poté, co v polovině srpna oznámil, že postihne skupiny, kde probíhají "diskuze o potenciálním páchání násilí", Facebook zrušil na své sociální síti přinejmenším 6500 stránek a skupin spojených s americkými milicemi.

Člen kontrolní rady okresu Halifax Stanley Brandon, kterému se v září podařilo zabránit, aby tamní samospráva oficiálně uznala místní milici, uvedl pro deník Financial Times, že ozbrojené skupiny s poloautomatickými zbraněmi dělají situaci "naprosto nestálou". "Je to hodně nebezpečná věc (...) lidé si kupují zbraně, které si před tím nekupovali," dodává.

Související

Donald Trump si udržuje náskok před Bidenem.

Biden zaostává za Trumpem v klíčových státech, říká průzkum

Rok před prezidentskými volbami v USA má současný prezident Joe Biden v několika klíčových státech výrazně nižší podporu než jeho předchůdce a pravděpodobný vyzyvatel Donald Trump. Ukazují to v neděli zveřejněné výsledky průzkumu veřejného mínění, informuje New York Times.

Více souvisejících

Volby USA Donald Trump USA (Spojené státy americké) Gretchen Whitmerová (guvernérka) Joe Biden Black lives matter

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Gripen

Vláda schválila vyčlenění 216 miliard na nadzvukové letectvo do roku 2036

Vláda dnes schválila investiční program, který stanovuje maximální možné výdaje na udržení a rozvoj nadzvukového letectva do roku 2036. Celkové náklady byly stanoveny nejvýše na 215,8 miliardy korun a zahrnují pořízení letounů F-35, využívání letadel JAS-39 Gripen do roku 2035 a výstavbu nezbytné infrastruktury. Na svém webu to uvedlo ministerstvo obrany.

včera

včera

Senát ČR

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni Fištejn, Denčevová a Procházková

Ve prvním kole tajných voleb Senát zvolil tři ze šesti členů Rady České televize. Z 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila eDoklady. Lidem usnadní život už od ledna

Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila vládní novelu zákona o právu na digitální služby, která počítá se zavedením eDokladů. Od poloviny ledna 2024 tak bude možné používat občanku v mobilu z dílny Digitální a informační agentury (DIA). Půjde o dobrovolnou alternativu k plastové kartičce.

včera

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

včera

Válka v Izraeli

Izrael a Hamás zvažují prodloužení příměří v Pásmu Gazy do neděle

Izrael a palestinské hnutí Hamás stále probírají možnost prodloužení současného příměří v Pásmu Gazy prostřednictvím zprostředkování ze strany Kataru, Egypta a Spojených států. V případě neshody by měl klid zbraní skončit ve čtvrtek nad ránem. Spekuluje se ale o prodloužení o další čtyři dny.

včera

včera

Cenny pohonných hmot v ČR po vpádu Ruska na Ukrajinu (2022).

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

včera

včera

včera

včera

Putinův bizarní projev: Rusko je globální supervelmoc, bez nás není světový řád stabilní

Ruský prezident Vladimir Putin se domnívá, že Rusko se již vrátilo do pozice globální "supervelmoci", a to téměř dva roky poté, co nařídil rozsáhlou invazi na sousední Ukrajinu. "Stali jsme se silnějšími," řekl Putin ve virtuálním projevu na úterním zasedání nevládní Mezinárodní ruské lidové rady vedené patriarchou ruské pravoslavné církve Kirillem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy