Proč jsou Američané na Blízkém východě? Důstojník U.S. Army zpochybňuje mýtus

Zastaralá politika

Lehkomyslné užití síly může pouze výrazně snížit, nikoliv zvýšit bezpečnost Spojených států, míní Davis. Poukazuje, že velká část dnešních amerických politiků a všichni aktivní i vysloužilí tří a čtyřhvězdičkoví generálové formovali své názory během studené války a ačkoliv studenoválečný svět zmizel spolu s rozpadem Sovětského svazu, mnoho z nich vede svou politiku skrze toto přežité paradigma, které již několik desetiletí neexistuje.

Americká politika je proto zastaralá a ohrožuje zájmy země, tvrdí bývalý důstojník. Připomíná, že v reakci na ropný šok v 70. letech americký prezident Jimmy Carter formuloval v roce 1980 svou doktrínu, která předpokládala, že jakýkoliv pokus cizí mocnosti ovládnout oblast Perského zálivu bude považován za útok na klíčové zájmy USA a bude na něj adekvátně reagováno, a to i vojenskými prostředky.

Touto doktrínou se od té doby řídí všechny americké administrativy, konstatuje Davis. Podotýká, že v době, kdy Carter svou doktrínu vyhlásil, byla americká ekonomika mnohem zranitelnější než dnes ze strany narušení dodávek saúdskoarabské ropy, jelikož USA tehdy dovážely z blízkovýchodního království 1,5 milionu barelů ropy denně.

„To již neplatí,“ pokračuje vysloužilý důstojník. Upozorňuje, že letos v létě byl import saúdskoarabské ropy o 66 % nižší, dosahoval jen 0,5 milionu barelů denně, zatímco produkce americké ropy prudce vzrostla, na 12,4 milionu barelů denně, což z USA činí největšího producenta této suroviny na světě.

Tato změna podstatně snížila americkou závislost na zahraniční ropě, tudíž Davis nepochybuje o tom, že americké zájmy již tolik neohrožují negativní události na Blízkém východě jako v 80. letech. Postoje a politika Washingtonu by se měly této realitě přizpůsobit, což se ale nestalo a Spojené státy se ve skutečnosti v regionu angažují stále více, ačkoliv jejich zájmy v oblasti mizí, tvrdí bývalý voják.

Momentálně se na Blízkém východě nachází 43.800 amerických vojáků, z toho 14 tisíc v Afghánistánu a do nedávna se 2 tisíce v Sýrii, přičemž celkový počet bojových sil rozmístěných v regionu atakuje číslo 60 tisíc, tvrdí bývalý důstojník. Označuje jej za ohromující, pokud vezmeme v potaz, že region je výrazně méně důležitý pro zajištění americké bezpečnosti než v minulých letech.

Čas ukončit bezplatnou jízdu

„Současná krize mezi Saúdskou Arábií a Íránem ilustruje zbytečné riziko pro americkou bezpečnost a prosperitu, kterou takové zastaralé myšlení přináší,“ píše Davis. Domnívá se, že Washington by měl upravit svou politiku tak, aby odpovídala strategické realitě a adekvátně využívala prostředky na obranu.

Pokud by se Washington sklonil před tlakem Rijádu a v odvetě za úder na saúdskoarabská ropná zařízení zaútočil na Írán, existuje vysoká pravděpodobnost, že bude zatažen do otevřené války, varuje bývalý voják. Připomíná, že Teherán přesně tímto vyhrožuje a USA by při takovém scénáři mohly hodně ztratit.

Další válka na Blízkém východě by dále oslabila Spojené státy, jelikož jejich „nekonečné války“ si vyžádaly biliony dolarů, tisíce životů a desítky tisíc zraněných, nehledě na oběti z řad místních civilistů, uvádí Davis. Není podle něj překvapivé, že jiné země se snaží přimět USA, aby bojovaly jejich jménem, přesto považuje za „nechutné“, že Washington nadále riskuje životy amerických vojáků kvůli bezpečnosti Blízkého východu.

Indie kupříkladu dováží 83 % své spotřeby ropy, většinu z Blízkého východu, a také Čína kriticky závisí na dovozu této suroviny, převážně ze Saúdské Arábie, poukazuje vysloužilý důstojník. Klade otázku, proč by Američané, nikoliv největší saúdskoarabští zákazníci měli riskovat životy kvůli ekonomickým zájmům Rijádu.

„Proč bychom měli bojovat tuto bitvu, zatímco Peking a Nové Dillí nebudou riskovat a neutratí žádné peníze za zabezpečení volného toku ropy?“ táže se Davis. Dodává, že válka navíc není jediná možnost a restart amerických vztahů se Saúdskou Arábií – a Blízkým východem obecně – by přiměl regionální mocnosti převzít odpovědnost za jejich vlastní zájmy.

Stabilní rovnováha sil by pak mohla pokračovat dlouhé dekády, což by prospělo americké i světové ekonomice, míní ex-důstojník. Deklaruje, že je načase, aby Spojené státy přestaly zajišťovat bezpečnost jiných zemí na Blízkém východě, především hrozí-li válka. „Je čas ukončit jejich bezplatnou jízdu,“ uzavírá Davis.