Rada bezpečnosti OSN zamítla ruskou rezoluci o humanitární pomoci Ukrajině

Rada bezpečnosti OSN zamítla ruskou rezoluci o humanitární pomoci a ochraně civilistů na Ukrajině, která se nezmiňuje o roli Moskvy, informovala agentura Reuters. Pro hlasovalo pouze Rusko a Čína, zbývajících 13 členů se zdrželo hlasování.

Rezoluce uznávala rostoucí humanitární potřeby Ukrajiny, ale nezmínila ruskou invazi, která sílící krizi způsobila. Aby bylo usnesení přijato, muselo v patnáctičlenné radě získat minimálně devět hlasů pro. Zároveň by jej nesměl vetovat žádný z pěti států, které mají právo veta.

Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja uvedl, že "hlasování odhalilo, kdo upřednostňuje politizaci celé záležitosti před poskytováním humanitární pomoci Ukrajincům s podporou OSN". 

Rada bezpečnosti OSN rezoluci odmítla ve stejný den, kdy Valné shromáždění začalo projednávat rezoluci vypracovanou Ukrajinou a dalšími dvěma desítkami zemí. Usnesení, kde se jasně uvádí, že ruská agrese je příčinou humanitární krize, podpořilo téměř 100 států.

Shromáždění mělo rovněž projednat konkurenční jihoafrickou rezoluci, která nezmiňuje Rusko a je podobná usnesení, které zamítla Rada bezpečnosti.

Rusko předložilo svou rezoluci 15. března. O den dříve se Francie a Mexiko rozhodly přesunout svůj návrh usnesení, kde je z krize viněno Rusko, mimo Radu bezpečnosti, kde by čelila ruskému odmítnutí. Ve 193členném Valném shromáždění žádné veto není.

Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová se v úterý ostře ohradila proti tomu, že Rusko v úterý požádalo o dnešní hlasování v Radě bezpečnosti. "Rusko je zde agresorem a je naprosto nesmyslné, aby si myslelo, že může předložit humanitární rezoluci," uvedla.

"Dnešní hlasování ukazuje ruskou izolaci od zbytku světa a zoufalou snahu Moskvy odvést pozornost od hrozivého násilí, které její vojáci používají proti ukrajinským lidem," poznamenal americký ministr zahraničí Anthony Blinken. 

Today’s United Nations Security Council vote underlines Russia's isolation from the rest of the world and Moscow’s desperation to distract from the horrific violence its forces are inflicting on the people of Ukraine. #UnitedWithUkraine https://t.co/wTnbrCsUPP

— Secretary Antony Blinken (@SecBlinken) March 23, 2022

Zástupce Ukrajiny Serhij Kyslycja vyzval všechny země, které se staví proti ruské invazi na Ukrajinu, aby hlasovaly pro rezoluci OSN o humanitárních důsledcích agrese. Podle něj by to představovalo jasný signál, že cílem je pomoc lidem, které konflikt zasáhl, a ukončení války.

Něbenzja vyzval 193 členských zemí shromáždění, aby hlasovaly proti opatření podporovanému Ukrajinou a podpořily jihoafrický návrh rezoluce, který se zaměřuje výhradně na humanitární otázky bez "politického hodnocení".

Něbenzja také varoval, že přijetí tohoto návrhu ztíží řešení situace na Ukrajině, protože pravděpodobně povzbudí ukrajinské vyjednavače a "postrčí je k zachování současného nerealistického postoje, který nesouvisí se situací na místě ani s potřebou řešit základní příčiny ruské vojenské akce".

Na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti nejsou usnesení Valného shromáždění právně závazná, ale mají váhu při odrážení mezinárodního názoru.

Návrh podpořený Ukrajinou opakuje požadavek rezoluce přijaté shromážděním 2. března, aby Rusko okamžitě zastavilo svou vojenskou ofenzivu na Ukrajině a stáhlo všechny své jednotky. Požaduje také ochranu všech civilistů a infrastruktury nezbytné pro jejich přežití.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Rusko Rada bezpečnosti OSN OSN

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 8 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 9 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 11 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 13 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy