Republikáni se podle tisku snaží lidem zkomplikovat účast ve volbách

Legislativní iniciativy týkající se přístupu k volbám mapuje výzkumný ústav Brennan Center for Justice, spojený s právnickou fakultou Newyorské univerzity. Pracovníci think tanku na začátku týdne evidovali ve 33 různých státech celkem 165 "restriktivních" návrhů, které byly buďto nově předložené, nebo přenesené z předchozího legislativního období. Na začátku loňského února se prý podobných opatření připravovalo 35.

Vlna návrhů přichází po prezidentských a kongresových volbách, které provázela nejvyšší účast za posledních 100 let a také smršť divokých spekulací o systematických manipulacích s výsledky. Tyto konspirační teorie šířil především bývalý republikánský prezident Donald Trump, který na podzim nedokázal obhájit mandát.

Nyní se podobná tvrzení stávají odrazovým můstkem pro snahy zpřísnit pravidla kolem hlasování. "Republikáni, kteří déle než deset let používají hrubě nafouknutá obvinění z volebních podvodů k ospravedlnění překážek pro hlasování, to teď dělají znovu, tentokrát na základě důkladně vyvrácených tvrzení pana Trumpa o ukradených volbách," napsal na konci ledna deník The New York Times (NYT). Podrobně se list republikánským snahám z minulých let věnoval na podzim v článku s titulkem "tažení proti volbám".

Strana exprezidenta Trumpa plánovaná opatření vysvětluje tím, že chce u voličů posílit důvěru ve volební procesy. Komentátoři v reakcích na takováto vyjádření často namítají, že jsou to ti samí republikáni, kdo v poslední měsíce důvěru veřejnosti oslabovali propagováním nepodložených obvinění z nesrovnalostí. Žádný americký stát po podzimních volbách nenahlásil případ významnějšího hlasovacího podvodu a zkušenosti z minulých let nasvědčují tomu, že jakékoli nekalosti jsou v USA u všech metod hlasování nesmírně vzácné.

Demokraté nebo Americká unie pro občanské svobody (ACLU) vidí jako cíl návrhů spíše zvýhodnění republikánských kandidátů skrze potlačení volební účasti. Restriktivní volební opatření v minulosti nepoměrně dopadala na etnické menšiny, které volí spíše demokraty. "Volby roku 2020 roztříštily veškeré odhady ohledně účasti menšin, přičemž černošští a asijsko-američtí voliči v Georgii a Hispánci společně s příslušníky kmene Navajo v Arizoně obrátili tradičně červené (republikánské) státy na modré," podotýká zpravodajský web Axios.

Právě ve dvou zmíněných státech a v Pensylvánii jsou snahy o zpřísnění volebních zákonů nejsilnější. Ve všech třech státech mají republikáni kontrolu nad regionálními parlamenty, v Pensylvánii ovšem proti nim stojí demokratický guvernér.

Republikánské úsilí míří zejména proti korespondenčnímu hlasování, jehož podmínky se před podzimními volbami v mnoha státech uvolňovaly v souvislosti se šířením koronaviru. Podle Brennan Center for Justice by objem dálkového hlasování omezovala skoro polovina "restriktivních návrhů" předložených od začátku roku. "Snaží se zabránit právoplatným voličům v hlasování, protože se jim nelíbí rozhodnutí, která voliči činí," komentovala iniciativy demokratická členka arizonského zákonodárného sboru Athena Salmanová.

Agenda Demokratické strany je zcela opačná, tedy účast ve volbách zjednodušit. Ve státech napříč USA je aktuálně v legislativním procesu přes 500 návrhů v tomto duchu, zatímco před rokem jich údajně bylo 188. Demokrati usilují o zvýšení přístupu ke korespondenčnímu hlasování a hlasování v předtermínu, o zjednodušení registrace či o vracení volebního práva lidem s kriminální minulostí.