Senátní výbor bude o doporučení Barrettové hlasovat příští týden

Právní výbor amerického Senátu dnes přes protesty opozičních demokratů a snahy o zablokování jednání podle očekávání stanovil na 22. října hlasování o doporučení soudkyně Amy Coneyové Barrettové do uvolněného křesla člena nejvyššího soudu USA.

Demokraté nesouhlasí s postupem vládních republikánů prosadit Barrettovou do nejvyšší soudní instance jen několik týdnů před volbami, jež mohou zvrátit mocenské poměry ve Washingtonu. V současné chvíli však nemají ústavní prostředky, jak jejímu potvrzení zabránit.

"Pokud je někdo připraven vstoupit do nejvyššího soudu, je to Barrettová," prohlásil čtvrtý den slyšení republikánský předseda výboru Lindsey Graham. Ten přitom podle listu The New York Times porušil jednací řád výboru, když nechal jeho členy rozhodnout o termínu hlasování bez přítomnosti alespoň dvou opozičních zákonodárců.

Proti jeho postupu protestoval jediný přítomný demokratický senátor Dick Durbin, Graham však jeho námitku odmítl s tím, že demokraté by na jeho místě jednali stejně. "Toto je podvod," protestovala následně bez úspěchu demokratická senátorka Amy Klobucharová.

Na základě dosavadního vývoje lze předpokládat, že výbor konzervativní soudkyni Barrettovou na místo po zesnulé představitelce liberálního křídla Ruth Baderové Ginsburgové příští čtvrtek doporučí. Poslední slovo má však celá horní komora, v níž podle dnešního vyjádření vůdce republikánské většiny Mitche McConnella mají zastánci Barrettové dostatečný počet hlasů. Plénum se podle něj začne nominací zabývat hned den po hlasování výboru.

Demokraté tvrdí, že by se s obsazením křesla ve vlivné soudní instituci mělo počkat až po volbách, jež se oficiálně konají 3. listopadu. Podle agentury AP nebyl v historii USA žádný soudce do nejvyššího soudu jmenován tak krátce před koncem prezidentského funkčního období. Zástupci opozice proto dnes označili jednání republikánů za "uzmutí moci" a za porušení tradic horní komory Kongresu.

Předseda Graham se přitom netajil tím, že jeho strana spěchá zčásti kvůli obavám z listopadových voleb, v nichž má podle průzkumů navrch demokratický kandidát Joe Biden. "Máte velkou šanci, že získáte Bílý dům," řekl přítomným demokratům Graham, který je blízkým spojencem republikánského prezidenta Donalda Trumpa. "Myslím, že je to tak," dodal.

Barrettová dnes po třech dnech slyšení nebyla na jednání výboru přítomna. Ve úterý a ve středu přitom čelila desítky hodin dotazům zákonodárců a snažila se je přesvědčit, že její právní úsudek nebude ovlivněn její vírou či osobními názory. Částečně se rovněž distancovala od některých svých starších akademických prací, v nichž se vyjadřovala kriticky k minulým rozhodnutím nejvyššího soudu v některých kauzách, jež se týkaly například povolení dobrovolných potratů či reformy systému zdravotního pojištění bývalého prezident Baracka Obamy známé jako Obamacare.

Několikrát se však odmítla postavit proti prezidentovi Trumpovi i v otázkách, v nichž jej v minulosti kritizovali také jeho spolustraníci, například ohledně jeho návrhu na odložení voleb. Důrazně však odmítla, že by se s kýmkoli v Bílém domě předem domlouvala na tom, jak bude rozhodovat v konkrétních kauzách.

Trump v minulosti opakovaně prohlásil, že chce do soudu nominovat kandidátky, jež se staví proti právu na potrat, a že chce uvolněné místo v tribunálu zaplnit ještě před volbami pro případ, kdy by listopadové hlasování doprovázely nesrovnalosti, o nichž by nakonec rozhodoval nejvyšší soud. Agentura AP připomíná, že po volbách v roce 2000 nejvyšší soud zastavil přepočítávání hlasů na Floridě, čímž v podstatě rozhodl o vítězství republikána George Bushe mladšího nad demokratem Alem Gorem.

Související

Zuzana Ringlerová Rozhovor

Ameriku čeká druhá zkouška ohněm. Trump je hrozbou, ale limity moci existují, zdůrazňuje Ringlerová

Donald Trump je hrozbou pro americkou demokracii, v cestě mu ale stojí Kongres a systém brzd a protiváh, kterými je tamní politický systém proslulý. „Pokud odhlédneme od Trumpovy excentričnosti a to, že slibuje věci, které by jiní ani nevyslovili, protože jim přijdou kruté nebo ekonomicky absolutně nesmyslné, tak to, že prezidentský kandidát dává nesplnitelné sliby, je typické pro americké volby,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední česká expertka na americký politický systém Zuzana Ringlerová z brněnské Masarykovy univerzity. 
Senát USA

První velké republikánské vítězství potvrzeno. Demokraté ztratili Senát

Jedno vítězství republikánů v listopadových amerických volbách se zdá být jasné už v tuto chvíli. Podle amerických médií budou mít totiž po čtyřech letech opět většinu v Senátu. Republikáni tak získávají pozice pro podporu či komplikování politiky příštího amerického prezidenta či prezidentky. 

Více souvisejících

Senát USA Amy Coney Barrett nejvyšší soud USA

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Syrští rebelové v Aleppu

Sýrie padla do rukou rebelů za pouhý týden. Proč se tamní armáda nebránila?

V roce 2017, po šesti letech občanské války, se zdálo, že Sýrie pod vedením Bašára al-Asada dospěla k určitému novému normálu. Nešlo o poklidnou situaci, kterou Asadova rodina zažívala před Arabským jarem po potlačení islamistického povstání v 80. letech, ale režim dosáhl určité stability. S pomocí Ruska, Íránu, Hizballáhu a dokonce i Spojených států, které bojovaly proti ISIS, se Asadovým silám podařilo zatlačit rebely. Postupem času získal jeho režim kontrolu nad zhruba dvěma třetinami Sýrie.

před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 2 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 6 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 7 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 8 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 8 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 8 hodinami

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy