To nejhorší teprve přijde, obává se vědec. Varuje před bodem zlomu

NÁZOR – Počet požáru v Amazonii přesáhl 90 tisíc a je nejvyšší od roku 2010, konstatuje geograf Robert Walker v komentáři pro server National Interest. Profesor z University of Florida dodává, že ohně často zakládají farmáři a rančeři, aby vymýtili prales.

Letošní počet požárů ale odráží také urychlení tempa odlesňování, které od roku 2005 klesalo, poukazuje odborník. Podotýká, že mnoho lidí ze současné krize viní brazilskou vládu a její zemědělskou politiku, ale z pohledu výzkumníka, který pracuje v Amazonii již 25 let, byl trend nastolen už před loňským zvolením stávajícího prezidenta Jaira Bolsonara.

Možnost, že by odlesňování zpomalilo, není velká, tvrdí profesor. Přiznává, že částečně je to kvůli antienvironmentálnímu programu stávající brazilské vlády. Soudí, že dalšímu odlesňování může zabránit pouze tlak Brazilců na Bolsonara v této otázce.

Pomyslný olej do ohně přilévá také Iniciativa pro integraci regionální infrastruktury jižní Ameriky (IIRSA), v rámci které má několik zemí postavit silnice, přehrady a železnice napříč Amazonií, nastiňuje Walker.

Protichůdné zájmy

Na přelomu tisíciletí se Brazílii povedlo výrazně snížit tempo odlesňování díky účinným opatřením na ochranu životního prostředí a dobrovolnému úsilí soukromého sektoru, vysvětluje geograf. Dodává, že odlesňování, které začalo v 70. letech, znovu urychlilo v roce 2015 v důsledku politických otřesů a hospodářské recese, která otevřela cestu k přehodnocení tehdejší politiky.

Zatímco v roce 2004 probíhalo odlesňování Amazonie rychlostí 10.700 čtverečních mil ročně, v roce 2012 kleslo na 1.765 čtverečních mil ročně a na tomto čísle se drželo až do nedávna, poukazuje profesor. Konstatuje, že šlo o důsledek ochrany životního prostředí, která v Brazílii zahrnuje především vytýčení chráněných zón a limity na velikost území, které lze odlesnit k soukromým účelům.

„Během let brazilská vláda přišla se systémem chráněných území pro ekologickou konzervaci a domorodé rezervace,“ pokračuje Walker. Uvádí, že v roce 2002 šlo o 43 % celé Amazonie, které navíc pokrývaly i nejspornější místa, v důsledku čehož mělo dojít k poklesu počtu požárů a odlesňování.

Vynucování těchto opatření bylo posíleno satelitním monitorovacím systémem, který brazilským úřadům umožnil zjistit nezákonné zábory území, zmiňuje odborník. Dodává, že vládě pomohl také soukromý sektor, jelikož farmáři přestali zakládat nová pole sójových bobů v pralese a obchodníci požadovali, aby zboží, které prodávají, především hovězí maso, nepocházelo z nově odlesněných oblastí a mohli jej označit jako „zelené“.

Tato opatření naneštěstí začala brát za své ve chvíli, kdy se ukázala jako účinná, protože mnoho lidí pohlíží na Amazonii jako na velkou zásobárnu cenných zdrojů pro ekonomický rozvoj chudého regionu, vysvětluje akademik. Poukazuje, že cílem projektu IIRSA zahájeného v roce 2000 je propojit ekonomiky a oblasti v regionu Amazonského pralesa, tedy Brazílii, Bolívii, Kolumbii, Ekvádor, Guyanu, Peru, Surinam a Venezuelu.

„Nemělo by být překvapením, že jejich jednotlivé pohledy na region celkově odráží rozpor mezi ekonomickým rozvojem na straně jedné a ochranou (přírody) na straně druhé,“ píše Walker. Připomíná, že brazilská vláda začala zmenšovat chráněné oblasti s cílem připravit je na infrastrukturní projekty a bývalá prezidentka Dilma Rousseffová dokonce v roce 2012 omezila rozlohu Amazonského národního parku, aby usnadnila realizaci klíčového prvku IRSA, tedy hydroelektrárny Tapajós.

Brazilské vlády neoperují ve vakuu a mocný politický zemědělsko-těžařský blok známý jako Ruralistas se neúnavně snaží oslabovat environmentální legislativu, což v roce 2012 vedlo k novelizaci zákona o odlesňování ve prospěch zemědělců, tudíž ti, kteří před rokem 2008 nelegálně mýtili prales, nemusejí v těchto místech vysázet nové stromy, jak se předpokládalo, uvádí profesor. Dodává, že blok také v roce 2017 usnadnil legalizaci dříve nezákonných záborů půdy.

Strach z bodu zlomu

Bolsonaro zdědil oslabenou environmentální legislativu a vše nasvědčuje tomu, že ji hodlá oslabit ještě více, deklaruje geograf. Připomíná, že prezident zároveň postupuje podle svého slibu, že otevře Amazonii rozvoji, postaví most přes Amazonku a protáhne zpevněnou silnici až na hranici se Surinamem.

Zdá se tedy, že plán IIRSA nabírá na obrátkách a jak do regionu se stěhují lidé, které lákají pracovní místa, požáry mohou dále narůstat, varuje expert. Vysvětluje, že od 70. let, kdy byla Amazonie otevřena rozvoji, jsou požáry zakládány úmyslně každý rok, aby udělaly místo pastvinám a zúrodnily půdu, přičemž jejich rozsah omezuje vlhké klima v oblasti, tudíž nikdy nedosáhly rozsahu stovek čtverečních kilometrů jako v USA.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To se však v důsledku kumulujícího efektu opakovaných požárů může změnit, obává se vědec. Odkazuje na výzkumy, podle kterých má každoroční pálení lesa ničivý dopad i na okolní oblasti, jelikož zabíjí stromy a vysušuje krajinu, která je pak náchylnější k požárům, a rozsah ekosystémů, které jsou ohrožené požáry, se tak rozrůstá na celý prales.

„Pokud Brazílie neustoupí od současného kurzu, vědci varují, že v brzké budoucnosti přijde doba, kdy požáru v Amazonii budou hořet nekontrolovaně a dovedou prales do bodu, odkud není návratu, který někteří označují jako ‚bod zlomu‘, který natrvalo změní základ ekosystému,“ píše Walker. Deklaruje, že bez obnovy opatření na ochranu přírody v Brazílii ty nejhorší požáry teprve přijdou.  

Související

Delfíni, ilustrační fotografie

Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni

Klimatické změny mají dopad nejen na lidskou populaci, ale i na zvířecí říši. V brazilské Amazonii bylo nalezeno přes 100 uhynulých sladkovodních delfínů, pravděpodobně v důsledku veder, které aktuálně sužují tento region, uvedl server CNN. Tamní počasí výrazně zhoršuje klimatický jev El Niño a říční toky a jezera se stávají pro ryby neobyvatelná. Teplota místy dosahuje až 39 stupňů, což podle serveru Guardian zřejmě zapříčinilo i úmrtí tisíců dalších ryb.

Více souvisejících

Amazonský prales Brazílie Jair Bolsonaro Přírodní požáry Vědci

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy