NÁZOR – Počet požáru v Amazonii přesáhl 90 tisíc a je nejvyšší od roku 2010, konstatuje geograf Robert Walker v komentáři pro server National Interest. Profesor z University of Florida dodává, že ohně často zakládají farmáři a rančeři, aby vymýtili prales.
Letošní počet požárů ale odráží také urychlení tempa odlesňování, které od roku 2005 klesalo, poukazuje odborník. Podotýká, že mnoho lidí ze současné krize viní brazilskou vládu a její zemědělskou politiku, ale z pohledu výzkumníka, který pracuje v Amazonii již 25 let, byl trend nastolen už před loňským zvolením stávajícího prezidenta Jaira Bolsonara.
Možnost, že by odlesňování zpomalilo, není velká, tvrdí profesor. Přiznává, že částečně je to kvůli antienvironmentálnímu programu stávající brazilské vlády. Soudí, že dalšímu odlesňování může zabránit pouze tlak Brazilců na Bolsonara v této otázce.
Pomyslný olej do ohně přilévá také Iniciativa pro integraci regionální infrastruktury jižní Ameriky (IIRSA), v rámci které má několik zemí postavit silnice, přehrady a železnice napříč Amazonií, nastiňuje Walker.
Protichůdné zájmy
Na přelomu tisíciletí se Brazílii povedlo výrazně snížit tempo odlesňování díky účinným opatřením na ochranu životního prostředí a dobrovolnému úsilí soukromého sektoru, vysvětluje geograf. Dodává, že odlesňování, které začalo v 70. letech, znovu urychlilo v roce 2015 v důsledku politických otřesů a hospodářské recese, která otevřela cestu k přehodnocení tehdejší politiky.
Zatímco v roce 2004 probíhalo odlesňování Amazonie rychlostí 10.700 čtverečních mil ročně, v roce 2012 kleslo na 1.765 čtverečních mil ročně a na tomto čísle se drželo až do nedávna, poukazuje profesor. Konstatuje, že šlo o důsledek ochrany životního prostředí, která v Brazílii zahrnuje především vytýčení chráněných zón a limity na velikost území, které lze odlesnit k soukromým účelům.
„Během let brazilská vláda přišla se systémem chráněných území pro ekologickou konzervaci a domorodé rezervace,“ pokračuje Walker. Uvádí, že v roce 2002 šlo o 43 % celé Amazonie, které navíc pokrývaly i nejspornější místa, v důsledku čehož mělo dojít k poklesu počtu požárů a odlesňování.
Vynucování těchto opatření bylo posíleno satelitním monitorovacím systémem, který brazilským úřadům umožnil zjistit nezákonné zábory území, zmiňuje odborník. Dodává, že vládě pomohl také soukromý sektor, jelikož farmáři přestali zakládat nová pole sójových bobů v pralese a obchodníci požadovali, aby zboží, které prodávají, především hovězí maso, nepocházelo z nově odlesněných oblastí a mohli jej označit jako „zelené“.
Tato opatření naneštěstí začala brát za své ve chvíli, kdy se ukázala jako účinná, protože mnoho lidí pohlíží na Amazonii jako na velkou zásobárnu cenných zdrojů pro ekonomický rozvoj chudého regionu, vysvětluje akademik. Poukazuje, že cílem projektu IIRSA zahájeného v roce 2000 je propojit ekonomiky a oblasti v regionu Amazonského pralesa, tedy Brazílii, Bolívii, Kolumbii, Ekvádor, Guyanu, Peru, Surinam a Venezuelu.
„Nemělo by být překvapením, že jejich jednotlivé pohledy na region celkově odráží rozpor mezi ekonomickým rozvojem na straně jedné a ochranou (přírody) na straně druhé,“ píše Walker. Připomíná, že brazilská vláda začala zmenšovat chráněné oblasti s cílem připravit je na infrastrukturní projekty a bývalá prezidentka Dilma Rousseffová dokonce v roce 2012 omezila rozlohu Amazonského národního parku, aby usnadnila realizaci klíčového prvku IRSA, tedy hydroelektrárny Tapajós.
Brazilské vlády neoperují ve vakuu a mocný politický zemědělsko-těžařský blok známý jako Ruralistas se neúnavně snaží oslabovat environmentální legislativu, což v roce 2012 vedlo k novelizaci zákona o odlesňování ve prospěch zemědělců, tudíž ti, kteří před rokem 2008 nelegálně mýtili prales, nemusejí v těchto místech vysázet nové stromy, jak se předpokládalo, uvádí profesor. Dodává, že blok také v roce 2017 usnadnil legalizaci dříve nezákonných záborů půdy.
Strach z bodu zlomu
Bolsonaro zdědil oslabenou environmentální legislativu a vše nasvědčuje tomu, že ji hodlá oslabit ještě více, deklaruje geograf. Připomíná, že prezident zároveň postupuje podle svého slibu, že otevře Amazonii rozvoji, postaví most přes Amazonku a protáhne zpevněnou silnici až na hranici se Surinamem.
Zdá se tedy, že plán IIRSA nabírá na obrátkách a jak do regionu se stěhují lidé, které lákají pracovní místa, požáry mohou dále narůstat, varuje expert. Vysvětluje, že od 70. let, kdy byla Amazonie otevřena rozvoji, jsou požáry zakládány úmyslně každý rok, aby udělaly místo pastvinám a zúrodnily půdu, přičemž jejich rozsah omezuje vlhké klima v oblasti, tudíž nikdy nedosáhly rozsahu stovek čtverečních kilometrů jako v USA.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.To se však v důsledku kumulujícího efektu opakovaných požárů může změnit, obává se vědec. Odkazuje na výzkumy, podle kterých má každoroční pálení lesa ničivý dopad i na okolní oblasti, jelikož zabíjí stromy a vysušuje krajinu, která je pak náchylnější k požárům, a rozsah ekosystémů, které jsou ohrožené požáry, se tak rozrůstá na celý prales.
„Pokud Brazílie neustoupí od současného kurzu, vědci varují, že v brzké budoucnosti přijde doba, kdy požáru v Amazonii budou hořet nekontrolovaně a dovedou prales do bodu, odkud není návratu, který někteří označují jako ‚bod zlomu‘, který natrvalo změní základ ekosystému,“ píše Walker. Deklaruje, že bez obnovy opatření na ochranu přírody v Brazílii ty nejhorší požáry teprve přijdou.
Související
Musk připojil izolovaný amazonský kmen k internetu. Za pár týdnů se změnil k nepoznání
Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni
Amazonský prales , Brazílie , Jair Bolsonaro , Přírodní požáry , Vědci
Aktuálně se děje
před 13 minutami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 38 minutami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 1 hodinou
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 1 hodinou
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 2 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 2 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 2 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 3 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 4 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 4 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 4 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 5 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 5 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 5 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 6 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Zdroj: Jan Hrabě