To nejhorší teprve přijde, obává se vědec. Varuje před bodem zlomu

NÁZOR – Počet požáru v Amazonii přesáhl 90 tisíc a je nejvyšší od roku 2010, konstatuje geograf Robert Walker v komentáři pro server National Interest. Profesor z University of Florida dodává, že ohně často zakládají farmáři a rančeři, aby vymýtili prales.

Letošní počet požárů ale odráží také urychlení tempa odlesňování, které od roku 2005 klesalo, poukazuje odborník. Podotýká, že mnoho lidí ze současné krize viní brazilskou vládu a její zemědělskou politiku, ale z pohledu výzkumníka, který pracuje v Amazonii již 25 let, byl trend nastolen už před loňským zvolením stávajícího prezidenta Jaira Bolsonara.

Možnost, že by odlesňování zpomalilo, není velká, tvrdí profesor. Přiznává, že částečně je to kvůli antienvironmentálnímu programu stávající brazilské vlády. Soudí, že dalšímu odlesňování může zabránit pouze tlak Brazilců na Bolsonara v této otázce.

Pomyslný olej do ohně přilévá také Iniciativa pro integraci regionální infrastruktury jižní Ameriky (IIRSA), v rámci které má několik zemí postavit silnice, přehrady a železnice napříč Amazonií, nastiňuje Walker.

Protichůdné zájmy

Na přelomu tisíciletí se Brazílii povedlo výrazně snížit tempo odlesňování díky účinným opatřením na ochranu životního prostředí a dobrovolnému úsilí soukromého sektoru, vysvětluje geograf. Dodává, že odlesňování, které začalo v 70. letech, znovu urychlilo v roce 2015 v důsledku politických otřesů a hospodářské recese, která otevřela cestu k přehodnocení tehdejší politiky.

Zatímco v roce 2004 probíhalo odlesňování Amazonie rychlostí 10.700 čtverečních mil ročně, v roce 2012 kleslo na 1.765 čtverečních mil ročně a na tomto čísle se drželo až do nedávna, poukazuje profesor. Konstatuje, že šlo o důsledek ochrany životního prostředí, která v Brazílii zahrnuje především vytýčení chráněných zón a limity na velikost území, které lze odlesnit k soukromým účelům.

„Během let brazilská vláda přišla se systémem chráněných území pro ekologickou konzervaci a domorodé rezervace,“ pokračuje Walker. Uvádí, že v roce 2002 šlo o 43 % celé Amazonie, které navíc pokrývaly i nejspornější místa, v důsledku čehož mělo dojít k poklesu počtu požárů a odlesňování.

Vynucování těchto opatření bylo posíleno satelitním monitorovacím systémem, který brazilským úřadům umožnil zjistit nezákonné zábory území, zmiňuje odborník. Dodává, že vládě pomohl také soukromý sektor, jelikož farmáři přestali zakládat nová pole sójových bobů v pralese a obchodníci požadovali, aby zboží, které prodávají, především hovězí maso, nepocházelo z nově odlesněných oblastí a mohli jej označit jako „zelené“.

Tato opatření naneštěstí začala brát za své ve chvíli, kdy se ukázala jako účinná, protože mnoho lidí pohlíží na Amazonii jako na velkou zásobárnu cenných zdrojů pro ekonomický rozvoj chudého regionu, vysvětluje akademik. Poukazuje, že cílem projektu IIRSA zahájeného v roce 2000 je propojit ekonomiky a oblasti v regionu Amazonského pralesa, tedy Brazílii, Bolívii, Kolumbii, Ekvádor, Guyanu, Peru, Surinam a Venezuelu.

„Nemělo by být překvapením, že jejich jednotlivé pohledy na region celkově odráží rozpor mezi ekonomickým rozvojem na straně jedné a ochranou (přírody) na straně druhé,“ píše Walker. Připomíná, že brazilská vláda začala zmenšovat chráněné oblasti s cílem připravit je na infrastrukturní projekty a bývalá prezidentka Dilma Rousseffová dokonce v roce 2012 omezila rozlohu Amazonského národního parku, aby usnadnila realizaci klíčového prvku IRSA, tedy hydroelektrárny Tapajós.

Brazilské vlády neoperují ve vakuu a mocný politický zemědělsko-těžařský blok známý jako Ruralistas se neúnavně snaží oslabovat environmentální legislativu, což v roce 2012 vedlo k novelizaci zákona o odlesňování ve prospěch zemědělců, tudíž ti, kteří před rokem 2008 nelegálně mýtili prales, nemusejí v těchto místech vysázet nové stromy, jak se předpokládalo, uvádí profesor. Dodává, že blok také v roce 2017 usnadnil legalizaci dříve nezákonných záborů půdy.

Strach z bodu zlomu

Bolsonaro zdědil oslabenou environmentální legislativu a vše nasvědčuje tomu, že ji hodlá oslabit ještě více, deklaruje geograf. Připomíná, že prezident zároveň postupuje podle svého slibu, že otevře Amazonii rozvoji, postaví most přes Amazonku a protáhne zpevněnou silnici až na hranici se Surinamem.

Zdá se tedy, že plán IIRSA nabírá na obrátkách a jak do regionu se stěhují lidé, které lákají pracovní místa, požáry mohou dále narůstat, varuje expert. Vysvětluje, že od 70. let, kdy byla Amazonie otevřena rozvoji, jsou požáry zakládány úmyslně každý rok, aby udělaly místo pastvinám a zúrodnily půdu, přičemž jejich rozsah omezuje vlhké klima v oblasti, tudíž nikdy nedosáhly rozsahu stovek čtverečních kilometrů jako v USA.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To se však v důsledku kumulujícího efektu opakovaných požárů může změnit, obává se vědec. Odkazuje na výzkumy, podle kterých má každoroční pálení lesa ničivý dopad i na okolní oblasti, jelikož zabíjí stromy a vysušuje krajinu, která je pak náchylnější k požárům, a rozsah ekosystémů, které jsou ohrožené požáry, se tak rozrůstá na celý prales.

„Pokud Brazílie neustoupí od současného kurzu, vědci varují, že v brzké budoucnosti přijde doba, kdy požáru v Amazonii budou hořet nekontrolovaně a dovedou prales do bodu, odkud není návratu, který někteří označují jako ‚bod zlomu‘, který natrvalo změní základ ekosystému,“ píše Walker. Deklaruje, že bez obnovy opatření na ochranu přírody v Brazílii ty nejhorší požáry teprve přijdou.  

Tonery | Gigaprint

Doručení do 24 hodin, vše skladem, prémiová kvalita tonerů. Maximální úspora nákladů.
Reklama

Slevy až 35 %

Lednový výprodej je tu. Objevte slevy až 35 % na povlečení, prostěradla a domácí oblečení.
Reklama

Související

Delfíni, ilustrační fotografie

Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni

Klimatické změny mají dopad nejen na lidskou populaci, ale i na zvířecí říši. V brazilské Amazonii bylo nalezeno přes 100 uhynulých sladkovodních delfínů, pravděpodobně v důsledku veder, které aktuálně sužují tento region, uvedl server CNN. Tamní počasí výrazně zhoršuje klimatický jev El Niño a říční toky a jezera se stávají pro ryby neobyvatelná. Teplota místy dosahuje až 39 stupňů, což podle serveru Guardian zřejmě zapříčinilo i úmrtí tisíců dalších ryb.

Více souvisejících

Amazonský prales Brazílie Jair Bolsonaro Přírodní požáry Vědci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 6 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

včera

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

včera

Policie definitivně uzavřela případ úmrtí populárního herce Karla Heřmánka

Policie definitivně uzavřela případ loňské smrti populárního herce Karla Heřmánka. K trestnému činu podle vyšetřovatelů nedošlo. Heřmánek zemřel na konci srpna na střelnici na Příbramsku. Bylo mu 76 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy