Špinavý byznys na Ukrajině. Trump se chytil do pasti, vysvětluje ekonom

NÁZOR - Ukrajinský skandál, který může stát úřad amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukazuje něco, co bylo dlouho zjevné, konstatuje Anders Åslund v komentáři pro server Politico. Ekonom z think tanku Atlantic Council poukazuje na osoby, kterými se Trump obklopil.

Manafort a Giuliani

Bývalý manažer Trumpova volebního týmu Paul Manafort a prezidentův právník Rudy Giuliani mají dlouholeté hluboké vazby na pochybné politické a podnikatelské postavy na Ukrajině, deklaruje Åslund, který ukrajinskou ekonomiku zkoumá již několik desetiletí.

Manafort se v létě 2005 stal vysokým politickým poradcem tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, připomíná ekonom. Připouští, že Manafort byl jako politický prostředník mimořádně zdatný, byl inteligentní, taktní a nenápadný, zaměřoval se na zajištění zvovuzvolení svého klienta a vydělávání co největšího objemu peněz.

"Přiznejme, že bez Manaforta by v roce 2010 Janukovyč prohrál těsné prezidentské volby s prozápadní Julií Tymošenkovou," pokračuje odborník. Dodává, že když Trump v roce 2016 učinil Manaforta manažerem svého volebního týmu, sotva se zajímal o jeho lobbistickou činnost ve prospěch politiků s pochybnou pověstí.

Podobně jako Janukovyč, i Trump vděčí za své těsné vítězství Manafortovi, věří expert. Proto považuje za překvapivé, že zvolený prezident se rozhodl Manaforta zbavit, když se ukázalo, že obdržel 12,7 milionu dolarů z Janukovyčových černých fondů.

Poté, co Manafort odešel, Trump obnovil své angažmá na Ukrajině skrze dva ukrajinské emigranty žijící v USA, kteří vytvořili tajný kanál na vrcholné politiky v Kyjevě a tlačili na odvolání amerického velvyslance v zemi, uvádí Åslund. Dodává, že další spojkou na Ukrajinu byl pro Trumpa jeho právník Giuliani.

Giuliani, podobně jako Manafort, vydělal na Ukrajině velké peníze, vysvětluje ekonom. Konstatuje, že právník začal do země cestovat okolo roku 2005 a vedl dobře placené přednášky na událostech pořádaných Vadimem Rabinovičem, obchodníkem s kontroverzní pověstí.

V roce 2017 Giuliani uzavřel lukrativní smlouvu o "kybernetické bezpečnosti"s tehdejším ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem a "bezpečnostní" smlouvu se starostou Charkova Gennadyjem Kernesem, který v roce 2014 málem přišel o život v boji místního podsvětí, poukazuje Åslund. Doplňuje, že Giuliani také podepsal kontrakt také s rusko-ukrajinským developerem Pavlem Fuksem, který byl zapojen do neúspěšného jednání Trumpa o výstavbě mrakodrapu v Moskvě v roce 2006.        

Loni v květnu Giuliani zasáhl do ukrajinské politiky, když zaútočil na protikorupční aktivisty a vystoupil s tvrzením, že Serhij Leščenko, někdejší investigativní novinář a tehdejší poslanec, byl zapleten do skandálu okolo černých fondů, uvádí expert. Dodává, že podle Giulianiho byla obvinění vznesená vůči Manafortovi vykonstruovaná.

Nic překvapivého

"Tento výčet by měl diskreditovat jeho poslední tvrzení, že bývalý (americký) viceprezident, aktuální demokratický prezidentský kandidát Joe Biden si v březnu 2016 vynutil odvolání ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina," píše Åslund. Vysvětluje, že důvodem měla být snaha zastavit vyšetřování vlastníka plynařské společnosti Burisma, v jejíž dozorčí radě zasedal od roku 2014 Bidenův syn Hunter, údajně za štědré peníze.

Na Ukrajině není zvykem dosazovat čestné generální prokurátory a Šokin, který byl blízkým spojencem Porošenka, odmítl stíhat byť jediného příslušníka Janukovyčova režimu a čelil početným obviněním ze zkorumpovanosti, upozorňuje ekonom. Dodává, že v roce 2016 byl odvolán díky spojenému úsilí ukrajinských protikorupčních aktivistů a západního tlaku v čele s Bidenem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Porošenko naneštěstí na jeho místo jmenoval Jurije Lucenka, který si počínal jako Šokin a neobvinil jediného významného člena Janukovyčových a Porošenkových vlád, zdůrazňuje Åslund. Za možný signál změn proto považuje to, že nový ukrajinský parlament, kde má většinu strana nedávno zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského, Lucenka odvolal hned na prvním zasedání, ačkoliv je zatím otázkou, zda se nový generální prokurátor Ruslan Rjabošapka rozejde s linií svých předchůdců.

Nechvalně známý telefonát mezi Trumpem a Zelenským, který je nyní jádrem kauzy, na níž upozornil whistleblower z amerických tajných služeb, proběhl 25. července a americký prezident v něm údajně chtěl pogratulovat svému protějšku ke zvolení, nastiňuje Åslund. Brzy se k němu ovšem dostaly zprávy z důvěrných zdrojů, že šéf Bílého domu Zelenskému pohrozil, že se s ním nesetká a zastaví Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 250 milionů dolarů, pokud nebude součinný v "hledání špíny" na Bidena a jeho syna.

Ohromený Zelenskyj údajně odpověděl, že žádné důkazy proti Bidenovým neexistují, ale Trump si stál za svým, připomíná odborník. Chování amerického prezidenta označuje za šokující a považuje za správné, že předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová podpořila zahájení impeachmentu proti Trumpovi.

"Nemělo by nás ale překvapovat, že k tomu došlo," deklaruje Åslund. Tvrdí, že Trump se obklopil lidmi, kteří vedli na Ukrajině špinavý byznys a bylo asi nevyhnutelné, že se sám dříve či později chytí to té samé pasti.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Ukrajina Donald Trump Rudy Giuliani Paul Manafort

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy