Špinavý byznys na Ukrajině. Trump se chytil do pasti, vysvětluje ekonom

NÁZOR - Ukrajinský skandál, který může stát úřad amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukazuje něco, co bylo dlouho zjevné, konstatuje Anders Åslund v komentáři pro server Politico. Ekonom z think tanku Atlantic Council poukazuje na osoby, kterými se Trump obklopil.

Manafort a Giuliani

Bývalý manažer Trumpova volebního týmu Paul Manafort a prezidentův právník Rudy Giuliani mají dlouholeté hluboké vazby na pochybné politické a podnikatelské postavy na Ukrajině, deklaruje Åslund, který ukrajinskou ekonomiku zkoumá již několik desetiletí.

Manafort se v létě 2005 stal vysokým politickým poradcem tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, připomíná ekonom. Připouští, že Manafort byl jako politický prostředník mimořádně zdatný, byl inteligentní, taktní a nenápadný, zaměřoval se na zajištění zvovuzvolení svého klienta a vydělávání co největšího objemu peněz.

"Přiznejme, že bez Manaforta by v roce 2010 Janukovyč prohrál těsné prezidentské volby s prozápadní Julií Tymošenkovou," pokračuje odborník. Dodává, že když Trump v roce 2016 učinil Manaforta manažerem svého volebního týmu, sotva se zajímal o jeho lobbistickou činnost ve prospěch politiků s pochybnou pověstí.

Podobně jako Janukovyč, i Trump vděčí za své těsné vítězství Manafortovi, věří expert. Proto považuje za překvapivé, že zvolený prezident se rozhodl Manaforta zbavit, když se ukázalo, že obdržel 12,7 milionu dolarů z Janukovyčových černých fondů.

Poté, co Manafort odešel, Trump obnovil své angažmá na Ukrajině skrze dva ukrajinské emigranty žijící v USA, kteří vytvořili tajný kanál na vrcholné politiky v Kyjevě a tlačili na odvolání amerického velvyslance v zemi, uvádí Åslund. Dodává, že další spojkou na Ukrajinu byl pro Trumpa jeho právník Giuliani.

Giuliani, podobně jako Manafort, vydělal na Ukrajině velké peníze, vysvětluje ekonom. Konstatuje, že právník začal do země cestovat okolo roku 2005 a vedl dobře placené přednášky na událostech pořádaných Vadimem Rabinovičem, obchodníkem s kontroverzní pověstí.

V roce 2017 Giuliani uzavřel lukrativní smlouvu o "kybernetické bezpečnosti"s tehdejším ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem a "bezpečnostní" smlouvu se starostou Charkova Gennadyjem Kernesem, který v roce 2014 málem přišel o život v boji místního podsvětí, poukazuje Åslund. Doplňuje, že Giuliani také podepsal kontrakt také s rusko-ukrajinským developerem Pavlem Fuksem, který byl zapojen do neúspěšného jednání Trumpa o výstavbě mrakodrapu v Moskvě v roce 2006.        

Loni v květnu Giuliani zasáhl do ukrajinské politiky, když zaútočil na protikorupční aktivisty a vystoupil s tvrzením, že Serhij Leščenko, někdejší investigativní novinář a tehdejší poslanec, byl zapleten do skandálu okolo černých fondů, uvádí expert. Dodává, že podle Giulianiho byla obvinění vznesená vůči Manafortovi vykonstruovaná.

Nic překvapivého

"Tento výčet by měl diskreditovat jeho poslední tvrzení, že bývalý (americký) viceprezident, aktuální demokratický prezidentský kandidát Joe Biden si v březnu 2016 vynutil odvolání ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina," píše Åslund. Vysvětluje, že důvodem měla být snaha zastavit vyšetřování vlastníka plynařské společnosti Burisma, v jejíž dozorčí radě zasedal od roku 2014 Bidenův syn Hunter, údajně za štědré peníze.

Na Ukrajině není zvykem dosazovat čestné generální prokurátory a Šokin, který byl blízkým spojencem Porošenka, odmítl stíhat byť jediného příslušníka Janukovyčova režimu a čelil početným obviněním ze zkorumpovanosti, upozorňuje ekonom. Dodává, že v roce 2016 byl odvolán díky spojenému úsilí ukrajinských protikorupčních aktivistů a západního tlaku v čele s Bidenem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Porošenko naneštěstí na jeho místo jmenoval Jurije Lucenka, který si počínal jako Šokin a neobvinil jediného významného člena Janukovyčových a Porošenkových vlád, zdůrazňuje Åslund. Za možný signál změn proto považuje to, že nový ukrajinský parlament, kde má většinu strana nedávno zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského, Lucenka odvolal hned na prvním zasedání, ačkoliv je zatím otázkou, zda se nový generální prokurátor Ruslan Rjabošapka rozejde s linií svých předchůdců.

Nechvalně známý telefonát mezi Trumpem a Zelenským, který je nyní jádrem kauzy, na níž upozornil whistleblower z amerických tajných služeb, proběhl 25. července a americký prezident v něm údajně chtěl pogratulovat svému protějšku ke zvolení, nastiňuje Åslund. Brzy se k němu ovšem dostaly zprávy z důvěrných zdrojů, že šéf Bílého domu Zelenskému pohrozil, že se s ním nesetká a zastaví Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 250 milionů dolarů, pokud nebude součinný v "hledání špíny" na Bidena a jeho syna.

Ohromený Zelenskyj údajně odpověděl, že žádné důkazy proti Bidenovým neexistují, ale Trump si stál za svým, připomíná odborník. Chování amerického prezidenta označuje za šokující a považuje za správné, že předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová podpořila zahájení impeachmentu proti Trumpovi.

"Nemělo by nás ale překvapovat, že k tomu došlo," deklaruje Åslund. Tvrdí, že Trump se obklopil lidmi, kteří vedli na Ukrajině špinavý byznys a bylo asi nevyhnutelné, že se sám dříve či později chytí to té samé pasti.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Ukrajina Donald Trump Rudy Giuliani Paul Manafort

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Armáda Velké Británie

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády

Britská armáda už nenese status prvotřídní armády jako ta americká, ruská nebo francouzská, varoval podle zdroje stanice Sky News britského ministra obrany Bena Wallace nejmenovaný americký generál. Británie by podle zdroje nebyla schopna bránit své nebe před raketovými útoky takového rozsahu, s jakými se vyrovnává Ukrajina. Úřad britského premiéra v reakci na zprávu uvedl, že britská armáda je stále na špičkové úrovni.

před 39 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník

Spojené státy podle informací deníku The Washington Post dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího. Ukrajina přitom naléhá na své spojence, aby jí moderní tanky poskytli co nejrychleji. Britské tanky Challenger 2 dorazí na Ukrajinu do léta, sdělil dnes podle stanice Sky News britský ministr obrany Ben Wallace. Původně Londýn uváděl, že dodání 14 slíbených challengerů plánuje koncem března.

Aktualizováno před 46 minutami

Belgická policie

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela

Útočník dnes večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policisté podezřelého zadrželi, na místě zasahovaly dvě sanitky. Provoz metra je po incidentu narušen, napsal belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený muž v minulosti psychické obtíže.

před 47 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho poradce Mychajlo Podoljak se ostře ohradili proti snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV) zrušit zákaz startů ruských a běloruských reprezentantů v mezinárodních soutěžích. MOV ale ve vyjádření pro agenturu Reuters ukrajinské výroky, že svým přístupem podporuje válku, důrazně odmítl.

před 2 hodinami

Oleksij Reznikov (vpravo)

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr

Ukrajina plánuje v letošním roce vynaložit asi 20 miliard hřiven (11,9 miliardy Kč) na nákup bezpilotních letounů. Na facebooku to dnes napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, podle něhož resort obrany už podepsal 16 smluv s domácími výrobci dronů. Minulý týden ukrajinský generální štáb oznámil, že v zemi vznikají úderné roty bezpilotních letounů.

před 2 hodinami

Jana Černochová

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení

Česká armáda se během 30 let své existence profesionalizovala, zaslouží si respekt a úctu i moderní vzhled a vybavení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla na setkání při příležitosti 30. výročí vzniku sboru, kterého se dnes v atriu Armádního muzea Žižkov zúčastnili veteráni, vojáci, diplomaté a vrcholní politici včetně o víkendu zvoleného prezidenta, bývalého šéfa generálního štábu Petra Pavla.

před 2 hodinami

Facebook

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné

Americká internetová společnost Facebook požádala britský soud, aby zablokoval hromadnou žalobu, která po firmě požaduje odškodné až tři miliardy liber (přes 80 miliard Kč). Žaloba podaná jménem zhruba 45 milionů britských uživatelů sociální sítě Facebook tvrdí, že firma zneužívala svého dominantního postavení na trhu ke zpeněžování osobních údajů uživatelů, informovala dnes agentura Reuters.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů

Pro budoucího českého prezidenta Petra Pavla bude velkou výhodou, že dobře zná fungování Severoatlantické aliance ze svého dřívějšího působení. Soudí tak lidé pracující v bruselském sídle aliance i další znalci místních poměrů, podle nichž se tu jako generál zapsal velmi pozitivně ve funkci šéfa Vojenského výboru. Již tehdy se podle nich nebál mluvit o záležitostech, které byly na vojáka nečekaně politické.

Aktualizováno před 3 hodinami

Petr Fiala

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit

Počet vězňů v Česku i doba, kterou tráví za mřížemi, jsou příliš vysoké a je potřeba udělat změny. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po dnešní bilanční návštěvě na ministerstvu spravedlnosti. Pomoci by podle něj mohla novela trestního řádu, změny v sazbách trestů i rozsáhlejší využívání alternativních trestů.

před 3 hodinami

Škoda Auto, a.s.

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu

Automobilka Škoda Auto omezuje kvůli nedostatku čipů tento týden výrobu. Odstávky se dotknou závodů v Mladé Boleslavi a Vrchlabí, v Kvasinách se naopak dál vyrábí bez omezení. Na informaci týdeníku Škodovácký odborář dnes upozornil server Novinky.cz. Kvůli nedostatku komponentů nebude od začátku února vyrábět také kolínská Toyota.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Pavel Blažek (vlevo) a Petr Fiala.

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek

Končící prezident Miloš Zeman by neměl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Na dnešní tiskové konferenci po bilanční návštěvě ministerstva spravedlnosti to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Tento krok by podle něj vyvolal zmatek a nejasnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že nemá cenu, aby se Zeman v závěru kariéry pouštěl do tohoto souboje s právníky, novináři a možná i s částí veřejnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Petr Pavel

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu

 Nově zvolený prezident Petr Pavel dnes v telefonátu ujistil tchajwanskou prezidentku Cchaj Jing-wen, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství. Pavel to uvedl na twitteru. Řekl jí také, že doufá, že budou mít možnost se setkat osobně. Čínské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že kvůli chystanému hovoru je v kontaktu s Prahou.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci

Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.

Zdroj: ČTK

Další zprávy