Špinavý byznys na Ukrajině. Trump se chytil do pasti, vysvětluje ekonom

NÁZOR - Ukrajinský skandál, který může stát úřad amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukazuje něco, co bylo dlouho zjevné, konstatuje Anders Åslund v komentáři pro server Politico. Ekonom z think tanku Atlantic Council poukazuje na osoby, kterými se Trump obklopil.

Manafort a Giuliani

Bývalý manažer Trumpova volebního týmu Paul Manafort a prezidentův právník Rudy Giuliani mají dlouholeté hluboké vazby na pochybné politické a podnikatelské postavy na Ukrajině, deklaruje Åslund, který ukrajinskou ekonomiku zkoumá již několik desetiletí.

Manafort se v létě 2005 stal vysokým politickým poradcem tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, připomíná ekonom. Připouští, že Manafort byl jako politický prostředník mimořádně zdatný, byl inteligentní, taktní a nenápadný, zaměřoval se na zajištění zvovuzvolení svého klienta a vydělávání co největšího objemu peněz.

"Přiznejme, že bez Manaforta by v roce 2010 Janukovyč prohrál těsné prezidentské volby s prozápadní Julií Tymošenkovou," pokračuje odborník. Dodává, že když Trump v roce 2016 učinil Manaforta manažerem svého volebního týmu, sotva se zajímal o jeho lobbistickou činnost ve prospěch politiků s pochybnou pověstí.

Podobně jako Janukovyč, i Trump vděčí za své těsné vítězství Manafortovi, věří expert. Proto považuje za překvapivé, že zvolený prezident se rozhodl Manaforta zbavit, když se ukázalo, že obdržel 12,7 milionu dolarů z Janukovyčových černých fondů.

Poté, co Manafort odešel, Trump obnovil své angažmá na Ukrajině skrze dva ukrajinské emigranty žijící v USA, kteří vytvořili tajný kanál na vrcholné politiky v Kyjevě a tlačili na odvolání amerického velvyslance v zemi, uvádí Åslund. Dodává, že další spojkou na Ukrajinu byl pro Trumpa jeho právník Giuliani.

Giuliani, podobně jako Manafort, vydělal na Ukrajině velké peníze, vysvětluje ekonom. Konstatuje, že právník začal do země cestovat okolo roku 2005 a vedl dobře placené přednášky na událostech pořádaných Vadimem Rabinovičem, obchodníkem s kontroverzní pověstí.

V roce 2017 Giuliani uzavřel lukrativní smlouvu o "kybernetické bezpečnosti"s tehdejším ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem a "bezpečnostní" smlouvu se starostou Charkova Gennadyjem Kernesem, který v roce 2014 málem přišel o život v boji místního podsvětí, poukazuje Åslund. Doplňuje, že Giuliani také podepsal kontrakt také s rusko-ukrajinským developerem Pavlem Fuksem, který byl zapojen do neúspěšného jednání Trumpa o výstavbě mrakodrapu v Moskvě v roce 2006.        

Loni v květnu Giuliani zasáhl do ukrajinské politiky, když zaútočil na protikorupční aktivisty a vystoupil s tvrzením, že Serhij Leščenko, někdejší investigativní novinář a tehdejší poslanec, byl zapleten do skandálu okolo černých fondů, uvádí expert. Dodává, že podle Giulianiho byla obvinění vznesená vůči Manafortovi vykonstruovaná.

Nic překvapivého

"Tento výčet by měl diskreditovat jeho poslední tvrzení, že bývalý (americký) viceprezident, aktuální demokratický prezidentský kandidát Joe Biden si v březnu 2016 vynutil odvolání ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina," píše Åslund. Vysvětluje, že důvodem měla být snaha zastavit vyšetřování vlastníka plynařské společnosti Burisma, v jejíž dozorčí radě zasedal od roku 2014 Bidenův syn Hunter, údajně za štědré peníze.

Na Ukrajině není zvykem dosazovat čestné generální prokurátory a Šokin, který byl blízkým spojencem Porošenka, odmítl stíhat byť jediného příslušníka Janukovyčova režimu a čelil početným obviněním ze zkorumpovanosti, upozorňuje ekonom. Dodává, že v roce 2016 byl odvolán díky spojenému úsilí ukrajinských protikorupčních aktivistů a západního tlaku v čele s Bidenem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Porošenko naneštěstí na jeho místo jmenoval Jurije Lucenka, který si počínal jako Šokin a neobvinil jediného významného člena Janukovyčových a Porošenkových vlád, zdůrazňuje Åslund. Za možný signál změn proto považuje to, že nový ukrajinský parlament, kde má většinu strana nedávno zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského, Lucenka odvolal hned na prvním zasedání, ačkoliv je zatím otázkou, zda se nový generální prokurátor Ruslan Rjabošapka rozejde s linií svých předchůdců.

Nechvalně známý telefonát mezi Trumpem a Zelenským, který je nyní jádrem kauzy, na níž upozornil whistleblower z amerických tajných služeb, proběhl 25. července a americký prezident v něm údajně chtěl pogratulovat svému protějšku ke zvolení, nastiňuje Åslund. Brzy se k němu ovšem dostaly zprávy z důvěrných zdrojů, že šéf Bílého domu Zelenskému pohrozil, že se s ním nesetká a zastaví Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 250 milionů dolarů, pokud nebude součinný v "hledání špíny" na Bidena a jeho syna.

Ohromený Zelenskyj údajně odpověděl, že žádné důkazy proti Bidenovým neexistují, ale Trump si stál za svým, připomíná odborník. Chování amerického prezidenta označuje za šokující a považuje za správné, že předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová podpořila zahájení impeachmentu proti Trumpovi.

"Nemělo by nás ale překvapovat, že k tomu došlo," deklaruje Åslund. Tvrdí, že Trump se obklopil lidmi, kteří vedli na Ukrajině špinavý byznys a bylo asi nevyhnutelné, že se sám dříve či později chytí to té samé pasti.

Související

Donald Trump

Firma exprezidenta Trumpa byla shledána vinnou z daňového podvodu

Firma bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, The Trump Organization, byla dnes u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Informuje o tom agentura AP, která výsledek soudu charakterizuje jako jasné odmítnutí finančních praktik vysokých manažerů v Trumpově společnosti.
Donald Trump

Trump vyzval ke zrušení americké ústavy. Kritizují ho republikáni i demokraté

Kandidát na amerického prezidenta a miliardář Donald Trump čelí kritice od zástupců Republikánské i Demokratické strany kvůli svým výzvám ke zrušení částí americké ústavy. Trump v pátek znovu připomněl své nepravdivé tvrzení o vítězství v prezidentských volbách v roce 2020 a uvedl, že "podvod takového rozsahu je základem pro zrušení zákonů i pravidel", a to i těch ústavních, napsala dnes agentura AP.

Více souvisejících

USA Ukrajina Donald Trump Rudy Giuliani Paul Manafort

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda na Donbasu popravila 21 dezertérů

Ruská armáda zabila na ukrajinském Donbasu 21 ruských dezertérů, uvedl v úterý ve svém pravidelném večerním hlášení ukrajinský generální štáb. Mezi dezertéry podle štábu bylo 13 trestanců naverbovaných do bojů z věznic.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

včera

Donald Trump

Firma exprezidenta Trumpa byla shledána vinnou z daňového podvodu

Firma bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, The Trump Organization, byla dnes u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Informuje o tom agentura AP, která výsledek soudu charakterizuje jako jasné odmítnutí finančních praktik vysokých manažerů v Trumpově společnosti.

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku

České Švýcarsko připraví plán zpřístupnění cest zavřených po požáru

Správa národního parku České Švýcarsko připraví do konce letošního roku harmonogram prací na postupném zpřístupnění cest zavřených pro turisty po letním rozsáhlém požáru. Ministerstvo pro životní prostředí se bude snažit zrychlit práce na geologickém průzkumu území, které oheň zasáhl. Novinářům to po dnešním setkání se starosty obcí v Českém Švýcarsku a novým ředitelem správy parku Petrem Křížem řekl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na dnešní schůzku přizval kandidáta na nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

včera

Armáda

Polsko lituje, že Německo nedodá Ukrajině systémy Patriot

Polský ministr obrany Mariusz Blazsczak lituje, že Německo nedodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Polsko bude nyní jednat s Německem o jejich rozmístění na svém území, uvedl dnes Blaszczak na twitteru. To byl původní plán Berlína.

včera

Aktualizováno včera

Na letiště Engels dopadl dron

Kyjev provedl útok hluboko na ruském území. Zaskočil celý svět, píše prestižní deník

Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.

včera

Pieta k uctění památky zavražděných při teroristickém útoku v Nice.

Francie navrhuje tresty od dvou do 15 let vězení pro osm lidí, kteří byli zapojeni do teroristického útoku v Nice

Francouzská prokuratura dnes u soudu navrhla tresty od dvou do 15 let vězení pro osm lidí, kteří byli do různé míry zapojeni do teroristického útoku v Nice. Při něm v roce 2016 zemřelo 86 lidí. Pro tři hlavní obžalované žádá shodně patnáctiletý trest, obvinění z terorismu ale prokuratura překvapivě vznesla jen vůči dvěma z nich, uvedla agentura AFP.

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Na Putina se obrací regionální opoziční politici, žádají konec mobilizace

Opoziční představitelé pěti ruských regionálních zastupitelstev vyzvali prezidenta Vladimira Putina, aby vydal dekret, jenž formálně ukončí částečnou mobilizaci. Tu šéf Kremlu vyhlásil v září, aby posílil invazní ruská vojska na Ukrajině. Regionální politici tvrdí, že bez příslušného prezidentského výnosu vzniká v zemi právní nejistota, je možné povolávat další Rusy do armády a velitelům to umožňuje odepřít svým podřízeným propuštění ze služby, napsala dnes agentura Reuters.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Rusko zvažuje stanovení minimální ceny pro prodej ropy v cizině

Moskva zvažuje, že jako odpověď na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 o zavedení cenového stropu na ruskou ropu stanoví minimální cenu pro prodej své ropy v zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Moskva podle zdrojů zvažuje stanovení "cenové podlahy", tedy fixní minimální ceny za jeden barel, nebo maximální slevy oproti cenám na světovém trhu.

včera

Kosmická loď Orion

Kosmická loď Orion se podruhé přiblížila k Měsíci a vrací se domů

Kosmická loď Orion v pondělí proletěla necelých 130 kilometrů nad povrchem Měsíce nad jeho odvrácenou stranou, bylo to druhé přiblížení. Během svého posledního velkého manévru Orion zapnul na tři a půl minuty hlavní motor, využil gravitace zemské družice a zahájil návrat k Zemi. 

Aktualizováno včera

Silnice v zimě, ilustrační fotografie

Počasí způsobilo v Česku kalamitu. Sníh zastavil vlaky i auta, lidé byli bez proudu

Mokrý sníh dnes od rána komplikoval dopravu na silnicích a železnici, přerušeny byly i dodávky elektřiny. Největší problémy byly na jihu Čech a na Vysočině. Dopoledne policie uzavřela zhruba na hodinu dálnici D3 ve směru od Tábora do Prahy, kvůli uvízlým kamionům se tam vytvořily dlouhé kolony. V Libereckém kraji byla kvůli sněžení zavřená pro nákladní vozy silnice 10 z Tanvaldu na Harrachov a dál do Polska. Na jihu Čech a částečně na Vysočině zůstává večer bez elektřiny 4600 odběrných míst. 

včera

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

Meta Platforms

Metě hrozí nová vysoká pokuta za obcházení evropských předpisů

Americké internetové společnosti Meta hrozí nová vysoká pokuta od unijních úřadů. Podle agentury AFP to vyplývá z dnešních tří závazných rozhodnutí Úřadu Evropské unie pro dohled nad ochranou dat (EDPS). Asociace na ochranu soukromí Noyb, která za třemi stížnostmi stojí, firmu obviňuje z obcházení evropských předpisů.

Aktualizováno včera

PPF

PPF se propadla do ztráty, v pololetí činila 7,73 miliardy korun

Skupina PPF vykázala v 1. pololetí letošního roku ztrátu 318 milionů eur (7,73 miliardy Kč), když o rok dříve měla zisk 188 milionů eur (4,57 miliardy Kč). PPF o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Letošní ztrátu podle ní způsobily zejména náklady v souvislosti s odchodem z ruského bankovního trhu.

Aktualizováno včera

včera

Motiv smrtelného napadení školaček v Německu je stále nejasný

Po pondělním napadení dvou školaček, z nichž jedna útok nepřežila, se agresor z Eritreje k případu, který otřásl jihoněmeckým Illerkirchbergem, nevyjádřil. Muž využil svého práva nevypovídat, uvedl dnes mluvčí příslušného státního zastupitelství. Sedmadvacetiletý podezřelý dosud u úřadů nemá žádný záznam v souvislosti s násilnými činy.

Zdroj: ČTK

Další zprávy