Trump se stále snaží zvrátit prohrané volby. Hledá právní skuliny a vytváří chaos, píše AP

Podle expertů jsou jeho šance na úspěch mizivé, svým jednáním však podle většiny amerických médií nadále podrývá důvěru v demokratický proces v USA. 

Trumpův tým a další republikáni podali mnoho žalob ohledně údajných nesrovnalostí ve volbách, jimiž se snažili vyřadit ze součtu tisíce hlasů v okresech nakloněným demokratům. Žádná z nich však zatím neuspěla a Trumpovi tak dochází čas. Státy totiž mají stanovené termíny, do nichž musí uzavřít sčítání hlasů a zveřejnit finální výsledky. Řada z klíčových volebních bojišť tak musí učinit začátkem příštího týdne.

V USA se volí prezident nepřímo. Voliči v jednotlivých státech vybírají takzvané volitele, kteří následně hlasují pro prezidentského kandidáta, jemuž slíbili svou podporu. Jedná se o poměrně komplikovaný právní proces, který však v moderní historii USA obvykle funguje v podstatě mimo zájem široké veřejnosti, protože byl považován za pouhou formalitu.

Prezident se však nyní snaží do tohoto postupu zasáhnout v několika klíčových státech, v nichž ovládají místní parlamenty republikáni. Trumpovi právníci vycházejí z předpokladu, že pokud by se jim podařilo zablokovat formální schválení konečných výsledků hlasování, mohly by volitele za dané státy jmenovat tamní legislativní sbory. Mohly by tím sice zvrátit výsledek voleb, ty však Trumpův tým a někteří republikáni stejně pokládají za zmanipulované, ačkoliv pro to neexistují přesvědčivé důkazy.

Podle řady právních expertů je takový postup v rozporu s federálními i státními zákony, Trump však přesto na dnešek pozval do Bílého domu předsedu Sněmovny reprezentantů státu Michigan a vůdce tamní senátní většiny, kteří se podle všeho hodlají schůzky zúčastnit. Trump v Michiganu rovněž přímo zasáhl do procesu finalizace volebního součtu. Zavolal totiž republikánské volební komisařce Monice Palmerové, která následně se svým kolegou prohlásila, že chce vzít zpět svůj souhlas se schválením tamních volebních výsledků.

Podobnou taktiku Trumpův tým zkouší například také v Pensylvánii či Georgii. K tomu, aby se mu podařilo předpokládaný výsledek voleb zvrátit, by potřeboval Bidenovi "sebrat" nejméně tři státy, v nichž byl výsledek voleb těsný.

Většina amerických médií a právních expertů tvrdí, že Trumpova snaha nemá šanci na úspěch a nezabrání tomu, že Biden 20. ledna usedne do Bílého domu. Podle serveru Politico je přitom stejného názoru většina vysoce postavených republikánů i samotní činitelé Trumpovy administrativy, kteří však tento postoj nedávají veřejně najevo.

"Jsem přesvědčený, že ví, že nevyhrál, a že nevyhraje," řekl o prezidentově jednání jeho sok Biden, podle nějž je Trump jedním z nejvíce nezodpovědných prezidentů v americké historii. "Vysílá to příšernou zprávu ohledně toho, co jsme za zemi," dodal.

Agentura AP ve své analýze píše, že skutečným cílem Trumpova přístupu je právě vyvolávání pochyb a chaosu, což se mu podle nedávných průzkumů daří. Podle středečního šetření vysoké školy Monmouth University věří více než tři čtvrtiny Trumpových podporovatelů, že Biden zvítězil díky podvodu, ačkoliv federální i státní činitelé tvrdí, že volby proběhly regulérně.

Nynější situace by přitom Trumpovi mohla sloužit v několika ohledech. Prezident jednak dosud nevyloučil, že by se mohl pokoušet o návrat do Bílého domu v roce 2024. Podle ústavy má totiž nárok na dva mandáty. Svou kampaň by přitom mohl za čtyři roky pojmout jako snahu o narovnání údajných nepravostí, k nimž podle něj došlo v letošních volbách.

Soustavné podrývání oficiálních vyjádření a zpráv tradičních médií by mu mohlo pomoci například také v jeho další mediální kariéře. Ve Washingtonu se již dlouho mluví o tom, že by Trump po opouštění Bílého domu mohl založit například vlastní zpravodajský kanál.

Podle některých pozorovatelů se ze současné situace snaží těžit i republikáni, kteří prezidentovy výpady většinově tiše přechází, nebo je podporují. Snaží se totiž mobilizovat svoje podporovatele před ostře sledovaným dvojím hlasováním v Georgii plánovaným na začátek ledna. V něm se rozhodne o posledních dvou nepřidělených křeslech ve federálním Senátu, jež určí, která ze stran získá ve vlivné horní komoře většinu.