"Trumpova politika nás bude stát křesla," obávají se republikánští senátoři

V souvislosti s blížícími se listopadovými volbami čeká domácí politiku Spojených států v následujících měsících poměrně napínavé období. Nejen, že se blíží konec prezidentských primárek, které se letos kvůli pandemii koronaviru prodloužily až do srpna, jasnější začíná být i situace kolem voleb do Kongresu.

Vzhledem k událostem, které se ve Spojených státech za posledních šest měsíců udály, od ústavní žaloby na prezidenta Trumpa po vypuknutí pandemie koronaviru, začíná být poněkud zřejmé, že Donald Trump neobhájí úřad jen tak jednoduše. Nejen, že za svým vyzyvatelem, Joe Bidenem, zaostává v plošných průzkumech o 12 %, Biden navíc postupně na prezidenta získává i napříč jednotlivými státy.

Biden se zdá mít čím dál tím větší potenciál na úspěch i v tradičních republikánských státech jako na příklad v Texasu, Arizoně nebo Georgii. Ještě v březnu zde přitom Donaldu Trumpovi připisovaly průzkumy zhruba 80% šanci na výhru. Aktuálně jsou zde oba kandidáti vyrovnaní, v Arizoně dokonce Biden svůj náskok postupně navyšuje.

Odborníci se shodují, že největší podíl na tak rapidním zvratu nese pandemická situace v zemi a její následky. Od Trumpa se tak postupně odvracejí voliči starší 65 let, vysokoškolsky vzdělaní běloši, určitý pokles zaznamenal i mezi evangelíky. V lidech vyvolala hluboké pobouření i prezidentova reakce na společenské nepokoje v zemi. Právě v klíčových státech se tak Trumpovi nedaří oslovit voliče afro-americké komunity.

Pochybnosti ze strany voličů vůči osobě současného prezidenta už se však nedotýkají jen jeho, ale i celé Republikánské strany. Své obavy v poslední době vyslovili zejména někteří senátoři. Z jejich řad se čím dál tím intenzivněji ozývá kritika Trumpovy politiky, která se dle nich až příliš zaměřuje na jeho volební základnu namísto voličů v klíčových státech.

Jak informoval The Hill, někteří senátoři vyjádřili své obavy ohledně pozice Republikánské strany jakožto lídra senátní většiny. Dva senátoři pro The Hill uvedli, že způsob, jakým se prezident rozhodl reagovat na koronavirovou pandemii a nepokoje napříč zemí, výrazně ohrožují pozici kandidátů, kteří se ucházejí o křesla v Kongresu a zejména v Senátu.

Republikáni jsou navíc oproti Demokratům v mnohem složitější pozici. Zatímco Demokraté budou obhajovat pouhých 12 senátních křesel, na druhé straně je ve hře hned 23. Ve složité pozici se nacházejí především senátoři za státy Texas a Arizona, kde se Trump v posledních týdnech propadá. Oba státy zároveň patří mezi nejvíce zasažené koronavirem.

V nelehké pozici se ocitla i senátorka Susan Collinsová. Ta reprezentuje Maine již od roku 1997. Aktuální průzkumy však ukazují, že momentálně zaostává za svou demokratickou soupeřkou Gideonovou v průměru o zhruba 4 %. Collinsová, která je známá svým spíše neutrálním postojem k politice Donalda Trumpa, také nedávno kriticky okomentovala jeho počínání v reakci na společenské nepokoje.

Průběžné průzkumy nenechávají v klidu ani předsedu senátní většiny, Mitche MCconnella. Ve státě Kentucky, charakteristickým pro svou náklonnost k Republikánské straně, si nad Demokratkou Amy McGrathovou udržuje pouhý 5% náskok v poměru 49 – 44 %, jak uvádí univerzita Quinnipiac.

Podobný scénář se odehrává v Jižní Karolíně. Dle průzkumů univerzity mají nyní současný republikánský senátor Lindsey Graham a jeho protikandidát Demokrat Jaime Harris shodně podporu zhruba 44 % tamních voličů, z čehož 85 % tvrdí, že má o kandidátovi jasno.

Republikánští senátoři pro stanici CNN potvrdili, že ve straně poslední týdny panuje napětí. McConnell měl navíc podle některých z nich senátorům doporučit, aby se od Trumpa a jeho výroků názorově drželi dál ve snaze volby zachránit. 

Sám McConnell patří mezi nejloajálnější prezidentovy straníky. To mimo jiné dokázal i během impeachmentu, kdy se Trumpovi zaručil, že jako strana budou stát při něm. Nedávno ale i sám McConnell vystoupil proti prezidentovi a jeho výrokům volajícím po odložení voleb. Stejně tak veřejně vyzval občany k nošení roušek. To bylo týdny před tím, než tak učinil sám prezident na Twitteru.

Nejen Collinsová, ale i senátoři jako McSallyová nebo Cory Gardner postupně mění strategie své kampaně. Voličům se ve svých propagačních videích snaží dokázat otevřenost ke spolupráci s demokratickou opozicí, mimo to nabízejí i mnohem pozitivnější přístup k politice životního prostředí.

Senátoři si však zároveň uvědomují, že pokud by se názorově příliš přiblížili opozici, uškodili by si ve vztahu ke své tradiční republikánské volební základně, která stále pevně podporuje i prezidenta. Republikáni tak čelí těžkému rozhodování. Aktuální prognózy napovídají, že Demokraté mají nyní obrovskou příležitost k tomu, ovládnout nejen Sněmovnu reprezentantů, ale i Senát.

Senát Spojených států se celkem skládá ze 100 členů, z čehož každý stát je zastoupen dvěma senátory. Demokraté aktuálně drží 47 křesel. K tomu, aby získali prostou většinu, musí obhájit 12 křesel a k tomu přeobsadit další 4. Demokratům by však teoreticky stačilo přeobsadit křesla pouze 3 za předpokladu, že by se Joe Biden stal prezidentem. Sice by tak nedosáhli prosté většiny, měli by však demokratickou oporu v Bílém domě.

Nedávné prognózy společnosti Cook předpokládají, že Demokraté by neměli mít problém s obhájením svých aktuálních křesel. Republikánům s jistotou přičítají však pouhých 17 z 23. V šesti státech jsou totiž poměry mezi oběma stranami vcelku vyrovnané a Demokratům by tak stačilo vyhrát pouze ve 3 nebo 4 z nich.