Vesmírná loď Sojuz MS-20, která dnes odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), oznámily tiskové agentury. Na ISS posádka lodi - ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a japonští turisté, miliardář Jusaku Maezawa a jeho spolupracovník Jozo Hirano - stráví 12 dnů.
Misurkin je ve vesmíru potřetí. Při dvou dosavadních pobytech na oběžné dráze v letech 2013 a 2017-2018 strávil na ISS 334 dnů. Během nich absolvoval čtyři pracovní směny v otevřeném vesmíru. Tentokrát letěl nejen jako velitel lodi, ale také ve funkci prvního zpravodaje ruské agentury TASS na Mezinárodní vesmírné stanici.
Pro Maezawu je dvanáctidenní pobyt na ISS jakousi přípravou na ještě zajímavější misi. Výstřední miliardář si totiž už zarezervoval místo pro let kolem Měsíce v lodi Starship, kterou připravuje americká společnost SpaceX pro lety do hlubokého vesmíru, včetně výprav lidí na Mars. Maezawův let kolem Měsíce by se podle dosavadních plánů měl uskutečnit v roce 2023.
BBC na svém ruskojazyčném webu upozornila, že Rusko se Maezawovým letem po více než desetileté přestávce vrací k vesmírné turistice, ale organizuje ji odlišně, než nejnověji nabízejí západní společnosti.
Rusko přitom jako první vyslalo do vesmíru turistu. Již v roce 2001 americký milionář Dennis Tito, tehdy šedesátiletý, zaplatil 20 milionů dolarů za osm dnů na ISS. Po něm následovali další, ISS v letech 2001 až 2009 navštívilo sedm turistů. Všechny lety zprostředkovala americká společnost Space Adventures, přímo spolupracující s ruskou státní agenturou Roskosmos. V Rusko v roce 2010 ohlásilo přestávku pro turisty, aby mohlo poslat do kosmu více specialistů.
Myšlenky vesmírných cest "neprofesionálů" se pak chopily americké soukromé společnosti SpaceX Elona Muska, která loni uskutečnila více startů do vesmíru než Rusko, Evropa a Japonsko dohromady, Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona a Blue Origin Jeffa Bezose. Ruští podnikatelé se také pokoušeli zapojit, ale společnost KosmoKurs, slibující až 115 letů ročně a palubní lístek za čtvrt milionu dolarů, letos skončila. Nedokázala se ani dohodnout s úřady na stavbě kosmodromu a na projektování turistické rakety.
V Rusku vše, co souvisí s vesmírem, zůstává podřízeno Roskosmosu, zatímco v USA šli opačným směrem a sama NASA se obrátila na soukromý sektor v zájmu snížení nákladů a povzbuzení inovací. Na Západě soukromé firmy pracují na rozvoji vesmírného výzkumu v sektoru určeném pro zábavu bohatých klientů. V Rusku nejsou lety vesmírných turistů a profesionálních kosmonautů odděleny, a tak se turisté připravují - fyzicky i technicky - mnohem důkladněji než na Západě. Ve Hvězdném městečku u Moskvy se musí naučit řídit vesmírnou loď a sloužit zkoušku z přežití po přistání v tajze či na vodě, a to vše vyžaduje daleko více času, peněz a lidských zdrojů, poznamenala BBC. Nicméně experti pravidelně kritizují, že turisté zabírají místo na palubě odborníkům a vědcům.
Sám Maezawa, šestačtyřicetiletý módní magnát a sběratel umění, přirovnal trénink k mučení. Záběry z letu, které má pořídit jeho asistent, se chystá zveřejnit na svém kanálu na YouTube, který má více než tři čtvrtě milionu odběratelů. Na ně se také obrátil se žádostí o stovku nápadů, co by měl ve vesmíru dělat. Na ISS si chce například zahrát badminton.
Další rozdíl spočívá v dopravě ke hvězdám, která se v Rusku stále opírá o jednorázové nosné rakety s původem v 60. letech minulého století, zatímco soukromé západní firmy se snaží optimalizovat náklady použitím opakovaně použitelných stupňů ve svých raketách. Čtvrthodinové suborbitální lety Virgin Galactic a Blue Origin k hranicím vesmíru nevyžadují složitou přípravu, a tak klienta stojí okolo 200.000 až 300.000 dolarů, zatímco pobyt na ISS vyjde na desítky milionů, dodala BBC.
Náklady na Maezawovu cestu nebyly zveřejněny, podle agentury Reuters se ale hovoří až o 50 milionech dolarů (asi 1,1 miliardy Kč).
Související
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 1 hodinou
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 2 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 3 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 4 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 7 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 8 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák