USA na prahu ústavní krize? Trump pohrozil, že nechá odročit jednání Kongresu

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že nechá formálně odročit jednání Kongresu, pokud se zákonodárci navzdory koronavirové krizi nevrátí do budovy Kapitolu, kde zákonodárný sbor sídlí. Šéf Bílého domu to prohlásil ve středu večer místního času (v noci na dnešek SELČ).

Zdůvodnil to podle agentury Reuters tím, že ho rozčiluje skutečnost, kdy zákonodárci nejsou ve Washingtonu, a nemohou tak schválit jeho kandidáty na federální soudce a další vládní posty. 

"Zatímco se celá vláda USA podílí na tažení proti globální pandemii, je naprosto nezbytné, aby klíčové pozice v příslušných federálních agenturách byly plně obsazené. To ale nemůžeme učinit kvůli našemu Kongresu," řekl Trump. "Prostě nám to neumožní. Máme plno pozic, které jsou neobsazené, protože nemáme svolení," uvedl. Prezident dodal, že v Senátu na schválení čeká 129 kandidátů, které do funkcí navrhl.

Současnou praxi, kdy opozičními demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů i republikány kontrolovaný Senát zasedají takzvaně pro forma, považuje Trump za zanedbání povinností. "To si v této krizi Američané nemohou dovolit," uvedl prezident. Zákonodárci se totiž rozhodli kvůli karanténním opatřením odjet z Washingtonu domů.

Zasedání pro forma, která trvají i méně než minutu a kdy může být přítomen třeba jediný zákonodárce, označil Trump za falešná a naoko. "Ústava v takové situaci k uvedení zástupců do úřadu nabízí prezidentovi nástroj. Je to prozatímní jmenování," uvedl Trump.

Pokud je schůze Senátu odročena, tedy přerušena, může prezident uvést do úřadu představitele, který by jinak potřeboval k vykonávání funkce souhlas senátorů. Takto například na konci prosince 2010 využil přerušené schůze někdejší prezident Barack Obama ke jmenování Normana Eisena velvyslancem v Česku, kterého Senát do funkce nakonec potvrdil až další rok. Takový postup je pro americké prezidenty, jak uvádějí média, běžnou praxí.

Obama k takovému kroku ale nevyužil ústavní právo zasedání Kongresu odročit, což Trump nyní nevyloučil. Trump se odvolává na druhý článek ústavy, který mu "za mimořádných okolností" umožňuje svolat zákonodárce. Pokud se zákonodárci neshodnou sami na době odročení, může dobu odročení stanovit prezident podle svého uvážení.

"Mám velmi silné pravomoci. Raději bych je nepoužil, ale máme přes stovku lidí, kteří měli být schváleni již dávno a které zoufale pro vládu potřebujeme," řekl Trump. Uznal zároveň, že takový krok by se nejspíše setkal s žalobou, domnívá se však, že by případný soudní spor vyhrál.

Profesor ústavního práva Stephen Vladeck z Texaské univerzity má ale jiný názor. "Takovou pravomoc má jen a pouze tehdy, když se komory neshodnou na termínu odročení. To se ale nyní nestalo, termín je 3. ledna 2021," uvedl Vladeck, který zmínil termín odročení současného zasedání Kongresu, na kterém se již dříve zákonodárci shodli. Po tomto odročení se zákonodárných povinností ujme Kongres v novém složení, který vzejde z letošních listopadových voleb. Vladeck poznamenal, že přerušení zasedání, jako je například srpnová prázdninová přestávka, se jako odročení nepočítá.

Leaving aside that he probably *can’t* do this (because it’s unlikely the chambers will disagree), he‘s not actually going to send Congress home—foreclosing any additional relief legislation—in the middle of a national public health and economic crisis with elections in November. https://t.co/3536ThYuVT

— Steve Vladeck (@steve_vladeck) April 16, 2020

Žádný americký prezident podle Reuters dosud toto ústavní právo k odročení schůzí obou komor Kongresu nevyužil. Zda současnou nepřítomnost zákonodárců ve Washingtonu lze označit za neschopnost dohodnout se na datu odročení, podle agentury není jasné. Ústavní soud nicméně za Obamova prezidentství obdobnou situaci posuzoval a konstatoval, že zasedání pro forma jsou řádnou možnosti, jak prezidentovi zabránit využití jeho práva prozatímního jmenování.

Senát se k řádnému zasedání opět sejde až 4. května. Šéf senátní republikánské většiny Mitch McConnell, který je Trumpovým spojencem, již ve středu s prezidentem o situaci jednal. Jeho mluvčí k tomu uvedla, že McConnell se zavázal najít cestu, jak kandidáty, kteří jsou pro boj proti pandemii považováni za nezbytné, do funkcí potvrdit. "Ale podle senátních pravidel za souhlasu vůdce (demokratické menšiny Chucka) Schumera," řekla McConnellova mluvčí. Televize CNN poznamenala, že tato opatrná formulace slov je důležitá, protože je očividné, že republikán McConnell chce jednat ve shodě s demokraty.

Související

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

Více souvisejících

Donald Trump Kongres USA Prezident USA Mitch McConnell USA (Spojené státy americké) Barack Obama

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

před 16 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

včera

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy