Útok na pravdu. Profesoři promluvili o tom, co se děje v Amazonii

NÁZOR - Před šestnácti lety v horkém dni na jihovýchodě Amazonského pralesa, jsme si sedli na ohořelou kládu, abychom si odpočinuli, vzpomínají Ruth DeFriesová a Doug Morton v komentáři pro server Washington Post. Profesorka z Columbijské univerzity zabývající se udržitelným rozvojem a profesor specializující se na tropické lesy pracující pro NASA uvádějí, že již tehdy nad pralesem stoupal kouř a z dálky bylo slyšet řev motorových pil.

Útok na vědce

Oba profesoři tehdy netušili, že sedí na místě, k němuž se blíží masivní odlesňování, které v tomto století v Amazonii probíhá. Na daný moment si ovšem vzpomněli tento týden v souvislosti se zprávami, že v brazilské Amazonii letos zuří nejvíce požárů, což je důsledek většího sucha, ale také záměrného pálení lesa.

"Jak kouř z odlesňujících ohňů znovu zahalil Amazonii, mocní odpověděli útokem na (brazilské) vládní vědce a pokusy zakrýt fakta, která jasně ukazují satelitní záznamy," píšou DeFriesová a Morton. Konstatují, že význam těchto záznamů prokazuje brazilská historie, která by nyní mohla ukázat cestu vpřed.

Oba experti se v roce 2003 zúčastnili mise s kolegy z brazilské vesmírné agentury INPE, jejímž cílem bylo zjistit, jak Amazonský prales zadržuje ohromné množství uhlíku, které by jinak zachytávalo teplo v atmosféře, a jak stromy recyklují vody do mraků, které živí lesy a plodiny daleko odsud. Než se vydali do terénu, analyzovali na počítačích data z tehdy vypuštěných satelitů, které denně zasílali snímky pralesa.

Tato data byla velmi slibná a naznačovala možnost zkrátit čas mezi skutečným kácením pralesa a schopností INPE určit, kde dochází k odlesňování, vysvětlují Morton a DeFriesová. Připomínají, že za použití starších satelitů šlo o týdny až měsíce.

K ověření přesnosti technologie bylo nutné vydat se na místo a situaci ověřit, konstatují odborníci. Po dlouhé a náročné cestě se jim podařilo dostat na z místa vytipovaná na mapách, kde nalezli traktory vytrhávající pomocí řetězů stromy z kořenů, hromady doutnajících dřevin a další známky odlesňování, přičemž velikost odlesněné plochy si nezadala s proslulými rozlehlými kukuřičnými poli v Iowě.

"Algoritmus byl naprosto přesný," konstatují profesoři. Seděli na kládě a zděšeně na sebe koukali, jelikož je přesnost algoritmu sice těšila, ale byli znepokojení tím, co to znamená - vysoké stromy nahrazovaly pastviny pro dobytek a plantáže pro sóju, která je posílána do Evropy a Asie.

Solidarita s pravdou

Satelity poskytly ucelený obraz, který ukazoval, že Amazonský prales mizí před očima, uvádějí vědci. Připomínají, že jejich brazilští kolegové zapojili své technické dovednosti, odhodlaně burcovali k akci, a díky tomu získala brazilská vláda nejlepší systém na světě ke sledování svého pralesa, který je považován za etalon v oficiální dokumentaci změn zalesnění.

Klíčem je ovšem transparentnost, zdůrazňují DeFriesová a Morton. Vysvětlují, že satelitní snímky, metodologie a výsledky jsou sdíleny se zbytkem světa, a tak se systém osvědčil - neumí sice zachránit stromy, ale bez potřebných dat nelze sebelepší opatření uvést do praxe.     

V následujících letech rychlost odlesňování klesala v důsledku opatření brazilské vlády, která vůči rančerům a farmářům uplatňovala cukr a bič, konstatují profesoři. Poukazují, že byla bořena představa o tom, že prales stojí v cestě pokroku, a díky lepšímu hospodaření na existujících pastvinách a polích se dařilo produkovat více hovězího a sóji, ačkoliv platila omezení na další ničení pralesa.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Brazílie se stala zářným příkladem pro další země požehnané rozsáhlými zbytky plochy bujného tropického lesa," pokračují Morton s DeFriesovou. Dodávají, že sledování odlesňování pomocí satelitů se brzy stalo rutinním postupem, stejně jako každoroční ověřování.

Spolu se silnou změnou politického větru ale začal brazilský úspěch ztrácet svůj lesk a odlesňování zrychlilo, což je zdokumentovaný fakt potvrzený systémem INPE i dalšími zdroji, uvádějí odborníci. Podotýkají, že brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který z odporu vůči ochraně životního prostředí učinil pilíř svého programu, se tato fakta nelíbí, a protože skutečnost stojí v cestě těžbě cenných nerostů, penězům za prodej plodin a výstavbě masivní infrastruktury, uchýlil se ke známé taktice, kdy pravdu označuje za lež a ničí ověřovací možnosti.

Tento přístup si již vyžádal značnou cenu, kritizují profesoři. Konstatují, že od roku 2003 Brazílie ukazovala, že existují efektivní opatření, která mohou omezit škody páchané odlesňováním, ale ukázalo se, že nejcennější věc na naší planetě nebude nikdy v bezpečí před politickými otřesy, které mohou zvrátit předchozí úspěchy. Ty vyžadují roky tvrdé práce a technických expertíz talentovaných lidí, například vědců z INPE, poukazují DeFriesová a Morton. Na pozadí rachotu motorových pil tak deklarují svou solidaritu s pravdou a nabádají, aby byly satelitní snímky ukazující úbytek pralesa ukázány světu.       

Související

Amazonský prales, ilustrační fotografie

Počasí zabíjí víc, než si myslíme. Kácení tropických pralesů připravilo o život půl milionu lidí

Mýcení lesů v tropických oblastech, jako jsou Amazonie, Kongo a jihovýchodní Asie, vedlo za posledních dvacet let k úmrtí více než půl milionu lidí. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change je příčinou zejména lokální zvyšování teploty, které je přímým důsledkem odlesňování. Odlesňování totiž snižuje stín, omezuje srážky a zvyšuje riziko lesních požárů.

Více souvisejících

Amazonský prales Brazílie Jair Bolsonaro životní prostředí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 2 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 2 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 6 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy