NÁZOR - Před šestnácti lety v horkém dni na jihovýchodě Amazonského pralesa, jsme si sedli na ohořelou kládu, abychom si odpočinuli, vzpomínají Ruth DeFriesová a Doug Morton v komentáři pro server Washington Post. Profesorka z Columbijské univerzity zabývající se udržitelným rozvojem a profesor specializující se na tropické lesy pracující pro NASA uvádějí, že již tehdy nad pralesem stoupal kouř a z dálky bylo slyšet řev motorových pil.
Útok na vědce
Oba profesoři tehdy netušili, že sedí na místě, k němuž se blíží masivní odlesňování, které v tomto století v Amazonii probíhá. Na daný moment si ovšem vzpomněli tento týden v souvislosti se zprávami, že v brazilské Amazonii letos zuří nejvíce požárů, což je důsledek většího sucha, ale také záměrného pálení lesa.
"Jak kouř z odlesňujících ohňů znovu zahalil Amazonii, mocní odpověděli útokem na (brazilské) vládní vědce a pokusy zakrýt fakta, která jasně ukazují satelitní záznamy," píšou DeFriesová a Morton. Konstatují, že význam těchto záznamů prokazuje brazilská historie, která by nyní mohla ukázat cestu vpřed.
Oba experti se v roce 2003 zúčastnili mise s kolegy z brazilské vesmírné agentury INPE, jejímž cílem bylo zjistit, jak Amazonský prales zadržuje ohromné množství uhlíku, které by jinak zachytávalo teplo v atmosféře, a jak stromy recyklují vody do mraků, které živí lesy a plodiny daleko odsud. Než se vydali do terénu, analyzovali na počítačích data z tehdy vypuštěných satelitů, které denně zasílali snímky pralesa.
Tato data byla velmi slibná a naznačovala možnost zkrátit čas mezi skutečným kácením pralesa a schopností INPE určit, kde dochází k odlesňování, vysvětlují Morton a DeFriesová. Připomínají, že za použití starších satelitů šlo o týdny až měsíce.
K ověření přesnosti technologie bylo nutné vydat se na místo a situaci ověřit, konstatují odborníci. Po dlouhé a náročné cestě se jim podařilo dostat na z místa vytipovaná na mapách, kde nalezli traktory vytrhávající pomocí řetězů stromy z kořenů, hromady doutnajících dřevin a další známky odlesňování, přičemž velikost odlesněné plochy si nezadala s proslulými rozlehlými kukuřičnými poli v Iowě.
"Algoritmus byl naprosto přesný," konstatují profesoři. Seděli na kládě a zděšeně na sebe koukali, jelikož je přesnost algoritmu sice těšila, ale byli znepokojení tím, co to znamená - vysoké stromy nahrazovaly pastviny pro dobytek a plantáže pro sóju, která je posílána do Evropy a Asie.
Solidarita s pravdou
Satelity poskytly ucelený obraz, který ukazoval, že Amazonský prales mizí před očima, uvádějí vědci. Připomínají, že jejich brazilští kolegové zapojili své technické dovednosti, odhodlaně burcovali k akci, a díky tomu získala brazilská vláda nejlepší systém na světě ke sledování svého pralesa, který je považován za etalon v oficiální dokumentaci změn zalesnění.
Klíčem je ovšem transparentnost, zdůrazňují DeFriesová a Morton. Vysvětlují, že satelitní snímky, metodologie a výsledky jsou sdíleny se zbytkem světa, a tak se systém osvědčil - neumí sice zachránit stromy, ale bez potřebných dat nelze sebelepší opatření uvést do praxe.
V následujících letech rychlost odlesňování klesala v důsledku opatření brazilské vlády, která vůči rančerům a farmářům uplatňovala cukr a bič, konstatují profesoři. Poukazují, že byla bořena představa o tom, že prales stojí v cestě pokroku, a díky lepšímu hospodaření na existujících pastvinách a polích se dařilo produkovat více hovězího a sóji, ačkoliv platila omezení na další ničení pralesa.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Brazílie se stala zářným příkladem pro další země požehnané rozsáhlými zbytky plochy bujného tropického lesa," pokračují Morton s DeFriesovou. Dodávají, že sledování odlesňování pomocí satelitů se brzy stalo rutinním postupem, stejně jako každoroční ověřování.
Spolu se silnou změnou politického větru ale začal brazilský úspěch ztrácet svůj lesk a odlesňování zrychlilo, což je zdokumentovaný fakt potvrzený systémem INPE i dalšími zdroji, uvádějí odborníci. Podotýkají, že brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který z odporu vůči ochraně životního prostředí učinil pilíř svého programu, se tato fakta nelíbí, a protože skutečnost stojí v cestě těžbě cenných nerostů, penězům za prodej plodin a výstavbě masivní infrastruktury, uchýlil se ke známé taktice, kdy pravdu označuje za lež a ničí ověřovací možnosti.
Tento přístup si již vyžádal značnou cenu, kritizují profesoři. Konstatují, že od roku 2003 Brazílie ukazovala, že existují efektivní opatření, která mohou omezit škody páchané odlesňováním, ale ukázalo se, že nejcennější věc na naší planetě nebude nikdy v bezpečí před politickými otřesy, které mohou zvrátit předchozí úspěchy. Ty vyžadují roky tvrdé práce a technických expertíz talentovaných lidí, například vědců z INPE, poukazují DeFriesová a Morton. Na pozadí rachotu motorových pil tak deklarují svou solidaritu s pravdou a nabádají, aby byly satelitní snímky ukazující úbytek pralesa ukázány světu.
Související
Počasí zabíjí víc, než si myslíme. Kácení tropických pralesů připravilo o život půl milionu lidí
Musk připojil izolovaný amazonský kmen k internetu. Za pár týdnů se změnil k nepoznání
Amazonský prales , Brazílie , Jair Bolsonaro , životní prostředí
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 1 hodinou
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
včera
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.
Zdroj: Libor Novák