Útok na pravdu. Profesoři promluvili o tom, co se děje v Amazonii

NÁZOR - Před šestnácti lety v horkém dni na jihovýchodě Amazonského pralesa, jsme si sedli na ohořelou kládu, abychom si odpočinuli, vzpomínají Ruth DeFriesová a Doug Morton v komentáři pro server Washington Post. Profesorka z Columbijské univerzity zabývající se udržitelným rozvojem a profesor specializující se na tropické lesy pracující pro NASA uvádějí, že již tehdy nad pralesem stoupal kouř a z dálky bylo slyšet řev motorových pil.

Útok na vědce

Oba profesoři tehdy netušili, že sedí na místě, k němuž se blíží masivní odlesňování, které v tomto století v Amazonii probíhá. Na daný moment si ovšem vzpomněli tento týden v souvislosti se zprávami, že v brazilské Amazonii letos zuří nejvíce požárů, což je důsledek většího sucha, ale také záměrného pálení lesa.

"Jak kouř z odlesňujících ohňů znovu zahalil Amazonii, mocní odpověděli útokem na (brazilské) vládní vědce a pokusy zakrýt fakta, která jasně ukazují satelitní záznamy," píšou DeFriesová a Morton. Konstatují, že význam těchto záznamů prokazuje brazilská historie, která by nyní mohla ukázat cestu vpřed.

Oba experti se v roce 2003 zúčastnili mise s kolegy z brazilské vesmírné agentury INPE, jejímž cílem bylo zjistit, jak Amazonský prales zadržuje ohromné množství uhlíku, které by jinak zachytávalo teplo v atmosféře, a jak stromy recyklují vody do mraků, které živí lesy a plodiny daleko odsud. Než se vydali do terénu, analyzovali na počítačích data z tehdy vypuštěných satelitů, které denně zasílali snímky pralesa.

Tato data byla velmi slibná a naznačovala možnost zkrátit čas mezi skutečným kácením pralesa a schopností INPE určit, kde dochází k odlesňování, vysvětlují Morton a DeFriesová. Připomínají, že za použití starších satelitů šlo o týdny až měsíce.

K ověření přesnosti technologie bylo nutné vydat se na místo a situaci ověřit, konstatují odborníci. Po dlouhé a náročné cestě se jim podařilo dostat na z místa vytipovaná na mapách, kde nalezli traktory vytrhávající pomocí řetězů stromy z kořenů, hromady doutnajících dřevin a další známky odlesňování, přičemž velikost odlesněné plochy si nezadala s proslulými rozlehlými kukuřičnými poli v Iowě.

"Algoritmus byl naprosto přesný," konstatují profesoři. Seděli na kládě a zděšeně na sebe koukali, jelikož je přesnost algoritmu sice těšila, ale byli znepokojení tím, co to znamená - vysoké stromy nahrazovaly pastviny pro dobytek a plantáže pro sóju, která je posílána do Evropy a Asie.

Solidarita s pravdou

Satelity poskytly ucelený obraz, který ukazoval, že Amazonský prales mizí před očima, uvádějí vědci. Připomínají, že jejich brazilští kolegové zapojili své technické dovednosti, odhodlaně burcovali k akci, a díky tomu získala brazilská vláda nejlepší systém na světě ke sledování svého pralesa, který je považován za etalon v oficiální dokumentaci změn zalesnění.

Klíčem je ovšem transparentnost, zdůrazňují DeFriesová a Morton. Vysvětlují, že satelitní snímky, metodologie a výsledky jsou sdíleny se zbytkem světa, a tak se systém osvědčil - neumí sice zachránit stromy, ale bez potřebných dat nelze sebelepší opatření uvést do praxe.     

V následujících letech rychlost odlesňování klesala v důsledku opatření brazilské vlády, která vůči rančerům a farmářům uplatňovala cukr a bič, konstatují profesoři. Poukazují, že byla bořena představa o tom, že prales stojí v cestě pokroku, a díky lepšímu hospodaření na existujících pastvinách a polích se dařilo produkovat více hovězího a sóji, ačkoliv platila omezení na další ničení pralesa.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Brazílie se stala zářným příkladem pro další země požehnané rozsáhlými zbytky plochy bujného tropického lesa," pokračují Morton s DeFriesovou. Dodávají, že sledování odlesňování pomocí satelitů se brzy stalo rutinním postupem, stejně jako každoroční ověřování.

Spolu se silnou změnou politického větru ale začal brazilský úspěch ztrácet svůj lesk a odlesňování zrychlilo, což je zdokumentovaný fakt potvrzený systémem INPE i dalšími zdroji, uvádějí odborníci. Podotýkají, že brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který z odporu vůči ochraně životního prostředí učinil pilíř svého programu, se tato fakta nelíbí, a protože skutečnost stojí v cestě těžbě cenných nerostů, penězům za prodej plodin a výstavbě masivní infrastruktury, uchýlil se ke známé taktice, kdy pravdu označuje za lež a ničí ověřovací možnosti.

Tento přístup si již vyžádal značnou cenu, kritizují profesoři. Konstatují, že od roku 2003 Brazílie ukazovala, že existují efektivní opatření, která mohou omezit škody páchané odlesňováním, ale ukázalo se, že nejcennější věc na naší planetě nebude nikdy v bezpečí před politickými otřesy, které mohou zvrátit předchozí úspěchy. Ty vyžadují roky tvrdé práce a technických expertíz talentovaných lidí, například vědců z INPE, poukazují DeFriesová a Morton. Na pozadí rachotu motorových pil tak deklarují svou solidaritu s pravdou a nabádají, aby byly satelitní snímky ukazující úbytek pralesa ukázány světu.       

Související

Delfíni, ilustrační fotografie

Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni

Klimatické změny mají dopad nejen na lidskou populaci, ale i na zvířecí říši. V brazilské Amazonii bylo nalezeno přes 100 uhynulých sladkovodních delfínů, pravděpodobně v důsledku veder, které aktuálně sužují tento region, uvedl server CNN. Tamní počasí výrazně zhoršuje klimatický jev El Niño a říční toky a jezera se stávají pro ryby neobyvatelná. Teplota místy dosahuje až 39 stupňů, což podle serveru Guardian zřejmě zapříčinilo i úmrtí tisíců dalších ryb.

Více souvisejících

Amazonský prales Brazílie Jair Bolsonaro životní prostředí

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 15 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy