Výzkumníci židovského centra Simona Wiesenthala informovali o nálezu seznamu 12.000 nacistů, kteří žili ve 30. letech minulého století v Argentině. Řada z nich přitom disponovala účty ve Švýcarsku, na nichž je podle centra dodnes uloženo jmění, které nacisté ukradli židovskému obyvatelstvu. Výzkumníci nyní požadují vstup do bankovních archivů, aby mohli nález ověřit a ukradený majetek navrátit.
"Domníváme se, že na těchto dlouho ladem ležících účtech jsou peníze uloupené židovským obětem," napsalo Centrum Wiesenthal ve vyjádření.
Nacistické Německo začalo zabavovat majetek Židům po přijetí rasistických zákonů v roce 1935 a značné množství ho ukradlo za holokaustu ve 40. letech. Velkou část tohoto bohatství nacisté převedli na tajné účty ve švýcarských bankách, poznamenává web BBC.
V Argentině vládli ve 30. letech fašističtí prezidenti, kteří vítali zesílenou přítomnost nacistů ve své zemi. V té době tam působila například zahraniční organizace nacistické strany NSDAP o 1400 členech podporovaná 12.000 členy odborů německých pracovníků.
Výzkumníkům se podařilo odhalit kopii seznamu členů německých odborů, kterou pořídila mezi lety 1941 až 1943 po svržení nacistům nakloněného režimu argentinská vyšetřovací komise. V dokumentu je také seznam bankovních převodů mezi některými nacisty v Argentině a švýcarskou bankovní institucí Schweizerische Kreditanstalt, dnes známou jako Credit Suisse.
Wiesenthalovo centrum tvrdí, že ví o některých lidech, kteří po Credit Suisse požadují přístup k některým z těchto účtů jako dědicové nacistů uvedených na nalezeném seznamu. Banku proto žádá o přístup do jejích archivů, aby mohli výzkumníci objasnit původ ukradeného jmění a vrátit jej oloupeným přeživším Židům a jejich dědicům. Banka se však k žádosti zatím nevyjádřila, agentuře AFP pouze sdělila, že záležitost prozkoumá.
V průběhu a po skončení druhé světové války byla Argentina a některé další latinskoamerické země útočištěm pro nacisty, protože v nich vládly vojenské diktatury. Do Argentiny po válce uprchla řada prominentních nacistů včetně Adolfa Eichmanna, jednoho ze strůjců holokaustu. Eichmanna v roce 1960 ze země unesli izraelští agenti a po proslulém soudním řízení v Jeruzalémě byl oběšen jako válečný zločinec v roce 1962.
Související
Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama
Trump hrozí Argentině seškrtáním pomoci, pokud Milei prohraje volby
argentina , II. světová válka , nacisté
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 38 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák